Praha - Po tříhodinovém projednávání dnes Sněmovna schválila novelu školského zákona, podle které bude povinný poslední rok mateřské školky nebo maturita z matematiky. Novela také upravuje problematiku individuálního a inkluzivního vzdělávání.
Pro předškolní děti bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.
Novela počítá také s tím, že během příštích tří let budou mít nárok na místo v mateřské škole také čtyřleté, tříleté i dvouleté děti, jak navrhla Vlasta Bohdalová (ČSSD). Přednostní právo mají mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky. Povinný rok školky, proti němuž protestovala pravice, by bylo možné nahradit domácím vzděláváním, děti ale budou muset podstoupit přezkoušení. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.
Individuální domácí vzdělávání bude nadále možné u mladších žáků. Sněmovna přes nesouhlas levice včetně ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) schválila jeho rozšíření i na starší žáky. Zatímco pro první stupeň domácího vzdělávání stačí vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň musí být podle návrhu vzdělání vysokoškolské. „Tento návrh byl pro nás výraz hluboké jistoty, že rodiče jsou ti, kteří mají rozhodovat o formě vzdělávání svých dětí," řekla poslankyně a expertka TOP 09 na školství Anna Putnová.
Koaliční poslanci naopak odmítli na návrh poslanců TOP 09 přidat mezi obecné vzdělávací cíle osvojení evropských kulturních hodnot a tradic. „Díky poslancům ANO a ČSSD se dostáváme na nebezpečnou cestu. Hrozí, že u nás budou moci vznikat školy, které budou stavět svoji výuku na jiných hodnotách," kritizuje poslankyně Nina Nováková (TOP 09).
„Jsme přesvědčeni, že na našich školách by se měly předávat evropské hodnoty a tradice. Některé země se pokusily ve jménu multikulturalismu vytvořit kulturu bez identity a Evropa tak ztrácí svou tvář. Škola je místo, kde se tvoří budoucí osud naší země. S poznatky vědy musíme děti vybavit do života také jistotou, že někam patří," dodala.
Koalice také nepodpořila snahu opozice o dvouletý odklad inkluzivního vzdělávání kvůli obavám, že na to školy nejsou připraveny. Valachová odmítala, že by systém tohoto společného vzdělávání nebyl připraven. Podle ní jsou podpůrná opatření zajištěna a již nyní se na běžných školách vzdělává čtvrtina dětí s lehkým mentálním postižením. Ministryně také uvedla, že inkluze neznamená zánik speciálních škol a že hlavní slovo, kde se bude dítě vzdělávat, bude mít rodič.
Novela rovněž od příštího roku obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy. Exministr školství Petr Fiala (ODS) namítal, že za těmito změnami je „tlak lidí, kteří si myslí, že čím víc věcí budou mít pod kontrolou, tím to bude lepší". Podobně školský expert ODS Václav Klaus mladší novelu označil za „další vítězství byrokracie a uniformity".
Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se mají týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou, tedy konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.
Školské odbory považují změny, které zákon přináší, za pozitivní. Podle nich pomohou zlepšit kvalitu vzdělávání a přinesou školám i víc financí. "Povinný poslední rok mateřské školy je posun. I když opatření mělo hodně odpůrců, my jsme ho přivítali," řekl ČTK šéf školských odborů František Dobšík. Stejně se odboráři staví i k jednotným přijímacím zkouškám. Nepodporovali ani odklad zavedení inkluzivního vzdělávání.
Související
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 1 hodinou
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 3 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 3 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 4 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 6 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 6 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 7 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.
Zdroj: Libor Novák