MŠMT vyhodilo 1,2 miliardy oknem: Projekty na rozvoj vzdělávání byly k ničemu, tvrdí NKÚ

Za nástroje hodnocení kvality vzdělávání MŠMT zaplatilo mezi roky 2011 až 2016 téměř 1,2 miliardy korun. Projekty měly poskytnout zpětnou vazbu o dosažené úrovni vzdělání žáků, případně kvalitě škol, nicméně ministerstvo, školy ani rodiče tyto údaje podle NKÚ nedostaly.

"MŠMT nesouhlasí s tvrzením NKÚ, že uvedené nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality ve vzdělávání a že ministerstvo školství, školy ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělávání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému," sdělilo ministerstvo ČTK v tiskové zprávě. Podle něj projekty na hodnocení kvality vzdělávání jsou důležité, ke zvýšení kvality vzdělávání ale mohou přispět jen údaji pro školy, aby věděly, co mají zlepšit.

Kontroloři resortu také vytýkají, že nezavedl celoplošné testování žáků pátých a devátých tříd, které mělo být od roku 2013 každoroční, a rozhodl jen o ověřování výsledků na vzorku žáků jednou za čtyři roky. Ani to se ale do konce kontroly NKÚ neuskutečnilo a srovnatelné informace o úrovni žáků tak chybí. Česká školní inspekce přitom kvůli elektronickému testování žáků vytvořila systém za 116 milionů korun.

Ministerstvo ale tvrdí, že i přes absenci každoročního ověřování znalostí páťáků a deváťáků stát poskytuje pravidelnou a komplexní zpětnou vazbu o výsledcích vzdělávání. Školská inspekce totiž od roku 2014 každý rok provádí elektronické testování žáků různých ročníků v různých předmětech na základních a středních školách. "Zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ v plošném režimu bude provedeno ve čtyřletém cyklu v květnu 2017. Za dobu existence systému bylo realizováno několik milionů testů, což NKÚ vůbec neuvádí, přestože těmito daty disponuje a právě taková data jsou pro posouzení účelnosti bezesporu významná," oponuje NKÚ ministerstvo.

Na úrovni středoškolského vzdělávání MŠMT zavedlo od školního roku 2010/2011 společnou část maturitní zkoušky, která slouží také pro hodnocení kvality vzdělávání. Nejpozději v roce 2014 měla být v jejím rámci zavedena povinná zkouška z matematiky pro vybrané obory. Ta ale bude součástí společné části maturit až ve školním roce 2020/2021.

Resort podle nku.cz také opakovaně přesouval hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury mezi školami a CZVV, což negativně ovlivnilo srovnatelnost a objektivnost výsledků společné části maturitní zkoušky. V neposlední řadě také výsledky maturitních zkoušek plošně nezohledňují vysoké školy při přijímacím řízení, což byla jedna z věcí, kterých se mělo jejich zavedením dosáhnout.

Kontroloři se také zabývali nastavením systému financování základních a středních škol. Ten vychází v současnosti z počtu žáků na dané škole a nezohledňuje kvalitu poskytovaného vzdělávání jednotlivými školami. Systém tak školy nemotivuje, aby kvalitu poskytovaného vzdělávání zvyšovaly.

MŠMT připravilo změnu systému financování, která by měla být účinná od školního roku 2018/2019. Klíčovým faktorem při rozdělování peněz školám bude počet odučených hodin na dané škole, což o kvalitě vzdělání nijak nevypovídá. MŠMT má do roku 2020 změnit systém financování tak, aby při rozdělování peněz zohledňoval kvalitu poskytovaného vzdělávání na jednotlivých školách.