Rektor Univerzity Karlovy ukončil činnost Česko-čínského centra, financování bylo sporné

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ukončil ke dnešnímu dni činnost Česko-čínského centra UK (ČČC). Publicita, která se v posledních dnech zaměřila na sporné financování česko-čínských konferencí, centru podle Zimy uškodila a rektor nechce, aby to poškodilo aktivity připravované fakultami.

Zima to dnes uvedl v tiskové zprávě a zdůraznil, že zrušení centra nebude mít dopad na pokračování interního auditu a jeho závěry. Minulý týden tři zaměstnanci Fakulty sociálních věd UK avizovali, že kvůli spornému financování centra fakultu opustí.

Zima v minulých dnech oslovil stávající členy rady ČČC a vedení zapojených fakult s návrhem na zrušení centra. "Podpůrná stanoviska mne ujistila, že jde o správnou úvahu, a proto jsem rozhodl o ukončení činnosti Česko-čínského centra UK k dnešnímu datu," uvedl Zima.

Centrum bylo podle Zimy založeno s úmyslem podpořit a koordinovat fakultní aktivity směřující ke spolupráci s akademickými institucemi Číny. "V důsledku negativní publicity, která se na centrum snesla a významně jeho obraz poškodila, mohou zcela nešťastně a nezaslouženě utrpět i aktivity připravované fakultami UK, což považuji za velmi nešťastné a nežádoucí," dodal. Zrušení centra podle něj nebude mít žádný dopad na pokračování auditu a na další možné kroky vyplývající z jeho závěrů.

Bývalý tajemník centra Miloš Balabán lhal o financování česko-čínských konferencí. Podle pořadatelů těchto konferencí tvrdil, že naprostou většinu nákladů platilo samo centrum, ale konference platila čínská ambasáda, uvedl server. Například za letošní zářijovou výroční konferenci Česko-čínského centra tak podle něj Číňani zaplatili firmě Středisko bezpečnostní politiky, kterou Balabán založil, přes 600.000 korun. Balabán následně na funkci tajemníka centra rezignoval.

Minulý týden se Balabán, Libor Stejskal a Mirka Kortusová ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií s děkankou FSV UK Alicí Němcovou Tejkalovou domluvili, že z fakulty kvůli spornému financování odejdou. Podle děkanky se tak stane k 31. lednu 2020, aby měli čas předat projekty, do kterých jsou zapojeni.

Vedení UK čelilo v poslední době kritice kvůli smlouvě s firmou Home Credit ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, která patří mezi největší poskytovatele spotřebitelských úvěrů ve světě. Firma má silné zastoupení i v Číně. Home Credit se ve smlouvě o spolupráci zavázal UK po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Ve smlouvě ale byla i pasáž o tom, že se smluvní strany "zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst". Home Credit po kritice od smlouvy odstoupil s prohlášením, že nechce být vtahován do iracionálních debat. Rektor Zima se pak omluvil, že neodhadl reakci na uzavření smlouvy.

Související

Upíra z Feratu natočil legendární Juraj Herz.

České a slovenské filmy utržené ze řetězu. Připravte se s naším výběrem na studentský festival

V pátek 14. a sobotu 15. října proběhne festival Zlatý Voči pořádaný studenty filmové vědy z Univerzity Karlovy, který jako jeden z mála na světě prezentuje experimentální tvorbu pocházející výhradně od studentů teorie audiovize. Letošní zastřešující téma je Hyper. Čili extravagantní, adrenalinem nadupané, ale i exploatační filmy. U této příležitosti jsme sestavili výběr českých a slovenských filmů, které tuto široce pojatou kategorii mohou vystihovat, ať už pozitivně, či negativně.

Více souvisejících

Univerzita Karlova Tomáš Zima Praha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

před 5 hodinami

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy