Praha – Ředitel Národní galerie Jiří Fajt splnil všechny zákonné podmínky, přesto nebyl jmenován profesorem. Stejná situace potkala i dva další akademiky. Fajt mluví o tom, že se bude bránit soudně. Podle něj si jmenování může vynutit.
Už na začátku měsíce Fajt prohlásil, že kvůli Zemanovu odmítnutí jmenovat ho profesorem podá hned dvě žaloby na stát. Na první dnes podle něj pracují právníci, podána by měla být v nejbližší době. Kromě toho je také v úzkém kontaktu s rektorátem Karlovy univerzity, kde působí.
Právě univerzita by podle něj mohla být institucí, které také podá žalobu. „Není to vůbec vyloučeno, je to jedna z možností a není to snad kvůli mému nejmenování, ale je to kvůli procesním věcem, které, které s tou profesurou jsou spojeny," uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Národní galerie.
Zeman by podle něj neměl být ten, kdo bude mít ve věci hlavní slovo. „Pan prezident dle názoru drtivé většiny právníků musí podepsat a není institucí, která by kádrovala," vysvětluje Fajt. Mluví také o tom, že by jmenování bylo možné vymoci.
„Podle právníků to možné je, protože jmenování profesora je po splnění veškerých zákonem daných podmínek nárokovou záležitostí. Takže mi bylo řečeno, že to je nároková věc, kterou lze samozřejmě tímto způsobem vynutit," řekl akademik s tím, že je v tomto směru odkázán pouze na informace, které dostává od právníků.
Nevylučuje ale ani smírné řešení. S prezidentem se prý už několikrát pokusil setkat, aby spolu o problému promluvili. Z Hradu ale zatím nedostal žádnou odezvu. „Já jsem požádal o schůzku a ta reakce na to nebyla žádná, takže prostě jsem to vzal jako bernou minci," popisoval ředitel Národní galerie.
Před necelým týdnem získalo titul profesora 42 mužů a žen, Fajt ani dva další akademici, se kterými měl Miloš Zeman problémy, mezi nimi nebyli.
„Prezidenta republiky vedly k rozhodnutí mimořádně závažné důvody. V případě doc. Fajta to byly informace týkající se Komerční banky, které přinesla před časem MF Dnes. V případě doc. Eichlera působení v propagandistickém aparátu ČSLA před r. 1989 a v případě doc. Ošťádala předlistopadové kontakty na StB," vyjasňoval již dříve hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Související
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák