Platy učitelů mají vyrůst na 130 procent průměrné mzdy

Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol.

Průměrná mzda ve státě dosáhla loni 31.885 korun. Průměrný učitelský plat se dostal na 33.244 korun. Pokud by byl už teď o 30 procent vyšší než celorepublikový průměrný výdělek, pedagogové by v průměru dostávali 41.450 korun hrubého. Babišova vláda v programovém prohlášení slíbila, že by učitelé v roce 2021 měli pobírat v průměru o 50 procent víc než v roce 2017, tedy asi 45.000 korun.

"V posledních čtyřech letech mezi roky 2014 a 2018 rostl průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství pomaleji, než rostl celorepublikový průměr mzdy," uvádí navrhovaný dokument. Podle něj by do platů pedagogů mělo v příštím roce plynout o 17,11 miliardy korun víc, v roce 2020 pak o 21,34 miliardy a v roce 2022 o celkem 29,3 miliardy. Odbory s navrženým tempem růstu platů tak, aby se za šest let dostaly na 130 procent průměrné mzdy, nesouhlasí. Požadují výraznější přidávání.

Navrhovaný materiál počítá také s tím, že by se s růstem výdělků měla zvednout i kvalita práce kantorů. Zlepšit by se měla hlavně tam, kde jsou výsledky českých školáků ve srovnání se zahraničními vrstevníky průměrné či podprůměrné.

Obsah učiva tak čeká v příštích letech podle navrhovaného materiálu revize. Jejím cílem je vzdělávání modernizovat a přizpůsobit potřebám. Rozvíjet by se měly čtenářské a matematické dovednosti, pozornost by se měla věnovat i vícejazyčnosti a kreativitě.

V příštích letech by se měly podle plánu rozšířit kapacity školek či jiných předškolních služeb. Aby je využívalo víc dětí, zváží se zavedení stravování zdarma či odpuštění placení. Větší podporu by měly dostávat základní školy v chudších regionech. Mezinárodní i domácí průzkumy ukázaly, že děti v Karlovarském či Ústeckém kraji mají slabší výsledky. Do výuky by se víc měly zapojit moderní technologie. Jak na tom školáci jsou a co se naučili, by se mělo začít zjišťovat od roku 2023. Inovovat by se měla i nabídka středoškolských oborů, rozvíjet by se měla praktická výuka. Zlepšit by se mělo řízení škol. I jejich výsledky by se měly hodnotit a porovnávat.

Materiál počítá také s růstem platů nepedagogických pracovníků. Jejich průměrný výdělek se loni dostal na 19.561 korun. Poměr k průměrné mzdě ve volebním roce 2021 by se pak měl podle plánu udržovat v dalších letech. V příštím roce by do platů neučitelských profesí ve školství mělo putovat o 2,4 miliardy korun víc, v dalších dvou letech pak o 5,46 miliardy víc, vyplývá z dokumentu.

Do příštího roku by měl resort připravit Strategii 2030, která se má stát základem české vzdělávací politiky pro budoucí desetiletí. I když se výdaje na školství zvyšují, jejich podíl na HDP proti minulým letům poklesl. Suma na vzdělávání se tak nezvedá podle růstu ekonomiky. Navrhovaný materiál obsahuje i tabulky s potřebnými částkami na chystané změny.

Související

Vláda ČR

Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení schválila vláda na středečním zasedání. Potvrdila také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Více souvisejících

učitelé ,  Školství ,  mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce

Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšný chirurgický zákrok, během kterého mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Vatikán v úterý večer v oficiálním lékařském bulletinu potvrdil, že u jednasedmdesátiletého pontifika byla po operaci diagnostikována rakovina plic, konkrétně plicní adenokarcinom.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy