Ministerstvo školství neví, kde vezme peníze na růst platů

Praha - Ministerstvo školství (MŠMT) zatím neví, odkud vezme peníze na navýšení platů učitelů a ostatních zaměstnanců ve veřejné správě. Koalice se v pondělí dohodla, že od listopadu vzrostou platy pedagogů v regionálním školství o 15 procent, ostatním o deset procent.

Podle tiskového oddělení ministerstva školství vede jednání o rozpočtu ministerstvo financí, které vládě zatím předložilo jen návrh na snížení výdajů v kapitole školství na příští rok o stovky milionů korun.

MŠMT zatím nemá k dispozici návrh způsobu zabezpečení peněz na navýšení platů od listopadu 2017 ani od ledna 2018, sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení úřadu.

Lídři vládních stran se na růstu platů ve veřejné správě dohodli v pondělí, vláda ho zatím ale neschválila. Záměr by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) měla podpořit do konce září.

V kapitole ministerstva školství navrhuje nyní ministr financí Ivan Pilný (ANO) na příští rok 161 miliard korun, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun. Rozpočet školství by se měl dál odvíjet právě od růstu platů učitelů a dalších zaměstnanců. Letos ministerstvo hospodaří s 156 miliardami korun.

Kvůli růstu platů navýšil Pilný pro příští rok příjmy navrhovaného rozpočtu o 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstva by měla přispět do rozpočtu 2018 čtvrtinou ze svých nespotřebovaných rezerv z let 2013 až 2016. Premiér odhaduje, že by to mohlo znamenat zhruba deset miliard korun.

Ty by pak zřejmě bylo možné využít na přidání vysokým školám, které požadují zhruba 2,5 miliardy na růst platů svých učitelů a další peníze pro doktorandy a na společensky žádané obory. Na růstu rozpočtu vysokých škol se koalice zatím nedohodla.

Související

Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

ministerstvo školství mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 9 hodinami

Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem

Konflikt mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh si vyžádal v Libanonu více než 3000 mrtvých a 13.492 zraněných, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy