Patří romské či postižené děti do běžných škol? Toto si myslí Češi

Z výsledků odpovědí na první otázku ohledně existence různých typů speciálních škol v rámci povinné školní docházky plyne, že ve všech případech poměrně jednoznačně převažuje souhlas nad nesouhlasem.

Relativně nejmenší podporu šetření zaznamenalo v případě víceletých gymnázií, s nimiž souhlasily dvě třetiny (67 %) dotázaných a nesouhlas vyjádřila o málo více než pětina (22 %) z nich, u ostatních zkoumaných typů škol se podpora pohybuje prakticky shodně na úrovni čtyř pětin a nesouhlas představoval desetinu, přičemž ve všech čtyřech případech asi desetina rovněž odpovídala, že neví.

Konkrétně se základními školami s rozšířenou výukou souhlasí 80 % občanů, 10 % se staví proti, praktické školy pro děti s lehkým mentálním postižením podporuje 79 %, zatímco 11 % se k nim staví odmítavě a speciální školy pro děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením v šetření podpořilo 78 % dotázaných, naopak nesouhlas s nimi vyjádřilo 10 %.

Romové v běžných školách? Třetina Čechů má výhrady

Druhá otázka, která zjišťovala, zda by se děti z některých specifických skupin měly vzdělávat v běžných třídách, nebo nikoli, ukázala, že většina občanů si nemyslí, že by se v běžných třídách měly vzdělávat zejména děti s mentálním postižením, s čímž souhlasilo jen 13 % oslovených a 80 % nesouhlasilo, v tom 35 % rozhodně.

Převažující nesouhlas s jejich vzděláváním v běžných třídách byl zaznamenán také v případě dětí se zrakovým nebo sluchovým postižením, kde souhlas vyjádřily dvě pětiny (39 %) dotázaných, zatímco nesouhlas uvedla nadpoloviční většina 54 %. Naopak zařazení dětí s tělesným zdravotním postižením do běžných tříd schvaluje téměř tříčtvrteční (73 %) většina a jen zhruba pětina (21 %) se vyslovuje proti.

Více než tříčtvrteční většina (78 %) souhlasí rovněž s tím, aby se v běžných třídách vzdělávaly i děti cizí státní příslušnosti žijící dlouhodobě nebo trvale v ČR, zatímco nesouhlas v tomto případě vyjádřilo 16 % dotázaných.

V porovnání s tím existují častější výhrady vůči tomu, aby se v běžných třídách vzdělávaly romské děti, což vyjádřila zhruba třetina dotázaných, ovšem i zde jasná, třípětinová (59 %) většina dala najevo souhlas.

Nepříliš jednotná je česká veřejnost v otázce, zda by se v běžných třídách měly vzdělávat mimořádně nadané děti, přičemž tři pětiny (60 %) občanů si myslí, že ano, ale třetina (33 %) s tím nesouhlasí.

Šetření také ukázalo, že sociální rozdíly nejsou vesměs vnímány jako důvod pro vyčleňování dětí z běžných tříd: zhruba devět z deseti dotázaných souhlasí s tím, že do běžných tříd by měly chodit děti jak z bohatých, tak i z chudých rodin, informuje soc.cas.cz.