Školský výbor přerušil jednání o maturitách do 19. února

Sněmovní školský výbor by měl rozhodnout o svém stanovisku k vládnímu návrhu na zrušení povinné maturity z matematiky 19. února. Dnešní jednání o novele výbor do té doby přerušil, a dal tak poslancům čas na zaslání případných pozměňovacích návrhů. Zároveň odhlasoval, že v jednání o vládním návrhu na zpřístupnění učitelské profese nepedagogům bude pokračovat v březnu.

Na navrhované změny v maturitách, které mimo jiné předpokládají i zrušení plánované povinné maturity z matematiky od příštího roku, panují ve Sněmovně rozdílné názory i v jednotlivých poslaneckých frakcích. Výjimkou jsou Piráti, kteří s novelou souhlasí. Sami dříve předložili podobný návrh, který Sněmovna na konci ledna v prvním čtení zamítla, když podpořila vládní novelu.

Poslanci poslali vládní předlohu do výboru minulý týden. Výbor se dnes dohodl, že do 14. února bude přijímat pozměňovací návrhy. Znovu by o novele měl jednat 19. února.

Dnešní debata členů výboru potvrdila nejednotnost názorů mezi poslanci. Kromě povinné maturity z matematiky diskutovali také o návrhu na omezení státních maturit na testy a přesun ústní a písemné části do škol. Například poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) poukazovala na data České školní inspekce o velkém počtu neaprobovaných češtinářů a ptala se, zda je možné v této situaci zajistit ve školách kvalitní zkoušky.

Její stranický kolega Antonín Staněk jí oponoval, že pokud učitel umí žáka na zkoušky připravit, musí být schopen ho i vyzkoušet. "Pokud by nebyl schopen ho připravit, tak můžeme zkoušku rovnou zrušit," řekl.

Vládní návrh počítá s tím, že studenti si vedle povinné češtiny nadále budou moci vybrat mezi státní maturitou z matematiky nebo z cizího jazyka. Od jara 2021 by se dle novely měla státní zkouška omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků by se měly přesunout zpět do škol. Dle nynější normy má být státní maturita povinná ze tří předmětů, z češtiny, cizího jazyka a matematiky, na gymnáziích a lyceích od příštího roku. Někteří vládní poslanci navrhovali v prvním čtení místo úplného zrušení povinné matematiky odklad o jeden nebo dva roky.

Matematiku si loni na jaře vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 procenta z nich neuspělo. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než předloni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

Výbor dnes přerušil také jednání o vládním návrhu, podle kterého by lidé bez pedagogického vzdělání mohli začít učit na středních školách i na druhém stupni základních škol. Pedagogické vzdělání by si museli doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Změna v zákoně by podle ministerstva školství měla do budoucna pomoct vyřešit hrozící nedostatek učitelů. Výbor by měl v jednání o předloze pokračovat 18. března.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství státní maturity Kateřina Valachová Antonín Staněk (ČSSD primátor Olomouce) Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy