Na střední školy už jen se dvěma přihláškami. Počítá novela

Praha - Uchazeči o studium na středních školách si budou od příštího roku moci podat zřejmě už jen dvě přihlášky místo stávajících tří. Počítá s tím novela školského zákona, o které bude ve středu jednat vláda.

Budoucím středoškolákům se podle navrhované úpravy prodlouží lhůta, kterou mají na to, aby se rozhodli, jestli na vybranou školu nastoupí, nebo ne. Zatímco nyní musí svoje rozhodnutí potvrdit do pěti dnů od doručení oznámení o přijetí, nově by měli dostat na rozmyšlenou deset dní.

Zákon stanovuje, že ředitelé škol můžou v jednom školním roce vyhlásit nad rámec oficiálních prázdnin nejvýš pět dní volna. Ředitelé budou své rozhodnutí muset nově odůvodnit zřizovateli školy, a to zejména organizačními nebo administrativními důvody.

Ředitelů se týkají také změny související s jejich funkčním obdobím. Podle zákona má být šestileté s prodloužením o dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, případně s dlouhodobým uvolněním pro výkon veřejné funkce. Když se bude chýlit funkční období ředitele ke konci, může Česká školní inspekce nebo školní rada iniciovat vyhlášení nového konkurzu. Pokud to neudělá, prodlouží se stávajícímu šéfovi školy funkce o dalších šest let.

Další změnou zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání počítá také s jasnějším právním zakotvením firemních školek. "Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele," uvádí novela.

Školy a školská zařízení dostanou nově povinnost "vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí". Bližší podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví stanoví vyhláškou ministerstvo školství. Při sociálně-právní ochraně svých žáků mají školy postupovat v součinnosti s orgány sociálně-právní ochrany dětí.

Novela do detailu rozebírá pravidla pro plnění povinné školní docházky v zahraniční škole. Žádost o studium, ať už přímo v zahraničí nebo v cizojazyčné škole na české území, musí právní zástupce žáka podat nejpozději do 31. ledna, který předchází školnímu roku, kdy má dítě v cizí škole začít studovat. Povolení může mít platnost nejvýš na pět let.

Do hospodaření škol mají s tímto zákonem nově přibýt dotace na úhradu výdajů, které jsou kryté z rozpočtů Evropské unie a dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv. Pokud vzdělávací instituce nespotřebují uvedené prostředky během aktuálního akademického roku, budou jim sloužit v následujícím roce jako rezerva využitelná pouze na stanovený účel.

Cílem zákona je celkově zmírnit byrokratickou zátěž škol a zlepšit fungování některých prvků vzdělávací soustavy, vstoupit v platnost by měl od 1. září letošního roku.

Související

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy