Do stávky se nakonec zapojila polovina škol. Rodiče o ní nevěděli

Podle ranních údajů ministerstva školství, které je kvůli navýšení učitelských platů s odbory ve sporu, se ke stávce připojila desetina až čtvrtina škol. Podle úřadu to vyplynulo z informací ze 75 procent škol v devíti krajích.

"Odmítám, že stávka je zpackaná, že neměla žádný důvod a že nic neovlivní. Není to pětina nebo desetina škol, o kterých hovoří pan ministr (školství Robert Plaga, ANO)," řekla dnes na tiskové konferenci místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Upozornila na to, že se do stávky zapojila i řada škol, kde neexistuje odborová organizace.

Vláda na jaře původně plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Odbory chtěly co největší část peněz do základu platu. Požadovaly do tarifů deset procent a zbytek do odměn. Kabinet v pondělí schválil navýšení tarifního základu o osm procent. To, že kabinet tento bod neplánovaně zařadil už na své pondělní jednání a následně schválil, dnes Seidlová označila za podpásovku. Odbory nyní chtějí jednat s poslanci.

Předseda školských odborů František Dobšík novinářům řekl, že bude jednat o možné úpravě státního rozpočtu, aby bylo pro učitele vyčleněno více peněz. Odbory se podle něj zaměří zejména na projednávání rozpočtu ve školském a rozpočtovém výboru, aby bylo možné ve druhém čtení zákona předložit příslušné návrhy.

Podle premiéra odboráři ignorují to, že učitelé dostanou přidáno, a bojují víc za sebe a za svoji image než za učitele. Předseda vlády řekl, že nechápe, proč odbory stávku vyhlásily. Podle něj se ukázalo, že podobně je na tom i většina učitelů. Naopak předseda ODS Fiala uvedl, že chápe rozhořčení stávkujících vzhledem k tomu, že vláda nenaplnila své sliby.

Nejvíce se dnes stávkovalo v Moravskoslezském kraji. Zmínila to jak Seidlová, tak i krajská předsedkyně školských odborů Dagmar Bobková Regelová. Ve většině základních i mateřských škol na Karvinsku, Ostravsku či Frýdecko-Místecku dnes školy zely prázdnotou.

"Kvůli dvěma procentům by asi nikdo nestávkoval, ale to napětí je dlouhodobé. Učitelé těch slibů zažili hodně, jsou neustále v nejistotě," řekl Pravoslav Němeček, ředitel českobudějovické základní školy Bezdrevská, která dnes zůstala pro žáky zavřená. V jižních Čechách stávkovalo, nebo stávku podpořilo přibližně 120 ze zhruba 600 škol. Téměř polovina škol stávkovala v Ústeckém kraji. Například v Praze dnes zůstalo zavřených 74 z 936 škol, 39 škol fungovalo částečně a stávku podpořilo 52 škol. Ve středočeských školách zasáhla stávka do výuky jen částečně. V Olomouckém kraji se ke stávce připojila téměř všechna gymnázia.

Rodiče dětí ze stávkujících škol museli vyřešit, kam své děti místo školy umístí. Většinou si vzal jeden z rodičů dovolenou nebo využili k hlídání příbuzných. S nabídkou programu přišla i některá zájmová centra, v Plzni například zoologická zahrada otevřela příměstský tábor.

Podle nedávné studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI zůstávají platy českých učitelů v posledních letech ve srovnání s ostatními zaměstnanci i jinými ekonomicky vyspělými zeměmi světa nízké. Nerostou o moc rychleji než příjmy jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců a neumožňují ani výraznější odměňování kvalitnějších a zkušenějších pracovníků. "Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné," uvedli autoři studie.

Podle ministerstva školství brali učitelé včetně vedoucích pracovníků v letošním prvním pololetí v průměru 37.235 Kč měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla ve stejném období podle Českého statistického úřadu 33.297 korun. Podle statistik ministerstva v minulém školním roce kraje a obce zřizovaly 9748 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Pracovalo v nich 144.727 učitelů a učitelek.