Půta se poučil z korupční kauzy. Jinak bych už možná nebyl hejtmanem, řekl

Deset let stojí v čele Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), a to navzdory tomu, že osm let figuruje v korupční kauze spojené s financováním projektů dotovaných z evropských fondů nejprve jako obviněný, později jako obžalovaný. Hejtmanů, kteří by byli tak dlouho ve funkci, není mnoho. Tři volební období působil ve funkci hejtmana Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD), třetí volební období je hejtmanem také Martin Netolický v Pardubickém kraji.

"Je to pro mě velké poučení především v tom, že jsem na začátku věřil, že se to nedorozumění rychle vysvětlí a že to bude otázka měsíců. Pravdu měli moji právníci, kteří říkali, že se nemám tak úplně upínat k tomu, že to bude rychle, protože česká justice v principu rychlá není," řekl dnes na dotaz ČTK Půta. Obžalován byl z přijetí statisícového úplatku a zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Souzeno bylo dalších 12 lidí a čtyři firmy. I když byl Půta osvobozen, vrchní soud rozsudek zrušil a od června se liberecký soud kauzou zabývá znovu.

"Pozitivní na tom je, že jsem i po těch deseti letech hejtmanem, protože si myslím, že bez té kauzy bych pravděpodobně řešil nabídky jít dělat něco jiného v politice. Tak mě vlastně ta kauza těchto nabídek ušetřila. Což je asi při pohledu zpátky dobře, protože na kraji se člověk ještě může dočkat toho, že když nějaký projekt připraví, přesvědčí o jeho potřebnosti veřejnost a politické partnery, tak se na konci může dočkat toho, že je u jeho realizace," řekl Půta, o kterém se kromě jiného spekulovalo jako o možném ministrovi dopravy.

Těch uplynulých deset let ale podle Půty nebylo jen o něm. "V systému fungování české samosprávy je vedle hejtmana důležité i to, že v těch deseti letech tady spolu se mnou působilo 17 radních a 94 zastupitelů. Bez spolupráce s nimi by nemohlo nic fungovat, a přestože vím, že ta spolupráce není vždycky jednoduchá, tak s myslím, že se podařilo dotáhnout spoustu věcí do konce a některé začít dělat jinak, ale hodně práce je ještě před námi," dodal.

Za úspěch považuje Půta kromě jiného modernizaci středních škol a vybudování osmi center odborného vzdělávání, na která kraj získal evropské dotace. Podařilo se podle něj také splatit všechny dluhy, které si kraj v minulosti vzal na opravy svých silnic a mostů, a zlepšit stav krajských komunikací. Za úspěch považuje i zřízení krajského dopravce, díky němuž se podařilo stabilizovat veřejnou autobusovou dopravu v kraji.

Nepovedlo se podle Půty zatím zlepšit podmínky pro vzdělávání ve zdravotnictví. "Myslím, že bylo dobré rozhodnutí rozšířit zdravotnické školy do České Lípy a do Jilemnice, za dlouhodobě neudržitelné ale považuji to, jakým způsobem vzděláváme studenty v liberecké střední zdravotnické škole. Myslím tím prostory, ve kterých vzdělávání probíhá, měli bychom mít jako Liberecký kraj ambici prosunout to vzdělávání do prostor odpovídajících 21. století," dodal Půta.

Související

Martin Kuba (ODS)

Jihočeský hejtman Kuba zůstane v čele Asociace krajů, změnil se místopředseda

Předsedou Asociace krajů ČR (AK ČR) bude i v dalších dvou letech jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Místopředsedou bude nově liberecký hejtman Martin Půta (STAN), který vystřídá Iva Vondráka (ANO) z Moravskoslezského kraje. Oba dva představitelé byli dnes na zasedání AK ČR v Hnanicích na Znojemsku zvoleni jednomyslně, chyběl pouze pražský primátor řekla ČTK mluvčí asociace Hana Brožková.
Martin Půta

Ministerstvo financí chce v dozorčí radě ČEZ libereckého hejtmana Půtu

Jedním z kandidátů, které ministerstvo financí navrhuje do dozorčí rady energetické společnosti ČEZ, je hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Vyplývá to z informací na webu ministerstva. Půta nominaci ČTK potvrdil. Mezi oficiálně navrženými figurují ještě Radovan Vávra, Radim Jirout, Jiří Kadrnka a Vít Doležálek.

Více souvisejících

Martin Půta

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Karol Nawrocki

Nemusí se shodnout, ale konflikty musí skrýt. Nawrocki a Tusk potřebují Poláky vést, ne rozdělovat

Karol Nawrocki se stává novým prezidentem Polska. Jeho nástup do úřadu představuje zásadní hodnotový střet s vládou Donalda Tuska. Zatímco premiér prosazuje liberální a proevropský kurz, konzervativní prezident staví na národní suverenitě a tradičních hodnotách. V čase rostoucího ruského tlaku však Polsko potřebuje politickou soudržnost. Osobní vztah mezi Tuskem a Nawrockim může rozhodnout o síle státu i regionální bezpečnosti.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Proč je Trump tak nevyzpytatelný? Server odhalil tajemství jeho komunikace

Letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press nevyloučil, že by mohl k anexi Grónska použít vojenskou sílu. Mnozí tak byli znovu zaskočeni jeho nepředvídatelnou politickou rétorikou, která se za deset let jeho působení na veřejnosti nezměnila. Jeho dřívější narážky na koupi ostrova, například fotomontáže s Trump Tower, ukazují na to, jakým způsobem kombinuje provokaci, ironii i možný budoucí záměr.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Steve Witkoff

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

před 3 hodinami

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 4 hodinami

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 4 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 6 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 7 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 7 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy