Platy učitelů mají vyrůst na 130 procent průměrné mzdy

Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol.

Průměrná mzda ve státě dosáhla loni 31.885 korun. Průměrný učitelský plat se dostal na 33.244 korun. Pokud by byl už teď o 30 procent vyšší než celorepublikový průměrný výdělek, pedagogové by v průměru dostávali 41.450 korun hrubého. Babišova vláda v programovém prohlášení slíbila, že by učitelé v roce 2021 měli pobírat v průměru o 50 procent víc než v roce 2017, tedy asi 45.000 korun.

"V posledních čtyřech letech mezi roky 2014 a 2018 rostl průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství pomaleji, než rostl celorepublikový průměr mzdy," uvádí navrhovaný dokument. Podle něj by do platů pedagogů mělo v příštím roce plynout o 17,11 miliardy korun víc, v roce 2020 pak o 21,34 miliardy a v roce 2022 o celkem 29,3 miliardy. Odbory s navrženým tempem růstu platů tak, aby se za šest let dostaly na 130 procent průměrné mzdy, nesouhlasí. Požadují výraznější přidávání.

Navrhovaný materiál počítá také s tím, že by se s růstem výdělků měla zvednout i kvalita práce kantorů. Zlepšit by se měla hlavně tam, kde jsou výsledky českých školáků ve srovnání se zahraničními vrstevníky průměrné či podprůměrné.

Obsah učiva tak čeká v příštích letech podle navrhovaného materiálu revize. Jejím cílem je vzdělávání modernizovat a přizpůsobit potřebám. Rozvíjet by se měly čtenářské a matematické dovednosti, pozornost by se měla věnovat i vícejazyčnosti a kreativitě.

V příštích letech by se měly podle plánu rozšířit kapacity školek či jiných předškolních služeb. Aby je využívalo víc dětí, zváží se zavedení stravování zdarma či odpuštění placení. Větší podporu by měly dostávat základní školy v chudších regionech. Mezinárodní i domácí průzkumy ukázaly, že děti v Karlovarském či Ústeckém kraji mají slabší výsledky. Do výuky by se víc měly zapojit moderní technologie. Jak na tom školáci jsou a co se naučili, by se mělo začít zjišťovat od roku 2023. Inovovat by se měla i nabídka středoškolských oborů, rozvíjet by se měla praktická výuka. Zlepšit by se mělo řízení škol. I jejich výsledky by se měly hodnotit a porovnávat.

Materiál počítá také s růstem platů nepedagogických pracovníků. Jejich průměrný výdělek se loni dostal na 19.561 korun. Poměr k průměrné mzdě ve volebním roce 2021 by se pak měl podle plánu udržovat v dalších letech. V příštím roce by do platů neučitelských profesí ve školství mělo putovat o 2,4 miliardy korun víc, v dalších dvou letech pak o 5,46 miliardy víc, vyplývá z dokumentu.

Do příštího roku by měl resort připravit Strategii 2030, která se má stát základem české vzdělávací politiky pro budoucí desetiletí. I když se výdaje na školství zvyšují, jejich podíl na HDP proti minulým letům poklesl. Suma na vzdělávání se tak nezvedá podle růstu ekonomiky. Navrhovaný materiál obsahuje i tabulky s potřebnými částkami na chystané změny.

Související

Vláda ČR

Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení schválila vláda na středečním zasedání. Potvrdila také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Více souvisejících

učitelé Školství mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

před 3 hodinami

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

před 4 hodinami

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

před 11 hodinami

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

včera

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

včera

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

včera

včera

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

včera

včera

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

včera

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

včera

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

včera

včera

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy