Maturita z matematiky bude povinná, schválil Senát. Pamlsková vyhláška beze změn

"Na konci středoškolského vzdělávání by opravdu měla být ta triáda jazyků, to znamená mateřského jazyka, cizího jazyka a přírodovědného jazyka, kterým je právě matematika. Jsem přesvědčena o tom, že tento standard vzdělání studenti budou potřebovat v budoucnosti ještě více než nyní pro úspěch na trhu práce ale také v životě," řekla ministryně. Na gymnáziích má povinná maturita z matematiky začít v roce 2021, na odborných školách o rok později.

Dosud studenti povinně maturovali z češtiny a mohli si vybírat, zda si jako druhý povinný předmět zvolí cizí jazyk nebo matematiku. Podle Valachové současný systém nevyžadoval dostatečné znalosti od studentů. "Velmi často v minulosti si studenti volili matematiku ne proto, že by ji měli rádi, ale protože cizí jazyk ovládají ještě méně," řekla.

Zákon naopak kritizuje ODS. "Změna způsobu financování regionálního školství bude znamenat další nárůst administrativy pro celý školský resort. Místo financování na žáka se zavádí složitý a nepřehledný systém, který zvyšuje administrativní nároky na školy, obce, kraje i samotné ministerstvo školství," uvedl v tiskové zprávě předseda senátorského klubu strany Miloš Vystrčil. "Učitelé i ředitelé škol potřebují více důvěry a pravomocí a méně byrokracie," doplnil.

Novela školského zákona podle Valachové umožní změnit systém financování škol tak, aby k nim byl spravedlivý bez ohledu na to, kolik studentů je navštěvuje. Zároveň zákon podle ní zajistí, že ředitelé budou moct lépe předvídat, s jakým množstvím peněz mohou počítat.

Senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) chtěl zachovat současný stav, kdy si studenti mohou vybrat, zda budou maturovat z matematiky, anebo z cizího jazyka. "Ten stávající stav je v současné době vyhovující a dává velký prostor každému jednotlivci a v profilové části i ředitelům škol," uvedl senátor během tříhodinové debaty.

Maturitu jako povinný maturitní předmět obhajoval například senátor ČSSD Zdeněk Berka. "Zkouška nebude příliš náročná, bude v podstatě jenom testovat, zda žák má nějaké znalosti z matematiky," uvedl. Michael Canov (SLK) byl naopak proti tomu, aby to byla jen "maturita z počtů". Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské (za KDU-ČSL) je třeba různé úrovně maturity s ohledem na typ střední školy.

Senátoři neomezili ani takzvanou pamlskovou vyhlášku ministerstva školství, která vede podle kritiků k zavírání školních bufetů. Podobný návrh neuspěl ani ve Sněmovně. Ministryně uznala, že vyhláška otázku zdravého stravování žáků nevyřeší. "Správnou cestou je podpora školního stravování, aby kuchařky mohly dělat zdravé svačiny i obědy," uvedla.

Do novely školského zákona se tak jako v dolní komoře nedostal ani návrh, aby se mezi obecné cíle vzdělání uzákonilo "pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu". Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Stát bude podle předlohy nově platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků. Nyní se podle ministerstva školství výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Nově má ministerstvo určit, kolik peněz dostane konkrétní škola. Financování soukromých a církevních škol má zůstat stejné.