Válka o bídné platy učitelek: Ministerstvo odmítá kritiku ombudsmana

"Objemy mzdových prostředků v rozpočtu ministerstva školství neklesají," sdělil ČTK Patrik Kubas z ministerstva školství. Minulý rok sice došlo k poklesu peněz určených na odměny, celkově byl ale objem peněz na platy navýšen o 2,3 miliardy v porovnání s rokem 2011. V rámci takzvaných krajských normativů pak prý bylo nutné zajistit navýšení platů o 15 procent. V Olomouckém kraji, odkud přišlo ombudsmanovi nejvíc stížností, prý ale krajský úřad zajistil nárůst jen 9,35 procenta.

"Lze tedy konstatovat, že prvotní příčinou ekonomického tlaku na ředitele a ředitelky mateřských škol v Olomouckém kraji nebyly úspory ve státním rozpočtu, ale postup krajského úřadu tohoto kraje při stanovení krajských normativů," tvrdí ministerstvo.

U veřejného ochránce práv si totiž stěžovaly učitelky, že jim byly neoprávněně sníženy mzdy. Vedení školek je prý kvůli úsporám přeřadilo z deváté platové třídy do osmé.

"Podle Katalogu prací mohou být učitelé mateřských škol zařazeni buď do 8. nebo 9. platové třídy podle toho, zda se podílí na tvorbě vzdělávacího programu třídy mateřské školy, a zda aplikují vzdělávací a výchovné metody včetně případné individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami (9. platová třída). Některé učitelky ve svých stížnostech uváděly, že byly na jeden měsíc účelově ponechány v 9. platové třídě, aby vytvořily vzdělávací program na celý rok, a pak byly z úsporných důvodů převedeny do 8. platové třídy, protože to už vzdělávací program „jen aplikují". Učitelky byly přesvědčeny o tom, že změněná pracovní náplň, z níž bylo vyňato vytváření školních a třídních vzdělávacích plánů, neodpovídá cílům stanoveným v Rámcovém vzdělávacím program pro předškolní vzdělávání, vydaném MŠMT v souladu s § 4 odst. 3 školského zákona," napsal web ombudsmana ochrance.cz.

Z šetření bylo zástupce ochránce bylo zjevné, že došlo k plošnému snížení objemu finančních prostředků v regionálním školství a důsledkem byly změny v platovém zařazení pedagogických pracovnic, které byly nedostatkem financí vynuceny. Zaměstnavatelé hledali řešení pokud možno v mezích zákona a podzákonných předpisů, zda však nedošlo k porušení školských předpisů zůstalo otevřenou otázkou. K porušení právních předpisů by mohlo dojít i v případě, kdy zaměstnavatel účelově a pouze formálně vypustil z charakteristiky pracovní náplně klíčovou činnost, na základě níž je nutno zaměstnance dle katalogu prací odměňovat již v 9. platové třídě.