Při integraci Ukrajinců bude asi problém se zajištěním učitelů češtiny

Při začleňování Ukrajinců do škol bude problém s kapacitou pro zajištění výuky češtiny jako cizího jazyka. O tom, kdo všechno by ji mohl učit, úřady nyní jednají. Na konferenci o podpoře vícejazyčných žáků, kterou dnes na Staroměstské radnici pořádala nezisková organizace META, to uvedl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert.

Sehnat vyučující bude podle něj větší problém než získat na ně peníze. Ministerstvo si podle něj také uvědomuje, že neznalost češtiny může být pro některé uprchlíky překážkou při vstupu na střední školu, nechce je ale zvýhodňovat před jinými cizinci.

Česko vydalo od počátku války přes 269.000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že v zemi jich je zhruba 300.000. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tvoří zhruba polovinu z nich děti.

Podle Bannerta úřady nyní diskutují o tom, jak se od září nastaví systém začleňování utečenců do škol či na trh práce. Vyjasnit se musí mimo jiné to, kdo je bude učit česky. "My si dokážeme představit to finančně zaplatit, protože na tu situaci, která vznikla, věřím, že se finanční prostředky získají, ale větší problém to bude kapacitně," řekl.

"Určitě je dobré využít (k výuce češtiny pro uprchlíky) učitele češtiny, ty ale budou velmi zatížení," uvedl. Ministerstvo proto podle něj uvažuje i o možnosti zapojení učitelů cizích jazyků, studentů pedagogických fakult nebo dalších odborníků. "Vnímám, že to bude velký problém. Bude tu velká zátěž pro školy v oblasti přesčasových hodin a tak dále," dodal.

Sociolog Daniel Prokop upozornil, že neznalost češtiny může být pro uprchlíky problémem při přijímání na střední školy. Na maturitních oborech sice nebudou muset z češtiny skládat test, ale budou muset v češtině absolvovat pohovor. Prokop poukázal na to, že třeba po necelém měsíci v ČR ho asi většina uprchlíků nezvládne. Podle Bannerta ale ministerstvo nemohlo požadavek češtiny ze zkoušek zcela odstranit, protože stejné podmínky platí i pro jiné cizince.

Na maturitní obory středních škol se utečenci z Ukrajiny mohli hlásit do 5. dubna. Cermat má k dnešnímu dni informace o 1306 jejich přihláškách na čtyřleté obory a 23 na víceletá gymnázia, řekl Bannert. Školy mohou Cermatu předat přihlášky do pátku, jejich počet se tedy asi ještě zvýší. Kromě pohovoru v češtině budou dělat test z matematiky. Většina přihlášených zatím podle Bannerta požádala o možnost ho skládat v ukrajinštině, dodal. Jednotné přijímací zkoušky budou příští a přespříští týden.

Ředitelka odboru integrace na trh práce na ministerstvu práce Anna Dumont zdůraznila, že je v zájmu státu, aby se nepřijímání na střední školy minimalizovalo. Lidé, kteří mají jen základní školu, se totiž špatně uplatňují na trhu práce a bývají závislí na podpoře státu, vysvětlila. Pro cizince je přitom hlavní bariérou pro studium střední školy v ČR právě čeština, uzavřela.

Související

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

Více souvisejících

Školství Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy