Plán otevřít školní skupiny nedává ředitelům smysl

Plán vlády, podle kterého by se po 25. květnu mohly děti na prvním stupni základních škol začít učit ve školních skupinách, je podle zástupců základních škol stále plný nejasností. Není podle nich například zřejmé, kolik dětí do škol začne chodit, ani zda pro ně školy budou mít dost vyučujících a jak se fungování skupin skloubí s výukou na dálku.

Pokud by se tento plán naplnil, školní skupiny by pravděpodobně sloužily spíš jen k hlídání dětí, nikoli ke vzdělávání. Vyplývá to z vyjádření zástupců základních škol, které oslovila ČTK.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se po 25. květnu na první stupeň mohly vrátit děti, pro které není covid-19 rizikový a které nebydlí s nikým z ohrožených skupin lidí, tedy třeba s prarodiči. Ve školách by se děti zařadily do patnáctičlenných školních skupin. Ostatní by zatím zůstali doma, stejně jako starší či chronicky nemocní učitelé. I z toho důvodu by měla pokračovat v neomezené míře také dosavadní výuka na dálku.

"Čím víc o tom přemýšlím, tak mi to přijde naprosto nesystémové a trošku zmatečné," řekla dnes ČTK bývalá šéfka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová. Uměla by si spíše představit, že by školy učily, a děti by měly třeba dvě hodiny denně a střídaly by se skupiny podle velikosti třídy. "Vadí mi v tom ale zatím, že to je nepovinné, že učitelé vedle toho budou dál distančně vzdělávat," řekla.

Podle současného předsedy asociace Michala Černého je nereálné, že by učitelé byli přítomní ve skupinách a zároveň ještě učili na dálku. Ve školních skupinách by tak prvostupňové pedagogy zřejmě nahradili asistenti či vychovatelé nebo vyučující z druhých stupňů škol. Se Stýblovou se shodl na tom, že by skupiny fungovaly de facto jen na hlídání dětí a skutečná výuka by se v nich nekonala. Podle Stýblové by tak žáci ve skupinách byli v nevýhodě oproti těm, kteří by měli výuku na dálku. "Přijde mi, že to jako Kocourkov," řekla.

Oba ředitelé se shodli, že školy by se se situací vypořádaly, i když by byla komplikovaná. Stýblová podotkla, že chápe, že dětem již chybí sociální kontakty a rodiče potřebují pracovat. "Přijde mi tam ale ještě moc témat k diskuzi, které si myslím, že by si ministerstvo mělo vydiskutovat s řediteli škol," řekla.

Oba ředitelé se shodli, že nelze předvídat, kolik rodičů by své děti do škol za daných podmínek přihlásilo. Podle Černého by se zajištěním školních skupin měly mít menší potíže větší školy, kde jsou i učitelé druhého stupně. Stýblová, která řídí školu pouze s prvním stupněm, očekává, že při fungování školních družin vedle výuky na dálku můžou mít některé školy personální potíže.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 31 minutami

před 53 minutami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy