Zástupci VŠ žádají vládu, aby umožnila kombinaci výuky ve škole a doma

Akademici a studenti žádají vládu, aby co nejdříve umožnila alespoň kombinaci prezenční a distanční výuky ve vysokých školách. Kvůli opatřením proti epidemii covidu-19 v nich nyní začíná už třetí semestr s výukou na dálku. Dlouhotrvající distanční vzdělávání bude mít podle signatářů výzvy závažné dopady pro celou společnost, protože povede ke snížení kvalifikace absolventů. Petici za povolení kombinované výuky ve vysokých školách podepsalo od 26. ledna zhruba 1500 lidí. ČTK o tom informoval jeden z autorů petice, Petr Vurm z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kvůli opatřením proti covidu-19 jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají výuku na dálku. Řada vysokých škol má distanční vzdělávání nepřetržitě od loňského března. Výjimkou v nich někde byla jen praktická výuka. V zimním semestru ve většině oborů fungovala zhruba do poloviny října a dva týdny v prosinci. Ve zbytku doby mohla pokračovat pouze ve zdravotnických či farmaceutických oborech.

Podle petice ale nejde všechna další výuka nahradit on-line formou. Týká se to zejména praktického, terénního či experimentálního výzkumu. Kromě stomatologů a lékařů je prezenční výuka nutná například i u studia jazyků, pedagogiky nebo přípravy na řadu profesí, jako jsou veterináři, chemici nebo botanici, upozornil Vurm.

Tři semestry výuky na dálku budou znamenat už polovinu standardní doby bakalářského studia a tři čtvrtiny navazujícího magisterského studia. Na kvalifikaci absolventů to podle signatářů petice bude mít dramatické následky. "Studenti dlouhodobě jsou a budou kvůli on-line výuce znevýhodněni ekonomicky a sociálně, krom toho někteří z nich trpí sociální i psychickou deprivací," stojí v petici.

Vláda by proto podle Vurma měla v jarním semestru zajistit taková opatření, aby i v současné epidemické situaci mohly vysoké školy přejít na kombinaci distanční a prezenční výuky. Autoři petice také vyzvali vládu, aby se zástupci vysokých škol komunikovala a přijímaná opatření s nimi dopředu konzultovala.

"Potřebu a nutnost prezenční výuky si uvědomují vlády napříč Evropou. Na mnohých zahraničních univerzitách se proto, za přísných hygienických opatření, skoro celý podzim vyučovalo hybridně, či dokonce prezenčně. Stačí připomenout případy Bulharska, Francie, Itálie, Německa, Norska, Rakouska, Srbska či Švýcarska," píše se v petici.

Výzvu podepsali mimo jiné členové vedení různých fakult a univerzit napříč republikou. Jsou mezi nimi například prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta, archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni nebo chemik Vojtěch Adam z Mendelovy univerzity v Brně. Autoři petice se inspirovali usnesením Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v němž žádá o rozšíření výjimky pro praktickou výuku pro fakulty všech zaměření.

Související

Poslanecká sněmovna

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu. 
Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.

Více souvisejících

Vysoké školy ,  Školství ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

před 4 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť

Tragický útok nožem na základní škole v obci Staškov v okrese Čadca má druhou oběť. Žákyně, která při úterním incidentu utrpěla těžká zranění, ve čtvrtek v nemocnici zemřela. Poslanecká sněmovna Národní rady Slovenské republiky uctila památku zesnulé dívky minutou ticha. O její smrti informoval v plénu parlamentu předseda Národní rady Richard Raši.

před 5 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů

Francouzský premiér Sébastien Lecornu zvolal krizové zasedání v reakci na eskalující protesty studentů a žáků středních škol po celé zemi. Důvodem nespokojenosti mladých lidí jsou chybějící učitelé, náročný rozvrh hodin i přehřáté třídy v budovách. Demonstrace v řadě měst narušily veřejnou dopravu a vedly k rozsáhlému zatýkání. Během zásahů policie zadržela již stovky lidí a desítky policistů utrpěly zranění.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi

Kyjev upravil svůj systém reakce na ruské útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s vojenskými činiteli a zástupci vlády oznámil, že země již přistoupila k nezbytnému přerozdělení zdrojů. Podle jeho slov je nutné plně zajistit všechna ochranná opatření. Místní úřady v hlavním městě musejí být podle prezidenta připraveny přijímat rychlá rozhodnutí na podporu obyvatelstva.

před 7 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

před 8 hodinami

Filip Turek

Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem

Policisté ukončili prověřování dopravní nehody poslance Filipa Turka v centru Prahy. Při srážce podle závěrů vyšetřování nedošlo ke spáchání trestného činu. Celá záležitost byla proto postoupena příslušnému úřadu k projednání možného přestupku obou účastníků.

před 9 hodinami

Summit NATO

Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.

před 10 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je zatím příliš brzy na závěry, kdo stojí za incidentem na palubě letadla společnosti  FlyDubai směřujícího do Tel Avivu. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon událost označil za teroristický útok vyvolaný radikálním jednotlivcem, přičemž zdůraznil úmysl letadlo poslat k zemi. Společnost flydubai v reakci na událost dočasně pozastavila všechny své lety do Izraele i v opačném směru. Aerolinky zároveň vyzvaly všechny strany, aby se zdržely předčasných spekulací, dokud úřady nezjistí kompletní fakta.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno

Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.

před 13 hodinami

krimi

Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Pokus o popravu Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončil nezdarem, ačkoli jí vězeňská služba vpravila do těla dvě injekce smrtící látky. Padesátiletá žena zůstala naživu a záchranáři ji museli převézt do zdravotnického zařízení mimo objekt věznice. Pikeová je jedinou ženou v tomto státě čekající na trest smrti a měla se stát první popravenou ženou v Tennessee po více než dvou sto letech.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy