Výuka se má změnit, vláda schválila vzdělávací strategii

Na koncepci nové strategie pracoval v uplynulých dvou letech nejdříve tým odborníků vedený profesorem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj se konečný návrh ministerstva od původní koncepce moc neliší, klade ale možná ještě větší důraz na digitalizaci.

"Vzdělávání během pandemie prošlo, a stále prochází změnou větší, než kterou prošlo za posledních deset či 15 let. Když jsme skoro před dvěma lety začali na strategii pracovat, některé z našich centrálních tezí, například důraz na digitální kompetence, formativní hodnocení nebo redukci objemu předávaných informací, byly někdy vnímány jako příliš revoluční. Dnes to zažíváme na vlastní kůži," řekl Veselý ČTK.

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) má Strategie 2030+ dva hlavní cíle. "Vzdělávání má rozvíjet klíčové kompetence, které děti potřebují, aby mohly prožít úspěšný život jak v rovině osobní, tak profesní," řekl. Za klíčové kompetence označují odborníci obecně souhrn vědomostí, dovedností a schopností, které jsou důležité pro uplatnění člověka ve společnosti. Kromě toho by se mělo zlepšit také vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě.

Školáci by se tak měli učit méně faktů a měli by se lépe orientovat v množství informací, které se k nim dostávají ve větším množství než dřív. Důraz by měl být kladen mimo jiné na zkvalitnění výuky na druhém stupni základních škol a na snížení počtu dětí odcházejících na víceletá gymnázia. S tím bude podle ministra souviset podpora pedagogů a vedení škol a posílení spolupráce mezi školou, rodiči, zřizovatelem i odborníky.

"Školy 21. století budou vzdělávat individualizovaně, efektivně, s využitím moderních technologií, s výrazně jednodušší administrativou a s dostatečnými finančními prostředky ze strany státu," řekl Plaga.

Na novou strategii by měly navázat změny v takzvaných rámcových vzdělávacích programech, které určují učivo. Jejich obsah by se podle ministerstva měl výrazně redukovat. Podle dřívějších informací by se změny ve výuce měly týkat dětí, které půjdou do škol v roce 2026.

Podle návrhu by se školy měly zaměřit víc i na slovní hodnocení. Předpokládají se také změny v přijímacích zkouškách na střední školy nebo v maturitách. Financování školství by se podle návrhu strategie mělo zvýšit na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco výdaje na vzdělávání v ČR činily v roce 2018 zhruba 4,6 procenta hrubého domácího produktu, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent.