Česko vás neochrání, politici, jste zbabělci, zuří známá ekonomka

Praha - V květnu roku 2011 odebrala norská sociální služba Barnevernet Evě Michalákové dva syny pro údajné podezření ze zanedbávání péče. O více než čtyři roky později se kvůli tomuto případu dělí česká veřejnost na dvě skupiny. Jedna podle ředitelky společnosti Next Finance s.r.o. a spisovatelky Markéty Šichtařové tvrdí, že děti za všech okolností patří svým rodičům, druhá skupina argumentuje tím, že veřejnost není obeznámena s detaily vyšetřovacího spisu.

Druhý argument ekonomka nevyvrací, podle ní ale není potřeba spis znát, aby si na základě veřejně známých informací udělala veřejnost čtyři závěry. "Zaprvé: Podezření o poškozování dětí policie nepotvrdila. Opakuji: nepotvrdila. Co je to za zvrácenou logiku, která je v tomto případě aplikována? Je-li bezúhonný občan vzat do vazby z podezření z vraždy a vzápětí policie konstatuje, že obvinění byla vykonstruovaná, nikoho ani nenapadne, že by snad mohla existovat jakákoliv výmluva, proč tohoto bezúhonného občana dál držet ve vazbě. Je nevinný – musí být propuštěn. Ihned. Tečka. Nikdo nikdy neuvažuje jinak. Jak se to proboha mohlo přihodit, že v případě chlapců v Norsku je někdo jinak uvažovat ochoten? Děti poškozovány nebyly – takže je preventivně převychováme. To je v pořádku? Pokud se vznesená obvinění nepodaří policii potvrdit, na každého občana musí být nahlíženo jako na nevinného. K tomuto závěru nemusíme znát detaily spisu," píše na svém blogu.

"Zadruhé: Pokud by snad, hypoteticky, měla norská sociální služba nějaké zákulisní informace, které policie neznala, a mohla se domnívat, že děti skutečně poškozovány byly, pak by automaticky musela přistupovat k oběma dětem stejně. To se však neděje, jenom jeden chlapec je postoupen k adopci. Skutečnost, že se k oběma nepřistupuje stejně, automaticky implikuje závěr, že se s nimi jedná účelově. K tomuto závěru opět nepotřebujeme znát detaily spisu," dodává na blogu na idnes.cz a pokračuje třetím bodem: "Zatřetí: Kdyby existovalo podezření, že paní Michaláková poškozovala své děti, bylo by logické, aby ji Norsko již nenechalo s dětmi pracovat. Natož s cizími. V realitě však Norsko nemá problém s tím, aby se paní Michaláková starala o cizí děti ve školce. Nemusíme znát detaily spisu, aby nám bylo jasné, že tu něco hrubě nesedí."

"Začtvrté: Víme, jak je norský systém nastaven. Sama ředitelka Bufdiru, nejvyššího norského orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Norsku, v deníku Aftenposten prohlásila, že láska k výchově nestačí a že rodiče musí být vedeni státními institucemi v tom, jakými rodiči mají být. Neboli v Norsku děti nepatří rodičům, patří státu. Rodiče jsou ve své podstatě jen plemenné subjekty rodící pro stát nové občany. Nepotřebujeme znát detaily spisu paní Michalkové k tomu, abychom věděli, že pokud nejvyšší státní autority potvrzují, že děti patří státu, nikoliv rodičům, pak taková společnost naplňuje podstatu totalitárního systému," vysvětluje ekonomka.

Český stát už podle ní totiž prokázal, že není schopen své vlastní občany ochránit. "Jsou státy, a státy. Ty první – Německo, Velká Británie, Izrael – jsou notoricky známé tím, že za svými občany stojí. A pak jsou státy, jako Eritrea, Somálsko, Sýrie, které své občany nechrání. Je mi líto, že to musím říct, ale po stránce poskytnutí ochrany svým občanům máme blíž k těm druhým. Kdyby českého státu nebylo, kauza paní Michalákové by dnes byla podle všeho v naprosto stejném bodě, v jakém je. Neboli český stát kauzu neposunul žádným směrem," píše.

Zároveň ale připomíná, že čeští europoslanci Tomáš Zdechovský a Petr Mach už věnovali svou energii, peníze i čas k tomu, aby v kauze intervenovali. "Tihle dva pánové už dlouhé měsíce v europarlamentu tlačí na to, aby se české občance dostalo ochrany. Dokonce se byli opakovaně podívat přímo v Norsku, aby se v kauze lépe zorientovali,ů podotkla.

"Takže tu máme Macha a Zdechovského z europarlamentu, a pak je tu ještě poslankyně Poslanecké sněmovny Jitka Chalánková naladěná na stejnou notu. Slovně se dětí zastal i prezident. A dál? Co dělají ostatní čeští politici? Jiný český europoslanec Telička se jen zmohl na prohlášení zhruba v tom smyslu, že povyk české veřejnosti kvůli českým dětem „dotváří obrázek českého absurdistánu". Přeloženo: „Lidi, držte ústa, jsem teď v europarlamentu za šaška, protože Češi jsou potížisté". Vláda se zase zmohla na to, aby prohlásila, že doporučí paní Michalákové, aby „nejprve využila všech možností odvolání proti rozhodnutí norských úřadů. Teprve potom by přišla na řadu stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva a teprve v té je údajně vláda připravena Michalákovou podpořit"," dodala.

Následně se ale ptá, kde česká vláda žije? "Děti jsou Norskem unesené již čtyři roky. Čtyři roky se matka dětí odvolává a odvolává. Další kolečko odvolání zabere další tři roky. Na co chce vláda čekat? Až bude árijská převýchova dokonána? Nebyla možná už dokonána? Uvědomuje si vláda, kolik jsou tři roky v životě malého dítěte? Takhle může promluvit jen alibistický zbabělec. Čeští politici patrně spoléhají na to, že jich se tahle kauza netýká. Oni přeci mají svou imunitu. A kdyby měli jakýkoliv problém, jejich kolegové z branže se za ně postaví. Ach jak naivní... Premiér Nečas měl také svou imunitu a dokonce byl svého času v médiích označován za Pana Čistého. A pak ze dne na den propadl na dno. Nemá imunitu, nemá důstojnost, nemá ani kámoše v politice, kteří by se za něj postavili. Kdo je v politice, nemá jistého vůbec nic – nemá ani bezpečí před norskými úřady, pojede-li se svými dětmi na výlet do Skandinávie. V bezpečí by byli jen tehdy, pokud by pracovali na vytvoření celého systému, kdy Čech bude vědět, že jeho země se za něj vždy postaví," zuří ekonomka.

"Vláda prý aktuálně nemůže dělat víc. Vážně? V případu dvou Češek unesených v Pákistánu kupodivu stát něco mohl dělat. Dost možná použil i malé množství síly – detaily si pochopitelně střeží. Že je to přirovnání přitažené za vlasy? A v čem? Bezpráví jako bezpráví. Únos jako únos. Čeští občané jako čeští občané. Ba co víc – kdo jede na vlastní pěst do Pákistánu, měl by počítat s tím, že to asi nebude procházka růžovým sadem a hrozí mu nebezpečí. Kdo jede do Norska, žije ale ve fikci, že se pohybuje v bezpečné zemi, kde platí pravidla. Ne v zemi, kde je s dětmi nakládáno účelově bez ohledu na presumpci neviny. Takže pokud stát měl motiv postarat se o své občany unesené v Pákistánu, teď by měl mít ještě silnější motiv postarat se o své malé bezbranné občánky unesené v Norsku. A když to nepůjde jinak, tak třeba i cestou nestandardní," dodala.

Závěrem se ptá: "Čeští politici, kde je vaše národní sebevědomí? Umíte o své zemi mluvit jen s opovržením jako o absurdistánu? My všichni – tlačme na každého našeho zvoleného zástupce tak dlouho, až Parlament a Senát donutí vládu jednat a chránit své vlastní občany. Politici, dělejte to, co je vaším úkolem, to, proč jste ve svých funkcích, a už nebuďte zbabělci!"

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) ,  Barnevernet ,  odebírání dětí sociálním úřadem

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

před 7 hodinami

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno před 7 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

před 8 hodinami

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

před 10 hodinami

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

před 12 hodinami

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

před 13 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 14 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy