Podnikatel i akademik. Špion z Ruska a Číny může být kdokoliv, a Češi jim pomáhají

Na vliv agentů z Východu upozorňuje již několik předchozích let. Cizinci podle kontrarozvědky sledují hlavně ekonomické zájmy. Jejich počet je prý setrvale "extrémně vysoký".

"V případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a navíc je doplňován zpravodajci, kteří do ČR cestují samostatně - turisté, experti, akademici, podnikatelé," píše BIS.

Hlavním cílem zpravodajců z Ruska a Číny je podle kontrarozvědky upevňování a další rozšíření jejich vlivu. Rusové se prý snaží o mediální a společenský vliv k podpoře jejich ekonomických zájmů. "V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR," dodali zpravodajci.

"Při budování přístupových a vlivových sítí v ČR jsou pro Rusy i Číňany důležití novináři, členové parlamentních politických stran, státní úředníci, lobbisté, networkingové organizace, organizace zaměstnavatelů či zaměstnanců," píše BIS.

Pro vedení otevřených, poloutajených i utajených vlivových operací potřebují podle BIS ruští či čínští zpravodajští důstojníci české občany: vybraní jim vědomě či nevědomě pomáhají (přístupové a vlivové sítě) a většina z nich se nechá ovlivňovat.

"Při budování přístupových a vlivových sítí v ČR jsou pro Rusy i Číňany důležití novináři, členové parlamentních politických stran, státní úředníci, lobbisté, networkingové organizace, organizace zaměstnavatelů či zaměstnanců (resp. jejich vedení) a v neposlední řadě také aktivisté a jejich nevládní organizace. K úspěšné prevenci vlivových opatření (a obecně špionáže) cizí moci je nezbytné vzít v úvahu možnost, že například zájem ruského/čínského diplomata, novináře či experta o naši osobu není dán naší osobní či profesní výjimečností, ale připustit i možnost rizika zneužití tohoto zájmu a kontaktů s námi pro cizí zpravodajský užitek," stojí ve zprávě