Kauza muslimských šátků nekončí, tvrdí Křeček a jde proti Šabatové

Podle Křečka nejde o to, zda se ředitelka jedné zdravotní školy tím respaktováním školního řádu dopustila dopustila diskriminace náboženského přesvědčení žákyň či nikoli. Veřejná ochránkyně práv ale soudí, že ano a ve svém stanovisku podle citace Křečka uvádí: "Bylo by vhodné, kdyby školní řád výslovně uvedl, že zákaz nošení přikrývek hlavy se nevztahuje na náboženské symboly".

"Ale proč jen symboly náboženské?" ptá se zástupce. "Žádný náš právní předpis nestanoví "náboženské symboly" nad ostatní symboly lidské činnosti a identifikace, když § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona (zák.č.198/2009 Sb.) výslovně uvádí, že nikoho nelze omezovat „z důvodů rasy, etnického původu, pohlaví, sex. orientace, věku zdravotního postižení, národnosti, vyznání, víry či světového názoru"," zamýšlí se v deníku Právo Křeček.

Pokud by se nemělo nabádat k nové diskriminaci, měl by výše uvedený názor podle Křečka znít znít takto: "Bylo by vhodné, kdyby školní řád výslovně uvedl, že zákaz nošení pokrývekhlavy se nevztahuje na symboly rasy, etnického původu,......národnosti, vyznání,víry či světového názoru"." Pak by se ale žáci s roztodivnými pokrývkami hlavy reprezentující nejrůznější národnosti mohli právěm ohradit proti své „diskriminaci". 

Šabatová ve své zprávě dále uvádí, že "Plošný zákaz tedy nepochybně představuje zásah do náboženské svobody a jednání ředitelky školy bylo v rozporus antidiskriminačním zákonem". To podle Křečka nelze vyloučit, ale v právním státě není možné, aby občan nerespektoval právní předpis jen proto, že je podle jeho názoru v rozporu s jiným zákonem nebo s Ústavou.

"Ani soud nemůže v takových případech takto postupovat, ale musí řízení přerušit a požádat o stanovisko Ústavní soud. Požadovat proto na ředitelce školy, která školní řád respektovala, aby sama posuzovala jeho platnost je, domnívám se, mimo realitu našeho právního řádu," tvrdí zástupce ombudsmanky.

Jak upozorňuje Křeček, z celé diskuse nad tímto problémem se vytratil fakt, že původně nešlo o šátky, ale o to, zda ředitelka školy porušila zákon, a o chování nezletilých školaček. "A navíc o chování žákyň ve třídě v době školního vyučování, takže poukazování nato, že „naše babičky také nosily šátek" a že „dámy ve společnosti nemusí pokrývku hlavy sundávat", jsou zcela nepřípadné. Tam, kde naše babičky a dámy nosily a nosí šátek nikdo nebrání nikomu mít na hlavě cokoliv," píše Křeček v Právu.

Závěrem by neměla zůstat bez pozornosti ani skutečnost, že přihlášení se k extremní formě islámského náboženství je přihlášení se ke zvláštnímu způsobu života. "K netoleranci a k agresivnímu pohrdání jinými, nejen náboženskými názory a vyznáními. A to u některých občanů může vyvolávat a také vyvolává odpor astrach. Ať se to našim muslimům líbí či nikoliv," uzavřel Křeček s tím, že diskuze o těchto problémech ještě není ukončena.