Česko vás neochrání, politici, jste zbabělci, zuří známá ekonomka

Praha - V květnu roku 2011 odebrala norská sociální služba Barnevernet Evě Michalákové dva syny pro údajné podezření ze zanedbávání péče. O více než čtyři roky později se kvůli tomuto případu dělí česká veřejnost na dvě skupiny. Jedna podle ředitelky společnosti Next Finance s.r.o. a spisovatelky Markéty Šichtařové tvrdí, že děti za všech okolností patří svým rodičům, druhá skupina argumentuje tím, že veřejnost není obeznámena s detaily vyšetřovacího spisu.

Druhý argument ekonomka nevyvrací, podle ní ale není potřeba spis znát, aby si na základě veřejně známých informací udělala veřejnost čtyři závěry. "Zaprvé: Podezření o poškozování dětí policie nepotvrdila. Opakuji: nepotvrdila. Co je to za zvrácenou logiku, která je v tomto případě aplikována? Je-li bezúhonný občan vzat do vazby z podezření z vraždy a vzápětí policie konstatuje, že obvinění byla vykonstruovaná, nikoho ani nenapadne, že by snad mohla existovat jakákoliv výmluva, proč tohoto bezúhonného občana dál držet ve vazbě. Je nevinný – musí být propuštěn. Ihned. Tečka. Nikdo nikdy neuvažuje jinak. Jak se to proboha mohlo přihodit, že v případě chlapců v Norsku je někdo jinak uvažovat ochoten? Děti poškozovány nebyly – takže je preventivně převychováme. To je v pořádku? Pokud se vznesená obvinění nepodaří policii potvrdit, na každého občana musí být nahlíženo jako na nevinného. K tomuto závěru nemusíme znát detaily spisu," píše na svém blogu.

"Zadruhé: Pokud by snad, hypoteticky, měla norská sociální služba nějaké zákulisní informace, které policie neznala, a mohla se domnívat, že děti skutečně poškozovány byly, pak by automaticky musela přistupovat k oběma dětem stejně. To se však neděje, jenom jeden chlapec je postoupen k adopci. Skutečnost, že se k oběma nepřistupuje stejně, automaticky implikuje závěr, že se s nimi jedná účelově. K tomuto závěru opět nepotřebujeme znát detaily spisu," dodává na blogu na idnes.cz a pokračuje třetím bodem: "Zatřetí: Kdyby existovalo podezření, že paní Michaláková poškozovala své děti, bylo by logické, aby ji Norsko již nenechalo s dětmi pracovat. Natož s cizími. V realitě však Norsko nemá problém s tím, aby se paní Michaláková starala o cizí děti ve školce. Nemusíme znát detaily spisu, aby nám bylo jasné, že tu něco hrubě nesedí."

"Začtvrté: Víme, jak je norský systém nastaven. Sama ředitelka Bufdiru, nejvyššího norského orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Norsku, v deníku Aftenposten prohlásila, že láska k výchově nestačí a že rodiče musí být vedeni státními institucemi v tom, jakými rodiči mají být. Neboli v Norsku děti nepatří rodičům, patří státu. Rodiče jsou ve své podstatě jen plemenné subjekty rodící pro stát nové občany. Nepotřebujeme znát detaily spisu paní Michalkové k tomu, abychom věděli, že pokud nejvyšší státní autority potvrzují, že děti patří státu, nikoliv rodičům, pak taková společnost naplňuje podstatu totalitárního systému," vysvětluje ekonomka.

Český stát už podle ní totiž prokázal, že není schopen své vlastní občany ochránit. "Jsou státy, a státy. Ty první – Německo, Velká Británie, Izrael – jsou notoricky známé tím, že za svými občany stojí. A pak jsou státy, jako Eritrea, Somálsko, Sýrie, které své občany nechrání. Je mi líto, že to musím říct, ale po stránce poskytnutí ochrany svým občanům máme blíž k těm druhým. Kdyby českého státu nebylo, kauza paní Michalákové by dnes byla podle všeho v naprosto stejném bodě, v jakém je. Neboli český stát kauzu neposunul žádným směrem," píše.

Zároveň ale připomíná, že čeští europoslanci Tomáš Zdechovský a Petr Mach už věnovali svou energii, peníze i čas k tomu, aby v kauze intervenovali. "Tihle dva pánové už dlouhé měsíce v europarlamentu tlačí na to, aby se české občance dostalo ochrany. Dokonce se byli opakovaně podívat přímo v Norsku, aby se v kauze lépe zorientovali,ů podotkla.

"Takže tu máme Macha a Zdechovského z europarlamentu, a pak je tu ještě poslankyně Poslanecké sněmovny Jitka Chalánková naladěná na stejnou notu. Slovně se dětí zastal i prezident. A dál? Co dělají ostatní čeští politici? Jiný český europoslanec Telička se jen zmohl na prohlášení zhruba v tom smyslu, že povyk české veřejnosti kvůli českým dětem „dotváří obrázek českého absurdistánu". Přeloženo: „Lidi, držte ústa, jsem teď v europarlamentu za šaška, protože Češi jsou potížisté". Vláda se zase zmohla na to, aby prohlásila, že doporučí paní Michalákové, aby „nejprve využila všech možností odvolání proti rozhodnutí norských úřadů. Teprve potom by přišla na řadu stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva a teprve v té je údajně vláda připravena Michalákovou podpořit"," dodala.

Následně se ale ptá, kde česká vláda žije? "Děti jsou Norskem unesené již čtyři roky. Čtyři roky se matka dětí odvolává a odvolává. Další kolečko odvolání zabere další tři roky. Na co chce vláda čekat? Až bude árijská převýchova dokonána? Nebyla možná už dokonána? Uvědomuje si vláda, kolik jsou tři roky v životě malého dítěte? Takhle může promluvit jen alibistický zbabělec. Čeští politici patrně spoléhají na to, že jich se tahle kauza netýká. Oni přeci mají svou imunitu. A kdyby měli jakýkoliv problém, jejich kolegové z branže se za ně postaví. Ach jak naivní... Premiér Nečas měl také svou imunitu a dokonce byl svého času v médiích označován za Pana Čistého. A pak ze dne na den propadl na dno. Nemá imunitu, nemá důstojnost, nemá ani kámoše v politice, kteří by se za něj postavili. Kdo je v politice, nemá jistého vůbec nic – nemá ani bezpečí před norskými úřady, pojede-li se svými dětmi na výlet do Skandinávie. V bezpečí by byli jen tehdy, pokud by pracovali na vytvoření celého systému, kdy Čech bude vědět, že jeho země se za něj vždy postaví," zuří ekonomka.

"Vláda prý aktuálně nemůže dělat víc. Vážně? V případu dvou Češek unesených v Pákistánu kupodivu stát něco mohl dělat. Dost možná použil i malé množství síly – detaily si pochopitelně střeží. Že je to přirovnání přitažené za vlasy? A v čem? Bezpráví jako bezpráví. Únos jako únos. Čeští občané jako čeští občané. Ba co víc – kdo jede na vlastní pěst do Pákistánu, měl by počítat s tím, že to asi nebude procházka růžovým sadem a hrozí mu nebezpečí. Kdo jede do Norska, žije ale ve fikci, že se pohybuje v bezpečné zemi, kde platí pravidla. Ne v zemi, kde je s dětmi nakládáno účelově bez ohledu na presumpci neviny. Takže pokud stát měl motiv postarat se o své občany unesené v Pákistánu, teď by měl mít ještě silnější motiv postarat se o své malé bezbranné občánky unesené v Norsku. A když to nepůjde jinak, tak třeba i cestou nestandardní," dodala.

Závěrem se ptá: "Čeští politici, kde je vaše národní sebevědomí? Umíte o své zemi mluvit jen s opovržením jako o absurdistánu? My všichni – tlačme na každého našeho zvoleného zástupce tak dlouho, až Parlament a Senát donutí vládu jednat a chránit své vlastní občany. Politici, dělejte to, co je vaším úkolem, to, proč jste ve svých funkcích, a už nebuďte zbabělci!"

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) Barnevernet odebírání dětí sociálním úřadem

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho

Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty

Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.

před 4 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci

Demokratický senátor Tim Kaine ve svém aktuálním komentáři důrazně varuje před snahami prezidenta Donalda Trumpa o oslabení nebo opuštění NATO. Kaine označuje případné vystoupení z Aliance za akt „národní sebemrskačství“ (self-sabotage) a připomíná, že NATO je nejmocnější vojenskou aliancí v dějinách, která je pro bezpečnost USA i světovou demokracii naprosto nepostradatelná.

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky

Prezident Petr Pavel vystoupil s ostrou kritikou na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho slov se Trumpovi svými nedávnými výroky o fungování a roli NATO podařilo poškodit důvěryhodnost této aliance výrazněji, než kolik dokázal ruský prezident Vladimir Putin za několik posledních let. Tato slova pronesl Pavel během akce pořádané na půdě Univerzity Karlovy v Praze, uvedl server The Guardian.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj

Zavedení cenových stropů na pohonné hmoty v České republice se v první den své platnosti obešlo bez dramatických výkyvů. Podle analýzy hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který vychází z aktuálních dat společnosti CCS, se průměrná cena benzínu prakticky nepohnula, když zaznamenala jen symbolický nárůst o tři haléře. Nafta sice zlevnila, ale její pokles o 29 haléřů na litr je hodnocen jako poměrně slabý.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde

Zatímco se svět snaží zorientovat v tom, čeho bylo úterním oznámením o příměří mezi USA a Íránem skutečně dosaženo, jedna mocnost se podle webu The Guardian již nyní jeví jako jasný vítěz. Čína sklízí uznání za to, že dotlačila Írán k jednacímu stolu, čímž výrazně posílila svou roli klíčového regionálního zprostředkovatele. V čínských médiích se objevují komentáře, které Peking vykresluje jako „dospělého v místnosti“, jenž dokáže řešit mezinárodní krize zodpovědněji než západní mocnosti.

před 8 hodinami

 J. D. Vance a Viktor Orbán

Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb

Americký viceprezident JD Vance během své návštěvy Budapešti rezolutně odmítl obvinění, že se Spojené státy vměšují do maďarských parlamentních voleb. Podle něj jsou taková tvrzení „temně ironická“, přičemž sám obvinil Evropskou unii, že právě ona stojí za jedním z nejhorších příkladů cizího zasahování do vnitřních záležitostí země. Vance vystoupil v institucích napojených na premiéra Viktora Orbána pouhé čtyři dny předtím, než Maďaři zamíří k volebním urnám.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru ostře zkritizoval postoj Spojených států k Rusku. Podle něj Washington záměrně ignoruje přesvědčivé důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu s útoky na americké základny na Blízkém východě. Zelenskyj tvrdí, že důvodem této nečinnosti je nepochopitelná důvěra, kterou administrativa Donalda Trumpa chová vůči Vladimiru Putinovi.

před 9 hodinami

Pete Hegseth

Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství

Během jediného dne prošel americký prezident Donald Trump radikální změnou postojů, když nejprve hrozil íránské civilizaci totální zkázou, aby vzápětí označil íránský desetibodový plán za funkční základ pro vyjednávání v Pákistánu. Uzavřené příměří znamená především úlevu pro civilisty v celém regionu Blízkého východu, kteří byli pod palbou od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února. Tato pauza v bojích se však netýká obyvatel Libanonu, na který Izrael po prohlášení, že se na něj klid zbraní nevztahuje, zahájil vlnu ničivých náletů.

před 10 hodinami

Imrich Bugár

Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár

Českou atletiku zasáhla velmi smutná zpráva. Krátce před 71. narozeninami zemřel legendární diskař Imrich Bugár, mistr světa a stříbrný olympijský medailista. Bugár je stále držitelem československého rekordu v hodu diskem. 

před 10 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO

Generální tajemník Nato Mark Rutte se ve středu ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po této schůzce za zavřenými dveřmi Rutte prohlásil, že šéf Bílého domu je viditelně zklamán přístupem svých spojenců. Trumpovi vadí především to, že se ostatní členské země odmítly zapojit do probíhajícího válečného konfliktu s Íránem.

před 12 hodinami

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit

Křehké čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem prochází hned v prvních hodinách zatěžkávací zkouškou. Americký viceprezident JD Vance se k aktuální situaci vyjádřil během své cesty z Maďarska zpět do vlasti. Naznačil, že Izrael by mohl v nadcházejících dnech své vojenské operace v Libanonu poněkud utlumit, aby prokázal dobrou vůli vůči Washingtonu a podpořil úspěch dalších diplomatických jednání s Teheránem.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na jakoukoli zemi, která bude dodávat vojenské zbraně Íránu. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že tato opatření by se týkala veškerého zboží prodávaného do Spojených států a neexistovaly by z nich žádné výjimky. Tento krok má sloužit jako nástroj k vynucení stability po nedávno oznámeném dvoutýdenním příměří.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel

Vztahy mezi Pražským hradem a Úřadem vlády vstupují do další fáze diplomatického přetlačování. Prezident Petr Pavel zaslal premiérovi Andreji Babišovi oficiální dopis, v němž jasně deklaruje svůj záměr vést delegaci České republiky na nadcházejícím summitu NATO. Ten se má uskutečnit počátkem července v turecké Ankaře a očekává se, že půjde o jedno z nejdůležitějších setkání aliančních lídrů v posledních letech.

včera

Hormuzský průliv

Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump

Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.

včera

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Předvolební průzkumy v Maďarsku: Očekává se historický zlom a drtivé vítězství opozice

Právě ve chvíli, kdy americký viceprezident JD Vance v Budapešti dokončoval svůj projev na podporu Viktora Orbána, zveřejnil portál hvg.hu výsledky nového průzkumu agentury Median. Ten naznačuje, že nadcházející nedělní volby by mohly skončit drtivým vítězstvím opoziční strany Tisza, kterou vede Péter Magyar. Tato zpráva vnáší do závěru kampaně zcela novou dynamiku.

včera

Evropa se hádá kvůli Orbánovi. Kreml se pustil do EU, Německo argumentuje Vancem

Do mezinárodní debaty o maďarských volbách se vložilo Rusko, které podpořilo tvrzení amerického viceprezidenta JD Vance o vnějším zasahování do volebního procesu. Kreml se ztotožnil s názorem, že v rámci Evropské unie existují silné tlaky namířené proti znovuzvolení Viktora Orbána. Podle Moskvy se Brusel snaží aktivně pomáhat politickým rivalům současného maďarského premiéra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy