Ministerstvo školství chce upravit vyhlášku o inkluzi

Úřad chce vyhlášku upravit technickou novelou, která by mohla platit od 1. září a měla by odstranit mimo jiné problémy s přetížením pedagogicko-psychologických poraden a snížit administrativní zátěž škol. Resort předpokládá, že ministr Stanislav Štech (za ČSSD) by ji mohl podepsat do konce srpna.

K návrhu zaslalo zásadní připomínky několik ministerstev i ombudsmanka. Nejde podle nich o technickou novelu, ale o změny, které by mohly mít dopad na celé fungování inkluze. „V současnosti MŠMT připomínky vypořádává, přičemž se v jednáních o připomínkách daří MŠMT ve většině bodů novely návrh obhájit," uvedlo tiskové oddělení úřadu. Jde o vyhlášku ministerstva, kterou neschvaluje vláda.

Schválení nového nastavení inkluze loni vyvolalo bouřlivé diskuse mezi jejími zastánci a odpůrci, i když většina zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných dětí měla nárok na docházku do běžné školy od roku 2005. Výjimkou byly hlavně děti s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávaly převážně odděleně. Vyhláška má za cíl zlepšit podporu pro děti s handicapem a umožnit školám čerpat na ni peníze od státu.

Podle ministerstva financí však nové podmínky společného vzdělávání zatěžují státní rozpočet daleko více, než uváděly původní odhady ministerstva školství. To při přípravě vyhlášky loni uvádělo nárůst výdajů rozpočtu pro rok 2016 o 410 milionů korun, pro letošek o jednu miliardu korun a na příští rok o 1,5 miliardy korun. Skutečné výdaje byly ale v loňském roce 589 milionů korun, za leden až červen letošního roku zhruba 1,5 miliardy korun a pro příští rok se nyní odhadují téměř čtyři miliardy korun.

Navrhované změny ve vyhlášce by mohly podle MŠMT vést k větší efektivitě a finanční úspoře, kterou však nelze upřesnit. Ministerstvo financí proto s novelou nesouhlasí a požaduje přepracování celého rozsahu podpůrných opatření a toho, kolik peněz stojí.

K návrhu má připomínky také ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo spravedlnosti a úřad ombudsmanky, kterým se nelíbí zejména záměr umožnit ve speciálních školách vznik tříd pro různě handicapované děti. Podle nich by to mohlo vést k návratu praxe bývalých zvláštních škol, které vzdělávaly vedle žáků s lehkým mentálním postižením i žáky s poruchami chování a problémy s učením, mezi kterými byly často Romové.

„Pokud bude ve snaze o zachování současných kapacit některých speciálních škol plošně umožněno zřizovat speciální školy s třídami pro různá postižení, bude výrazně ohrožena kvalita výuky a poskytované speciálněpedagogické péče," obává se MPSV. Spolu s ombudsmankou Annou Šabatovou zdůrazňuje, že návrh výrazně zasahuje do práv dětí a do organizace speciálního školství. Podle Šabatové navrhovaná úprava upřednostňuje zájmy zřizovatelů, poraden a škol před zájmy dítěte.