Vláda včlenila distanční výuku do zákona, návrh jde do Sněmovny

Vláda dnes schválila zavedení distanční výuky do školského zákona. Požádala Sněmovnu, která se ve středu sejde kvůli zákonu o hlasování z karantény, o projednání návrhu v nouzovém stavu.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) novinářům řekl, že by tak zákon mohl vejít v platnost na počátku školního roku, což bude znamenat že ředitelé škol "se nebudou pohybovat v právním vakuu". Vláda současně rozhodla o uvolnění miliardy korun na počítače a licence pro potřeby učitelů a žáků základních škol. Školy by je měly dostat zhruba v polovině října.

Novela školského zákona, kterou nyní posoudí Sněmovna, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Plaga uvedl, že předpokládá vznik zápůjčních fondů počítačů k dálkové výuce. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června.

Povinná výuka na dálku se má týkat krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Školy si musí podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.

"Děti, žáci a studenti jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné," píše se v materiálu pro jednání vlády. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci. Na dálku se nemusí vzdělávat také v jazykových a základních uměleckých školách. "Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání," uvádí návrh.

U dětí, které nemají počítač, tak musí škola podle důvodové zprávy například umožnit, aby si žák učivo a úkoly vyzvedl ve škole nebo je předat telefonicky. Ministerstvo může podle návrhu také určit jiný způsob přijímacích zkoušek nebo ukončování vzdělání. Vzdělávání má být podle návrhu se stávajícími personálními a materiálními zdroji. Ty plánuje ministerstvo školství na základních školách posílit zvláštní dotací 20.000 korun na jednoho učitele. Pokud vláda návrh schválí, měly by celkem 1,2 miliardy školám podle počtu učitelů přeposlat v polovině října kraje.

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953.000 dětí a do středních škol 424.000. Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10.000 dětí.

Tři vysoké školy zřejmě změní název, s návrhem, který předložilo ministerstvo školství, souhlasí vláda. Z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU) by se kvůli zrušení farmacie na této škole měla stát Veterinární univerzita Brno. Ze jména Janáčkovy akademie múzických umění a Univerzity obrany by mělo zmizet Brno. O schválení návrhu novely zákona informovala ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Farmaceutická fakulta se od 1. července přesunula z VFU na Masarykovu univerzitu. Škola podle ministerstva 1. června sama oznámila změnu svého jména. Je ale třeba s tím dát do souladu i zákon. Podnět k úpravě svého jména dala i Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně, která se podle ministerstva po několikaleté diskusi rozhodla vypustit ze svého jména název města, kde sídlí. Podobně navrhlo ministerstvo obrany zkrátit i název vojenské státní vysoké školy a vrátit se tak k původnímu názvu Univerzita obrany.

Úprava názvů škol v zákoně by podle ministerstva měla být co nejrychlejší. Návrh by proto Sněmovna měla podle ministerstva schvalovat již v prvním čtení. Účinnosti by pak novela měla nabýt den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno vznikla jako Vysoká škola zvěrolékařská v Brně v prosinci 1918. Od roku 1932 nesla jméno Vysoká škola veterinární v Brně. Farmaceutická fakulta v ní začala fungovat v roce 1991, o rok později se farmacie doplnila do názvu školy. Od začátku července má tato univerzita už jen dvě fakulty, a to fakultu veterinárního lékařství a fakultu veterinární hygieny a ekologie.

JAMU byla zřízena v roce 1947. Informace, že je v Brně, se stala součástí jejího jména v roce 1990. Univerzita obrany vznikla v roce 2004 splynutím Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Sídlem nové školy se stalo Brno, do jejího názvu se dostalo v roce 2005.

Související

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

Více souvisejících

Školství Vláda ČR Robert Plaga zákony Vysoké školy JAMU Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy