Státní maturita by se od jara 2021 měla omezit pouze na didaktické testy. Písemné práce a ústní zkoušky z češtiny a cizích jazyků by se tak měly vrátit na úroveň škol. Současně by se ve všech maturitních oborech mělo na jaro 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. Vyplývá to z návrhu novely školského zákona, který ministerstvo školství poslalo do vnějšího připomínkového řízení. Dosud se počítalo s tím, že gymnázia a lycea budou maturovat povinně ze tří předmětů o rok dříve.
Státní maturita funguje od roku 2011. V současnosti se skládá ze dvou předmětů. Povinná je čeština a druhý předmět si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Většina dává přednost cizímu jazyku. Matematiku si loni zvolilo 23,4 procenta maturantů a 22,3 procenta z nich propadlo.
Z matematiky se dělá didaktický test, z jazyků navíc písemná a ústní zkouška. Celková neúspěšnost u zkoušek činila loni na jaře 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli poprvé. Ani na potřetí neuspějí podle Cermatu asi čtyři procenta maturantů.
Ministerstvo školství nyní navrhuje, aby se státní maturita za dva roky omezila i u jazyků pouze na didaktické testy. Pro změny v tomto směru se vyslovil ministr školství Robert Plaga (ANO) již loni na jaře. Ministerstvo návrhem podle podkladů reaguje mimo jiné na kritiku některých odborníků, že je centrální hodnocení slohových prací k maturantům nespravedlivé a současné nastavení ústní zkoušky odrazuje maturanty od četby.
Státní písemné a ústní zkoušky opakovaně kritizovala například Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Navrhované úpravy uvítala. Naopak Asociace metodiků cizího jazyka AMATE se postavila proti změnám. V otevřeném dopise na začátku roku upozornila, že ke zvládnutí jazyka je třeba i nácvik mluvení a psaní a omezení zkoušky na test by mohlo vést k redukci výuky na procvičování vědomostí k testu, a tím i ke zhoršení jazykových dovedností dětí.
Ještě v roce 2021 by podle návrhu státní maturita měla být povinná pouze ze dvou předmětů jako dosud. Termín zavedení povinné maturity z matematiky na gymnáziích a lyceích by se měl sladit s většinou ostatních maturitních oborů na jaro 2022. Žáci uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů, kterých se povinná maturita z matematiky netýká, by měli od jara 2022 skládat státní maturitu povinně z češtiny a cizího jazyka.
Ministerstvo chce zároveň od jara 2021 zavést novou nepovinnou část maturitní zkoušky s názvem Matematika rozšiřující. Ta by navázala na pilotní projekt nepovinné Matematiky+, které má skončit na jaře 2020. Zachování nepovinné vyšší úrovně zkoušky z matematiky doporučil ministerstvu koncem loňského roku výbor Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF). Podle něj se osvědčila jako vstupenka ke studiu na řadu vysokých škol.
Změny v zákoně by podle podkladů úřadu mohly vést k úsporám zhruba 14 milionů korun ročně, a to díky tomu, že by Cermat nemusel zpracovávat zadání, tisknout zkušení dokumentaci a hodnotit písemné práce. Peníze by ministerstvo chtělo použít na jiné potřeby v regionálním školství.
Související
Mladík napsal spolužačce, že bude střílet. Policie zasahovala ve škole
Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea
Školství , státní maturity , Robert Plaga , ministerstvo školství , studenti
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí
před 37 minutami
"Říkal, že jsme jako Ježíš a Máří Magdaléna." Známý kněz Jaluška čelí obvinění z obtěžování, v církvi končí
před 1 hodinou
Fotograf serveru EuroZprávy.cz podruhé za sebou uspěl v rámci Czech Press Photo
před 1 hodinou
1000 dní války na Ukrajině. Kyjev zveřejnil počty obětí na straně Ruska, jsou alarmující
před 1 hodinou
Možnost použít ATACMS proti Rusku je klíčovým momentem války. USA se přímo zapojí do války, varuje Kreml
před 2 hodinami
Pěstujte plodiny, skladujte pleny. Státy NATO poslaly občanům doporučení, jak přežít válku
před 3 hodinami
Výhled počasí do půlky prosince: Zima začne úřadovat
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.
Zdroj: Libor Novák