Nečitelný Dobeš, jeho krokům vysoké školy nerozumí

V pondělí započal tzv. Týden neklidu, jímž studenti vysokých škol a univerzit po celé České republice chtějí dát najevo svůj nesouhlas s chystanou reformou vysokého školství. Po jeho zahájení včera ministr školství Josef Dobeš na svolané tiskové konferenci řekl, že udělá ústupek a školné nebude. Místo něj si budou muset připlatit ti, kteří studium prodlužují. Následně se začalo znovu debatovat o zavedení zápisného.„Jestliže ministerstvo nedokáže udržet svou myšlenku ani čtyřiadvacet hodin, těžko se pak debatuje,“ uvedl v pořadu Jakub Fischer. Nevole se zvedla téměř okamžitě i kvůli zavedení poplatků za prodloužení studia, které podle ministra Dobeše má být bičem na lajdavé studenty.Ovšem na tento krok mohou doplatit i studenti svědomití. „Doplatili by na to především studenti v zahraničí. Ti, kteří v rámci univerzitní mobility vyjeli studovat do zahraničí,“ přiznal Jakub Fischer. I to by se podle předsedy Rady pro vysoké školy dalo ošetřit, ale musela by se o tom vést diskuze, která dnes pokulhává.Jakub Fischer pracoval jako poradce pro reformu vysokého školství v minulé vládě. Zatímco oni, dle svých slov, cestovali po univerzitách a vedli řádnou diskuzi s odbornou obcí, současné ministerstvo sice také nejprve diskutovalo a pátá i šestá verze zákona připomínky akademiků reflektovala, současná verze sedmá vše smetla ze stolu. Navíc výše školného, jak současná koalice plánovala, nemělo přesáhnout 10 000 korun za semestr, poplatky za prodloužení studia, které jsou ústupek ministerstva a mají nahradit právě školné, se mají být 26 000 korun.

Kvantita na úkor kvalityJakub Fischer v rozhovoru přiznal, že už v současnosti se univerzity a vysoké školy ve spolupráci s ministerstvem školství snaží zredukovat počet studentů, který se za poslední roky zdvojnásobil z 200 000 na 400 000. Příčinou nadměrného počtu studentů je i neadekvátní množství vysokých škol. A to je podle Fischera i chyba akreditační komice.Podle slov Fischera už příliv nových studentů ustává a útlum se děje v rámci současného zákona. Nebylo tedy zapotřebí zákona nového. Limity zapsaných studentů se snižují tím, že se mění financování, které se začíná odvíjet nikoliv od kvantitativních parametrů, ale od parametrů kvalitativních. O tom, zdali je univerzita či vysoká škola skutečně kvalitní, nehraje podle Fischera roli množství studentů na ní, ale výzkum univerzity, uplatnění studentů po odchodu ze školy, uplatnění ve studovaném oboru a platové ohodnocení absolventů.

Veřejný, anebo politický zájem?Podle Jakuba Fischera současný věcný záměr školského zákona o vysokých školách posílí pouze politický zájem, nikoliv ten veřejný. Dle svých slov jsou univerzity už v současnosti kontrolovány, mají své rozpočtové audity, navíc jejich činnost kontrolují správní rady, jejichž členství v nich je neslučitelné se zaměstnaneckým poměrem na dané škole.Věcný záměr zákona podle Fischera ale slučuje kontrolní a řídící mechanismus. Zatímco nyní jsou správní rady univerzit orgánem řídícím, po vstoupení zákona v platnost by se staly orgánem kontrolním s prvky řídícími. A to není možné.Ministr školství Josef Dobeš podle předsedy Rady pro vysoké školy nemůže ze zákona svůj návrh už stáhnout. Tento krok smí udělat jen premiér. Petr Nečas slíbil na jednání rektorů akademické obci odbornou diskuzi. A tu Jakub Fischer očekává.Jestliže se nestihne schválit reforma univerzit a vysokých škol jako celek, měly by se schválit alespoň dílčí změny, na kterých se politici s akademiky dohodli, uvedl Jakub Fischer. Avšak v reformě vidí spíše politický zájem a snahu vše stihnout do 30. června bez ohledu na následky.