V SŠ budou jednotné přijímací zkoušky, letos s jedním pokusem

Zájemci o studium maturitních oborů budou dělat v pondělí a úterý na středních školách jednotné přijímací zkoušky. Letos je k nim přihlášeno 93.908 uchazečů, tedy zhruba o 4000 víc než loni. Vyplývá to z analýzy Cermatu, který jednotné přijímací zkoušky připravuje a vyhodnocuje. Kvůli opatřením proti koronaviru budou mít letos žáci na složení zkoušky místo dvou pokusů jen jeden. Výsledek bude platit pro všechny školy, na které se přihlásili.

Termíny zkoušek se letos kvůli pandemii koronaviru posunuly. Původně se přijímací zkoušky na čtyřleté obory měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. Podobně jako maturity budou i přijímací zkoušky provázet přísná hygienická opatření. Uchazeči budou muset před vstupem do škol odevzdat čestné prohlášení o své bezinfekčnosti. Měli by dodržovat rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem do učeben si dezinfikovat ruce. Pokud to dodrží, nebudou muset mít při psaní testů roušku.

Všichni žáci mohli podat přihlášky na dvě školy, případně ještě dvě sportovní gymnázia. Alespoň dvě přihlášky odevzdaly zhruba čtyři pětiny uchazečů. Každý ale letos bude dělat zkoušku pouze v jedné škole. Výsledek žáka z jediného termínu pak bude platit i pro další školu, kam se přihlásil. Na čtyřletých oborech budou zájemci o studium skládat zkoušky v pondělí a na víceletých gymnáziích v úterý. Čekat je bude test z matematiky a češtiny. Jednotné testy se dělají na všech maturitních oborech s výjimkou uměleckých, kde se už v lednu konaly talentové zkoušky.

Omezení dvou termínů zkoušky v letošním roce na jeden zdůvodnil ministr školství Robert Plaga (ANO) rizikem nákazy koronavirem. Proti se vyjádřili například předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, obecně prospěšná společnost EDUin nebo ve Sněmovně Piráti, podle kterých to vystavuje uchazeče většímu stresu a snižují se tím jejich šance na přijetí. Zachování dvou termínů požadovalo také několik petic, které podepsalo zhruba 7500 lidí. Podle jejich oponentů ale nejsou dva pokusy potřeba, protože mezi výsledky z nich v minulosti nebyly velké rozdíly.

Tradičně největší zájem je o gymnázia, technické maturitní obory a střední školy pedagogické a humanitní. Alespoň jednu přihlášku na některý druh gymnázia si podalo kolem 46 procent všech uchazečů, z toho 19.296 na osmiletá, 5558 na šestiletá a 18.632 na čtyřletá. Na technické školy se přihlásilo 37 procent uchazečů o čtyřleté obory a na pedagogické a humanitní zhruba 15 procent.

Jednotné přijímací zkoušky se konají plošně od jara 2017. Výsledek z nich musí na školách tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to může být 40 procent. Minimum bodů nutné pro přijetí stát nestanovil. Školy mohou jednotné testy doplnit vlastními zkouškami, které se letos mohou konat nejpozději ve stejný den jako státní testy.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek ze čtyřletých oborů obdrží školy v pondělí 15. června a z víceletých gymnázií 16. června. Pořadí uchazečů by ředitelé měli zveřejnit vždy nejpozději následující den. Přijatí žáci pak budou mít pět dnů na odevzdání zápisových lístků do školy, kam budou chtít nastoupit. Náhradní termín zkoušek pro omluvené uchazeče se letos uskuteční 23. června, výsledky se školy dozví o tři dny později.

Současné nastavení přijímacích zkoušek mělo řadu kritiků i v minulých letech. Výhrady k němu již dříve vyjádřili i Plaga nebo Česká školní inspekce. Podle nich zkoušky zvýhodňují uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu. Do budoucna by proto chtěli usilovat o to, aby o dalším vzdělávání dítěte rozhodovaly spíše jeho dovednosti a obecné studijní předpoklady než výsledky testu z češtiny a matematiky. Kritici nynějšímu systému kromě toho vyčítají i velkou administrativní zátěž pro školy.

 

Související

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 1 hodinou

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 4 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 6 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu 20. prosince došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 7 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 8 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

včera

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

včera

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

včera

Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů z vyšetřování sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato událost představuje významný moment v dlouholeté kauze, která se po loňském znovuzvolení Donalda Trumpa stala jedním z jeho největších politických problémů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy