Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol.
Průměrná mzda ve státě dosáhla loni 31.885 korun. Průměrný učitelský plat se dostal na 33.244 korun. Pokud by byl už teď o 30 procent vyšší než celorepublikový průměrný výdělek, pedagogové by v průměru dostávali 41.450 korun hrubého. Babišova vláda v programovém prohlášení slíbila, že by učitelé v roce 2021 měli pobírat v průměru o 50 procent víc než v roce 2017, tedy asi 45.000 korun.
"V posledních čtyřech letech mezi roky 2014 a 2018 rostl průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství pomaleji, než rostl celorepublikový průměr mzdy," uvádí navrhovaný dokument. Podle něj by do platů pedagogů mělo v příštím roce plynout o 17,11 miliardy korun víc, v roce 2020 pak o 21,34 miliardy a v roce 2022 o celkem 29,3 miliardy. Odbory s navrženým tempem růstu platů tak, aby se za šest let dostaly na 130 procent průměrné mzdy, nesouhlasí. Požadují výraznější přidávání.
Navrhovaný materiál počítá také s tím, že by se s růstem výdělků měla zvednout i kvalita práce kantorů. Zlepšit by se měla hlavně tam, kde jsou výsledky českých školáků ve srovnání se zahraničními vrstevníky průměrné či podprůměrné.
Obsah učiva tak čeká v příštích letech podle navrhovaného materiálu revize. Jejím cílem je vzdělávání modernizovat a přizpůsobit potřebám. Rozvíjet by se měly čtenářské a matematické dovednosti, pozornost by se měla věnovat i vícejazyčnosti a kreativitě.
V příštích letech by se měly podle plánu rozšířit kapacity školek či jiných předškolních služeb. Aby je využívalo víc dětí, zváží se zavedení stravování zdarma či odpuštění placení. Větší podporu by měly dostávat základní školy v chudších regionech. Mezinárodní i domácí průzkumy ukázaly, že děti v Karlovarském či Ústeckém kraji mají slabší výsledky. Do výuky by se víc měly zapojit moderní technologie. Jak na tom školáci jsou a co se naučili, by se mělo začít zjišťovat od roku 2023. Inovovat by se měla i nabídka středoškolských oborů, rozvíjet by se měla praktická výuka. Zlepšit by se mělo řízení škol. I jejich výsledky by se měly hodnotit a porovnávat.
Materiál počítá také s růstem platů nepedagogických pracovníků. Jejich průměrný výdělek se loni dostal na 19.561 korun. Poměr k průměrné mzdě ve volebním roce 2021 by se pak měl podle plánu udržovat v dalších letech. V příštím roce by do platů neučitelských profesí ve školství mělo putovat o 2,4 miliardy korun víc, v dalších dvou letech pak o 5,46 miliardy víc, vyplývá z dokumentu.
Do příštího roku by měl resort připravit Strategii 2030, která se má stát základem české vzdělávací politiky pro budoucí desetiletí. I když se výdaje na školství zvyšují, jejich podíl na HDP proti minulým letům poklesl. Suma na vzdělávání se tak nezvedá podle růstu ekonomiky. Navrhovaný materiál obsahuje i tabulky s potřebnými částkami na chystané změny.
Související
Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda
Dvakrát to cvaklo, popsala učitelka zásah proti útočníkovi ze školy v Rudolfově
učitelé , Školství , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
před 2 hodinami
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
před 3 hodinami
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
před 4 hodinami
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
před 5 hodinami
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
před 7 hodinami
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
před 8 hodinami
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
před 9 hodinami
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
včera
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
včera
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
včera
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
včera
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
včera
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
včera
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
včera
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
včera
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
včera
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
včera
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
včera
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
Zdroj: Libor Novák