V SŠ budou jednotné přijímací zkoušky, letos s jedním pokusem

Zájemci o studium maturitních oborů budou dělat v pondělí a úterý na středních školách jednotné přijímací zkoušky. Letos je k nim přihlášeno 93.908 uchazečů, tedy zhruba o 4000 víc než loni. Vyplývá to z analýzy Cermatu, který jednotné přijímací zkoušky připravuje a vyhodnocuje. Kvůli opatřením proti koronaviru budou mít letos žáci na složení zkoušky místo dvou pokusů jen jeden. Výsledek bude platit pro všechny školy, na které se přihlásili.

Termíny zkoušek se letos kvůli pandemii koronaviru posunuly. Původně se přijímací zkoušky na čtyřleté obory měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. Podobně jako maturity budou i přijímací zkoušky provázet přísná hygienická opatření. Uchazeči budou muset před vstupem do škol odevzdat čestné prohlášení o své bezinfekčnosti. Měli by dodržovat rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem do učeben si dezinfikovat ruce. Pokud to dodrží, nebudou muset mít při psaní testů roušku.

Všichni žáci mohli podat přihlášky na dvě školy, případně ještě dvě sportovní gymnázia. Alespoň dvě přihlášky odevzdaly zhruba čtyři pětiny uchazečů. Každý ale letos bude dělat zkoušku pouze v jedné škole. Výsledek žáka z jediného termínu pak bude platit i pro další školu, kam se přihlásil. Na čtyřletých oborech budou zájemci o studium skládat zkoušky v pondělí a na víceletých gymnáziích v úterý. Čekat je bude test z matematiky a češtiny. Jednotné testy se dělají na všech maturitních oborech s výjimkou uměleckých, kde se už v lednu konaly talentové zkoušky.

Omezení dvou termínů zkoušky v letošním roce na jeden zdůvodnil ministr školství Robert Plaga (ANO) rizikem nákazy koronavirem. Proti se vyjádřili například předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, obecně prospěšná společnost EDUin nebo ve Sněmovně Piráti, podle kterých to vystavuje uchazeče většímu stresu a snižují se tím jejich šance na přijetí. Zachování dvou termínů požadovalo také několik petic, které podepsalo zhruba 7500 lidí. Podle jejich oponentů ale nejsou dva pokusy potřeba, protože mezi výsledky z nich v minulosti nebyly velké rozdíly.

Tradičně největší zájem je o gymnázia, technické maturitní obory a střední školy pedagogické a humanitní. Alespoň jednu přihlášku na některý druh gymnázia si podalo kolem 46 procent všech uchazečů, z toho 19.296 na osmiletá, 5558 na šestiletá a 18.632 na čtyřletá. Na technické školy se přihlásilo 37 procent uchazečů o čtyřleté obory a na pedagogické a humanitní zhruba 15 procent.

Jednotné přijímací zkoušky se konají plošně od jara 2017. Výsledek z nich musí na školách tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to může být 40 procent. Minimum bodů nutné pro přijetí stát nestanovil. Školy mohou jednotné testy doplnit vlastními zkouškami, které se letos mohou konat nejpozději ve stejný den jako státní testy.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek ze čtyřletých oborů obdrží školy v pondělí 15. června a z víceletých gymnázií 16. června. Pořadí uchazečů by ředitelé měli zveřejnit vždy nejpozději následující den. Přijatí žáci pak budou mít pět dnů na odevzdání zápisových lístků do školy, kam budou chtít nastoupit. Náhradní termín zkoušek pro omluvené uchazeče se letos uskuteční 23. června, výsledky se školy dozví o tři dny později.

Současné nastavení přijímacích zkoušek mělo řadu kritiků i v minulých letech. Výhrady k němu již dříve vyjádřili i Plaga nebo Česká školní inspekce. Podle nich zkoušky zvýhodňují uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu. Do budoucna by proto chtěli usilovat o to, aby o dalším vzdělávání dítěte rozhodovaly spíše jeho dovednosti a obecné studijní předpoklady než výsledky testu z češtiny a matematiky. Kritici nynějšímu systému kromě toho vyčítají i velkou administrativní zátěž pro školy.

 

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi po výhře nad Gruzií postupují v Lize národů mezi elitu. Mají také jistou baráž o MS

Když čeští fotbalisté v září tohoto roku naprosto nezvládli duel v Gruzii, kde prohráli ostudně 1:4, málokdo věřil, že by snad mohli Češi ovládnout svou skupinu Ligy národů a tudíž tak nejen postoupit do elitní divize, ale zajistit si také účast v baráži o mistrovství světa 2026. Nakonec se to všechno stává skutečností díky závěrečné výhře nad Gruzií 2:1 v Olomouci, kdy se o české branky postarali Šulc s Hložkem. Ve druhé půli se sice podařilo snížit Mikautadzemu, ale na víc se naštěstí soupeři nezmohli, přestože měli v emočním závěru obrovské příležitosti.

před 1 hodinou

raketa Storm Shadow

Storm Shadow donutí ruské síly přeskupit jednotky. Co jsou zač střely, které zvýší obavy z další eskalace?

Storm Shadow, známé také pod názvem SCALP EG (Système de Croisière Autonome à Longue Portée – Emploi Général), jsou pokročilé střely s plochou dráhou letu vyvinuté britskou společností MBDA. Tyto střely patří mezi nejmodernější zbraně svého druhu a hrají klíčovou roli ve vojenských konfliktech, kde je rozhodující přesnost a schopnost zasáhnout strategické cíle hluboko na nepřátelském území.

před 2 hodinami

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina poprvé použila britské střely Storm Shadow k útokům na ruské území

Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Strach z prohloubení války. USA i EU se obávají eskalace hybridních útoků

Američtí a evropští představitelé podle The Guardian vyjádřili rostoucí znepokojení nad hrozbou hybridní války ze strany Ruska. Tento strach se prohloubil po prvním použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajinou na cíle uvnitř ruského území. Bidenova administrativa nedávno zrušila omezení pro jejich použití, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy a obavy z další eskalace konfliktu.

před 3 hodinami

Viktor Orbán

Svět čekají dva nejnebezpečnější měsíce války, varuje Orbán

Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, ve středu po mimořádném jednání Rady obrany státu prohlásil, že nadcházející dva měsíce mohou být nejnebezpečnější etapou války na Ukrajině. Vyzval k maximální opatrnosti a zdůraznil, že Maďarsko se za žádných okolností nesmí nechat zatáhnout do probíhajícího konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Elon Musk

Musk není jen Trumpův dárce. Bude potřebovat, aby zklidnil vztahy s Čínou

Miliardář Elon Musk má velice úzké vazby na budoucího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Jejich rádoby harmonický vztah je ovlivněn podnikáním nejbohatšího muže na světě, který se snaží ovlivnit nejen Trumpův výběr vládní administrativy, ale také je důležitým mostem mezi Pekingem a Washingtonem. Jeho obchodní zájmy v Číně jsou tak velké, že se mu možná obchodní válka absolutně nevyplatí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

před 6 hodinami

Záporožská jaderná elektrárna

Ruské útoky ohrožují energetickou stabilitu Ukrajiny. Zvyšují riziko jaderné katastrofy

Ukrajinská elektrická síť čelí „výrazně zvýšenému riziku katastrofického selhání“ po nedělních ruských raketových a dronových útocích, varovala organizace Greenpeace podle serveru The Guardian. Tyto útoky mířily na transformátorové stanice klíčové pro provoz tří ukrajinských funkčních jaderných elektráren, což podle Greenpeace hrozí destabilizací jejich provozu a rizikem jaderné katastrofy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko varuje NATO: Podpora Ukrajiny na ruském území nebude bez následků

Ředitel ruské Zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergej Naryškin varoval členy NATO, že jejich zapojení do útoků ukrajinské armády na ruském území nebude bez následků. V rozhovoru pro periodikum Národní obrana, který citovala agentura Reuters, zdůraznil, že Západ si musí uvědomit vážnost situace, aby se vyhnul přímému vojenskému konfliktu s Ruskem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Použití jaderných zbraní si Moskva nemůže dovolit, shodují se experti

Bezpečnostní experti se pro EuroZprávy.cz shodli na tom, že si Kreml z různých důvodů nemůže dovolit použít na Ukrajině jaderné zbraně. Změnou jaderné doktríny se ale ruské vedení jednoznačně snaží o zastrašení Spojených států a NATO.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy