Kvůli maturitě bude víc hodin matematiky? MŠMT zatím nemá jasný názor

Zvýšení počtu vyučovacích hodin matematiky a zachování možnosti volby dobrovolné obtížnější zkoušky z matematiky u státních maturit doporučil ministerstvu výbor Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF).

Větší počet matematických hodin by podle něj přispěl k větší úspěšnosti u maturity z matematiky, která by se nejpozději od školního roku 2021/2022 měla stát povinnou na téměř všech maturitních oborech. Loni si matematiku vybralo 23,4 procenta maturantů a 22,3 procenta z nich z didaktického testu u státní maturity propadlo.

Podle Lednové se o možnosti navýšení minima matematických hodin na základní škole diskutuje v souvislosti s přípravou úprav rámcových vzdělávacích programů, které určují obsah vzdělávání. Upozornila zároveň, že ředitelé mohou počet hodin matematiky v učebních plánech zvýšit již nyní a plošné opatření ve prospěch matematiky by se muselo udělat na úkor některého z dalších vyučovacích předmětů.

"Kromě toho možnost procvičování není závislá jen na počtu hodin v učebním plánu, ale také na rozložení obsahu učiva, používaných metodách a zkušenosti učitele - to vše již dnes je v kompetenci školy," dodala.

Podle JČMF by děti měly mít například mezi šestou a devátou třídou základní školy hodinu matematiky každý den v týdnu ve všech ročnících, zatímco nyní ji většinou mají maximálně čtyřikrát v týdnu. Ve středoškolských maturitních oborech by se pak měl srovnat počet hodin matematiky s češtinou a cizím jazykem.

Zástupci matematiků rovněž podporují zachování nepovinné obtížnější zkoušky Matematika+, která se podle nich osvědčila jako vstupenka na řadu vysokých škol. Podle Lednové je to pro období po zavedení povinné maturity z matematiky "jednou z možností".

Ministr školství Robert Plaga (ANO) nedávno uvedl, že chce do konce února představit novelu zákona, která by měla státní maturity omezit na didaktické testy. Cílem státní maturity by podle něj mělo být ověření minima znalostí, které by měl zvládnout každý absolvent středního vzdělání s maturitou. Odlišnosti v jednotlivých oborech a školách by se pak měly zohledňovat ve školní neboli profilové části zkoušky, dodala Lednová.

Odborníci se vesměs shodují, že jedna úroveň maturity nemůže vyhovovat všem. Z údajů Cermatu vyplývá, že zatímco na gymnáziích neuspěl v minulých letech jeden žák z 500, mezi učni to byl jeden z deseti a v nástavbovém studiu jeden z osmi. Někteří odborníci se proto domnívají, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.