Mendelova univerzita v Brně přijímá odborníky z Ukrajiny i studenty

Mendelova univerzita v Brně přijala další odborníky z Ukrajiny, kteří na škole najdou práci. Je mezi nimi také pedagožka z Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka Natalija Versalová, která je expertkou na bankovnictví, monetární politiku a finanční analýzu. Na provozně ekonomické fakultě se přidá do týmu Danuše Nerudové, zapojí se do projektů v oblasti harmonizace evropských daní. Bude se také podílet na výuce vybraných předmětů v angličtině a ukrajinštině, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Versalová po strastiplné cestě přijela do Brna v pátek. Vyslyšela výzvu Mendelovy univerzity, adresovanou partnerským institucím na Ukrajině hned v prvních dnech ruské invaze. Utíkala z vesnice asi 50 kilometrů od Kyjeva. Nyní se adaptuje v novém působišti. "Už jsme byli i v uprchlickém centru, kde jsme vyřizovali všechny náležitosti. Pomoc je velice dobře organizovaná, rychlá," řekla. Věří, že českému týmu bude se svými zkušenostmi platná.

Zprávy o válce sleduje několikrát denně. Na Ukrajině zůstal její manžel a rodiče, kteří jsou aktuálně v Mukačevu. "Naše vesnice je okupovaná. Lidé nemají elektrickou energii, nemají co jíst. Známe příběhy velkých měst, jako je Charkov nebo Mariupol, ale máme i řadu malých obcí, které prožívají velkou humanitární katastrofu," uvedla Versalová, ke které se v pondělí přidala její dcera Marija.

Jednou z přijatých ukrajinských studentek je Anna Veretelnykovová z Kyjeva. Na Ukrajině se věnovala mezinárodním studiím. V Brně je dva týdny, absolvuje v angličtině vybrané kurzy. Na své mateřské univerzitě pomáhala zahraničním studentům, k podobné činnosti ji chtějí využít i v Brně. "Jsem otevřená pomáhat Ukrajincům, říci jim, že lidé jsou tu otevření, přátelští," uvedla studentka.

"Denně mi píše spousta studentů z Ukrajiny. Jejich e-maily přeposílám i Anně, která s nimi může sdílet svoje zkušenosti a odpovídat na řadu jejich otázek. Přece jen tu byla první," řekla proděkanka fakulty Martina Rašticová.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Související

Více souvisejících

uprchlíci Mendelova univerzita

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy