Ministerstvo školství neví, kde vezme peníze na růst platů

Praha - Ministerstvo školství (MŠMT) zatím neví, odkud vezme peníze na navýšení platů učitelů a ostatních zaměstnanců ve veřejné správě. Koalice se v pondělí dohodla, že od listopadu vzrostou platy pedagogů v regionálním školství o 15 procent, ostatním o deset procent.

Podle tiskového oddělení ministerstva školství vede jednání o rozpočtu ministerstvo financí, které vládě zatím předložilo jen návrh na snížení výdajů v kapitole školství na příští rok o stovky milionů korun.

MŠMT zatím nemá k dispozici návrh způsobu zabezpečení peněz na navýšení platů od listopadu 2017 ani od ledna 2018, sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení úřadu.

Lídři vládních stran se na růstu platů ve veřejné správě dohodli v pondělí, vláda ho zatím ale neschválila. Záměr by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) měla podpořit do konce září.

V kapitole ministerstva školství navrhuje nyní ministr financí Ivan Pilný (ANO) na příští rok 161 miliard korun, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun. Rozpočet školství by se měl dál odvíjet právě od růstu platů učitelů a dalších zaměstnanců. Letos ministerstvo hospodaří s 156 miliardami korun.

Kvůli růstu platů navýšil Pilný pro příští rok příjmy navrhovaného rozpočtu o 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstva by měla přispět do rozpočtu 2018 čtvrtinou ze svých nespotřebovaných rezerv z let 2013 až 2016. Premiér odhaduje, že by to mohlo znamenat zhruba deset miliard korun.

Ty by pak zřejmě bylo možné využít na přidání vysokým školám, které požadují zhruba 2,5 miliardy na růst platů svých učitelů a další peníze pro doktorandy a na společensky žádané obory. Na růstu rozpočtu vysokých škol se koalice zatím nedohodla.

Související

Více souvisejících

ministerstvo školství mzdy / platy

Aktuálně se děje

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

včera

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

včera

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

včera

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

včera

včera

včera

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

včera

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

včera

včera

včera

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

včera

29. září 2024 21:56

29. září 2024 21:11

Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert

Září přineslo do střední Evropy velmi deštivou epizodu, která způsobila povodně na rozsáhlém území. Vědci jsou přesvědčeni, že k extremitě jevu přispěla i klimatická změna. Expert ze Slovenska proto nyní nabádá, aby se změnila optika na problematiku velké vody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy