Obavy z inkluze: Učitelé nevěří, že jim stát zajistí podporu

Obavy učitelů z inkluze plynou z nedostatečného vysvětlení, co přesně se bude dít a jakou pomoc dostanou, uvedla Straková. Pedagogové podle ní nedůvěřují tomu, že jim stát podporu poskytne. Předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO) se domnívá, že obavy ze změn nachystaných na 1. září plynou částečně také z přirozeného strachu z neznámého.

Novinkou, kterou novela školského zákona přinese, je financování podpory pro handicapované nebo znevýhodněné děti přímo ze státního rozpočtu, shodli se aktéři tiskové konference pořádané Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. Odmítli obavy z toho, že by se rušily jakékoliv školy a děti byly nuceny odcházet ze speciálních škol. Připomněli, že už teď se většina dětí s handicapem v běžných školách vzdělává.

Navzdory informační kampani ministerstva stále silně znějí hlasy proti přijatým změnám. Inkluzi kritizoval také prezident Miloš Zeman, který před rokem novelu podepsal. V anketě deníku Mladá fronta Dnes se proti ní vyjádřilo více než 90 procent učitelů základních a středních škol. Proti se vyjádřil i předseda ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala.

„Inkluze ve školství je dalším příkladem sociálního inženýrství této vlády. Nepomůže nikomu - dětem, učitelům, ani rodičům. Inkluze ve školství je dalším příkladem sociálního inženýrství této vlády. Nepomůže nikomu - dětem, učitelům, ani rodičům," uvedl Fiala.

Plyne to také z nedůvěry pedagogů vůči státu, kterou Straková považuje vzhledem k podfinancovanému školství za pochopitelnou. „Učitelé nedůvěřují tomu, že stát jim tu podporu poskytne. Jsou ponecháni ve škole velmi často s velmi důležitými a také obtížnými úkoly. Typicky se to týká třeba dětí, které jsou ve škole trošku nezvladatelné. Učitelé by potřebovali někoho, kdo jim může s těmi dětmi pomoci, a to tam není," řekla odbornice, která se zaměřuje na nerovnosti ve vzdělávání.

Zlatuška si myslí, že negativní postoje učitelů zvýrazňuje „poplašný křik" řady politiků. Ten se přitom ozývá s ročním zpožděním, při projednávání novely ve Sněmovně nezazněl. „Nikdo tehdy věcně nenapadal ustanovení o inkluzi, netvrdil, že to zničí kvalitu škol," připomněl. „Je velmi netaktické zpochybňovat ten krok jako takový. Jiná cesta není," doplnila Straková.

Předseda sněmovního školského výboru zdůraznil, že novela jen umožňuje naplnění zákona v praxi. Už nyní mají všechny děti nárok na vzdělávání ve spádové škole, ale kvůli nesystémovému financování se integraci řada škol brání. Ty aktivnější shánějí prostředky z evropských i tuzemských dotací.