Češi a neschopenky? Takhle na tom jsme

Režim dočasně práceneschopného pojištěnce stanovuje ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti. Kontroly provádí pověření pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské a v Brně Městské správy sociální zabezpečení – dále jen OSSZ.

Jste-li na tzv. neschopence, měli byste vědět, že:

ošetřujícímu lékaři, který vystavuje tzv. neschopenku, jste povinni sdělit platnou adresu místa pobytu během nemoci, na které mohou dodržování zákonem stanoveného režimu dočasně práce neschopných pojištěnců zkontrolovat pověření pracovníci OSSZ, máte povinnost zdržovat se na uvedeném místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu lékařem povolených vycházek, (zpravidla v celkovém rozsahu max. 6 hodin denně, v době od 7 h do 19 h, v jednom nebo více intervalech), musíte umožnit kontrolu a poskytnout nezbytnou součinnost k jejímu provedení (mj. mít funkční a označený zvonek), v době, kdy vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy (tj. v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti), může sám kontrolovat dodržování stanoveného režimu (pokud o to nepožádá OSSZ), porušíte-li léčebný režim, může vám OSSZ nemocenské snížit nebo zcela odebrat, obdobně může postupovat v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zaměstnavatel, kontroloři OSSZ mají povinnost prokázat se „průkazem kontrolora" a do tzv. neschopenky zaznamenat údaje o kontrole. V případě, že vás při kontrole nezastihnou na uvedené adrese nebo pokud jim neposkytnete nezbytnou součinnost k provedení kontroly, písemným oznámením vás vyzvou, abyste kontaktovali OSSZ.

O 214 767 více nemocných, kteří prostonali o 4 667 486 větší počet dní, ale k vyléčení potřebovali v průměru o 5 dní méně. Tak dopadlo srovnání aktuálních ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ke třetímu čtvrtletí roku 2015 s údaji za stejné období roku 2014.

Z údajů ČSSZ vyplývá, že nejvíce nemocných bylo ve Středočeském kraji (131 789 ukončených případů dočasných pracovních neschopností) a v Praze (131 455 případů). V hlavním městě pojištěnci na tzv. neschopence strávili nejkratší dobu – zhruba 33 dní, nejdéle se léčili lidé ve Zlínském kraji a v kraji Moravskoslezském – tam průměrná délka jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti mírně překročila dobu 50 dní (celorepublikový průměr byl ve sledovaném období přibližně 42 dní).

Za nejvíce případů dočasné pracovní neschopnosti mohou nemoci dýchací soustavy. Přesně 451 375 tzv. neschopenek totiž ukončili lékaři ve třetím čtvrtletí roku 2015 z této „diagnostické skupiny onemocnění". Pojištěnci přitom nejčastěji stonali s akutními infekcemi dýchacích cest (361 971 případů) a s chřipkou (66 388 případů).

Druhým nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti pojištěnců byly potíže s pohybovou soustavou. Podle aktuálních informací České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) se jednalo o 206 336 případů onemocnění, s tím, že v této skupině nemocí lidi nejvíce potrápila páteř (137 023 tzv. neschopenek). Přes stotisícovou hranici se počet dočasných pracovních neschopností vyšplhal u úrazů a otrav – celkem to bylo ve 134 095 případech.

Lidé průměrně stonali 42 dní, přitom se nejlépe zotavovali z chřipky (zhruba 13 dní). Nemoci pohybového aparátu zpravidla vyžadovaly průměrně 70denní léčbu, úrazy a otravy kolem 50 dní.

Časově nejnáročnější léčbu podle údajů ČSSZ měla tuberkulóza (průměrně 191 dní), dlouhá byla rovněž léčba onkologických onemocnění – v průměru trvala 178 dní.