Nový prezident by mohl, a dokonce musel, ignorovat krok svého předchůdce, pokud by tento předchůdce jmenoval nového předsedu Ústavního soudu (ÚS) v době, kdy je tato funkce stále obsazená. Dnes to v České televizi uvedl dosluhující šéf ÚS Pavel Rychetský v reakci na avizovaný záměr prezidenta Miloše Zemana. V pořadu Otázky Václava Moravce dodal, že podle něj by celá věc vůbec neskončila u soudu, ale už v kanceláři nového prezidenta Petra Pavla.
"Nemohu přes média radit nově zvolenému prezidentovi, jak se má chovat, ale mohu vás ubezpečit, že je dostatek odborníků na ústavní právo, kteří si s tím vědí rady a kteří, pokud se na ně obrátí, mu dají jednoznačný a jasný návod, jak s tím naložit," poznamenal Rychetský. Krok nového prezidenta by podle něj krok původního prezidenta nepochybně přebil.
"Kompetence prezidenta není vymezena pouze věcně, ale i časově. Je nepochybné, že nemohu nikoho jmenovat do funkce, která je obsazená, to je absurdní. Bude to kompetence až nově zvoleného prezidenta Pavla," zdůraznil Rychetský, kterému mandát končí až v srpnu, zatímco Zemanovi v březnu.
Předsedu ÚS jmenuje prezident ze stávajících soudců této instituce. "Kdyby dosluhující prezident někoho z existujících soudců jmenoval na obsazenou funkci, vznikl by problém, který by mohl způsobit jisté problémy uvnitř fungování Ústavního soudu," řekl Rychetský. "Nechci tomu věřit, že by to reálně nastalo," dodal.
Termín své schůzky s Pavlem zatím Rychetský nezná. Na setkání by ho rád požádal, aby za prioritu považoval jmenování nových ústavních soudců. V letošním roce totiž končí mandát nejen Rychetskému, ale dalším šesti jeho kolegům. "Je velice důležité, aby se to (jmenování nových soudců) stihlo - procedura není jednoduchá, může trvat i tři týdny, měsíc," řekl šéf ÚS a vyjádřil obavy z toho, aby soud zůstal usnášeníschopný v plénu. Připomněl, že situaci, kdy ÚS nemohl v plénu rozhodovat, už zažil. "Bylo by to velmi nepříjemné," řekl s tím, že k soudu ročně dorazí přes 4000 stížností a návrhů.
Podle Rychetského je důležité pamatovat při nominacích ústavních soudců na zachování hodnotové kontinuity soudu. "Ústavnímu soudu se daří celá ta léta držet laťku vysoko z hlediska ochrany lidských práv a svobod. To je jedno ze základních poslání Ústavního soudu," poznamenal.
"Kontinuitu by bylo vhodné zajistit tím, aby pan prezident pamatoval na to, že by možná bylo vhodné někomu ze současného sboru ještě umožnit opakovat mandát," naznačil Rychetský. Konkrétní jméno neprozradil, jen ubezpečil, že jeho se to netýká. Rád by, aby možnost zopakovat si mandát dostal některý z kolegů, kteří budou končit už letos na jaře. Někteří ale podle něj míří do akademické oblasti.
Soudce ÚS jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu Ústava ČR nezakazuje. K 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.
Rychetský v souvislosti s obměnou uvedl, že ÚS čeká velký nával práce. Když v minulosti končil jeden či dva soudci, posledního čtvrt roku před odchodem už nepřijímali nové pracovní věci, aby odcházeli s čistým stolem. Aktuálně to podle Rychetského nebude možné a odcházejícím soudcům se interval k nepřijímání nových kauz zkrátí na polovinu, tedy na 1,5 měsíce před odchodem. "Nápad nových ústavních stížností narůstá," vysvětlil s tím, že další případy ÚS očekává v souvislosti s prezidentskou volbou, až je vyřídí Nejvyšší správní soud. "Je otázka, jestli se podaří včas a plynule sbor soudců doplňovat. Je otázka, nebude-li to mít vliv na délku řízení před Ústavním soudem," varoval.
Související
Turek novým šéfem diplomacie nebude, myslí si Rychetský
Pavel ocenil matadory české politiky Pitharta a Schwarzenberga či zpěvačku Kubišovou
Pavel Rychetský , Petr Pavel , Miloš Zeman , Ústavní soud ČR
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
před 1 hodinou
Trump se zřejmě nevzdává "amerického" Grónska. Jmenoval nového vyslance
před 2 hodinami
Drama v Liberci. Sedm zraněných při požáru domu, zachraňovali je hasiči
před 2 hodinami
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
před 3 hodinami
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
před 4 hodinami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 5 hodinami
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 6 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 7 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 7 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 8 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 9 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 10 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.
Zdroj: Libor Novák