Přibylo učitelů, kteří jsou pro redukci učiva a změny v hodnocení

Kvůli výuce na dálku zjednodušilo nebo vypustilo část učiva například na druhém stupni základních škol v září 27 procent učitelů a v únoru 36 procent pedagogů. Pro redukci celkového vzdělávacího obsahu se v září vyslovilo 15 procent vyučujících a v únoru zhruba 21 procent. Největší škrty dělali ve výchovných předmětech, nejmenší v češtině, matematice a cizím jazyku, případně v maturitních předmětech ve středních školách. Největším problémem je praktická výuka, kterou není možné zredukovat, ani nahradit distanční výukou, uvedla inspekce.

Každodenní výuka on-line se loni na jaře konala v méně než polovině základních škol, na začátku letoška naproti tomu téměř ve všech. Podíl základních škol, které organizují on-line výuku v rozsahu běžného rozvrhu pro prezenční vzdělávání, po roce zkušeností klesl z 14 procent na méně než deset procent. Toto množství považuje inspekce přesto stále za veliké. Už dříve inspektoři upozorňovali na to, že on-line výuka podle klasického rozvrhu je neefektivní a dlouhodobě neudržitelná, protože studenti při dlouhém sezení u počítače ztrácí pozornost i motivaci. Ministerstvo doporučilo školám rozvrh pro on-line výuku upravit.

Za pozitivní trend považuje inspekce změny v hodnocení. Víc než polovina učitelů se přihlásila k postupné proměně v přístupu k hodnocení a sedm procent zmínilo úpravy zásadnějšího charakteru. Změnu v přístupu k závěrečnému hodnocení v prvním pololetí provedlo 15 procent základních škol a méně než desetina středních škol. V případě základních škol šlo ve třetině případů o zavedení kombinovaného nebo slovního hodnocení ve všech třídách, ve zbytku šlo jen o některé třídy. Do budoucna uvažuje o slovním hodnocení dalších asi šest procent základních škol, uvedla inspekce.

Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse se školám často daří pracovat na dálku i se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Míra jejich zapojení do on-line výuky je podle něj sice nižší než u ostatních žáků, ale řada škol v jejich případě efektivně využívá individuální konzultace či podporu asistenta pedagoga. V základních školách podle Andryse platí, že čím víc žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mají, tím lépe se jim daří je na dálku vzdělávat. Největší problémy s tím mají nematuritní středoškolské obory, řekl.

Zlepšení v zapojení handicapovaných a jinak znevýhodněných dětí do výuky na dálku podle inspekce není rovnoměrné. Řada učitelů na druhém stupni stále nepovažuje komunikaci s asistentem za potřebnou a přenáší zodpovědnost za vzdělávání dítěte na rodiče, plyne ze zjištění inspektorů. Ve středních školách pak podle nich vyučující často nevyužívají dostatečně ani komunikace s rodiči.

Aktuální zjištění inspekce vychází z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února.