Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol.
Průměrná mzda ve státě dosáhla loni 31.885 korun. Průměrný učitelský plat se dostal na 33.244 korun. Pokud by byl už teď o 30 procent vyšší než celorepublikový průměrný výdělek, pedagogové by v průměru dostávali 41.450 korun hrubého. Babišova vláda v programovém prohlášení slíbila, že by učitelé v roce 2021 měli pobírat v průměru o 50 procent víc než v roce 2017, tedy asi 45.000 korun.
"V posledních čtyřech letech mezi roky 2014 a 2018 rostl průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství pomaleji, než rostl celorepublikový průměr mzdy," uvádí navrhovaný dokument. Podle něj by do platů pedagogů mělo v příštím roce plynout o 17,11 miliardy korun víc, v roce 2020 pak o 21,34 miliardy a v roce 2022 o celkem 29,3 miliardy. Odbory s navrženým tempem růstu platů tak, aby se za šest let dostaly na 130 procent průměrné mzdy, nesouhlasí. Požadují výraznější přidávání.
Navrhovaný materiál počítá také s tím, že by se s růstem výdělků měla zvednout i kvalita práce kantorů. Zlepšit by se měla hlavně tam, kde jsou výsledky českých školáků ve srovnání se zahraničními vrstevníky průměrné či podprůměrné.
Obsah učiva tak čeká v příštích letech podle navrhovaného materiálu revize. Jejím cílem je vzdělávání modernizovat a přizpůsobit potřebám. Rozvíjet by se měly čtenářské a matematické dovednosti, pozornost by se měla věnovat i vícejazyčnosti a kreativitě.
V příštích letech by se měly podle plánu rozšířit kapacity školek či jiných předškolních služeb. Aby je využívalo víc dětí, zváží se zavedení stravování zdarma či odpuštění placení. Větší podporu by měly dostávat základní školy v chudších regionech. Mezinárodní i domácí průzkumy ukázaly, že děti v Karlovarském či Ústeckém kraji mají slabší výsledky. Do výuky by se víc měly zapojit moderní technologie. Jak na tom školáci jsou a co se naučili, by se mělo začít zjišťovat od roku 2023. Inovovat by se měla i nabídka středoškolských oborů, rozvíjet by se měla praktická výuka. Zlepšit by se mělo řízení škol. I jejich výsledky by se měly hodnotit a porovnávat.
Materiál počítá také s růstem platů nepedagogických pracovníků. Jejich průměrný výdělek se loni dostal na 19.561 korun. Poměr k průměrné mzdě ve volebním roce 2021 by se pak měl podle plánu udržovat v dalších letech. V příštím roce by do platů neučitelských profesí ve školství mělo putovat o 2,4 miliardy korun víc, v dalších dvou letech pak o 5,46 miliardy víc, vyplývá z dokumentu.
Do příštího roku by měl resort připravit Strategii 2030, která se má stát základem české vzdělávací politiky pro budoucí desetiletí. I když se výdaje na školství zvyšují, jejich podíl na HDP proti minulým letům poklesl. Suma na vzdělávání se tak nezvedá podle růstu ekonomiky. Navrhovaný materiál obsahuje i tabulky s potřebnými částkami na chystané změny.
Související
Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda
Dvakrát to cvaklo, popsala učitelka zásah proti útočníkovi ze školy v Rudolfově
učitelé , Školství , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
před 2 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
před 3 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
před 4 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
před 5 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
před 7 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
před 8 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
před 9 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
včera
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Zdroj: Libor Novák