Praha - Vojska Varšavské smlouvy přijela do Československa "zabránit kontrarevoluci". Obrodný proces Pražského jara u tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Brežněva příliš pochopení nenašel.
Už v březnu 1968 se v Drážďanech sešli straničtí a vládní představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR aby projednali situaci v tehdejší ČSSR, která se podle nich vyvíjela nebezpečně a ohrožovala podle jejich mínění celý socialistický tábor.
Pozvolné uvolňování poměrů totiž nabralo tempo v lednu 1968, kdy se do čela komunistické strany dostal Alexandr Dubček, pod jehož vedením přijali českoslovenští komunisté akční program. Jeho hlavní myšlenka zněla: lidem nikoli vládnout, ale sloužit. Své výsadní postavení si má strana zajistit nikoli mocenskými, ale demokratickými prostředky, uváděl dokument. Právě on mobilizoval československou společnost.
V novinách se stále častěji začala objevovat kritika předchozího vývoje v padesátých a šedesátých let. Definitivním krokem pak bylo v létě toho roku zrušení cenzury. Lidé mohli poprvé navštívit své příbuzné v do té doby těžko dostupné západní Evropě. Po zvolení generála Ludvíka Svobody prezidentem se neoficiálním heslem té doby stalo "Se Svobodou za svobodu".
Vývoj v Československu ovšem začaly pečlivě sledovat stranické špičky ve východním bloku, především v Sovětském svazu. Člen sovětského politbyra a předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin přijel v květnu 1968 do Československa. Pod záminkou léčebného pobytu zjišťoval rozložení sil v KSČ a do Moskvy hlásil, že v republice podle něj neexistuje zdravé jádro, o něž by se sovětští či pravověrní domácí komunisté mohli opřít.
V podobném duchu informoval i tehdejší velvyslanec SSSR v Praze Stěpan Červoněnko. Tvrdil, že pokud půjde "příprava daným směrem, budou na blížícím se sjezdu poraženy zdravé síly, dojde k rozvratu strany".
K tvrdým kritikům poměrů v ČSSR patřili také první tajemník Polské sjednocené dělnické strany Wladyslav Gomulka a šéf Jednotné socialistické strany Německa Walter Ulbricht.
Počátkem srpna 1968 se konala v Čierné nad Tisou klíčová schůzka československých představitelů se sovětským vedením. Na schůzce byla československá delegace upozorněná na to, že má odpovědnost za socialismus v zemi, byly ji doporučeny některé změny ve vedoucích funkcích a byla varovaná před dalším uvolňováním poměrů v zemi.
18. srpna 1968 jednali představitelé států východního bloku v Moskvě, kde padlo definitivní rozhodnutí. Situace v ČSSR se musí řešit vojensky. Za dva dny, přesně 20. srpna 1968 ve 23.00 hodin, překročila vojska pěti států Varšavské smlouvy hranice země.
Do odpoledne 21. srpna pak obsadila všechna důležitá místa v zemi včetně budov rozhlasu, Československé televize a celostátních deníků. Česká tisková kancelář byla obsazená až ve 23.40 hodin 21. srpna. Ministr obrany Martin Dzúr vydal rozkaz, aby nikdo nekladl odpor, tedy československá armáda, milice ani veřejná bezpečnost.
Vrcholní představitelé vlády a komunistické strany ČSSR podepsali 27. srpna 1968 v Moskvě takzvaný Moskevský protokol. Schvaloval invazi sovětských, maďarských, polských, východoněmeckých, bulharských a polských vojsk 21. srpna téhož roku jako "bratrskou pomoc", která měla zabránit kontrarevoluci v ČSSR. Skutečným důvodem sovětské invaze však byla obava moskevského vedení z vývoje v Československu.
Na definitivní konec Pražského jara se názory různí. Někteří za konec považují srpen 1969, kdy se na rozehnání vzpomínkových protestních akcí použily již pouze československé bezpečnostní složky. Jiný názor se přiklání k dubnu 1969, kdy byl odvolán Alexander Dubček a na jeho místo nastoupil Gustav Husák. Avšak nejčastěji se za definitivní konec Pražského jara považuje prosinec 1970, kdy ÚV KSČ přijalo dokument s názvem Poučení z krizového vývoje, který zahájil čistky a takzvanou normalizaci společnosti.
Související
21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček
Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Kreml varuje Západ před používám raket Patriot nad ruským územím
před 55 minutami
Drama v Liberci: Nové informace o pacientech, které v Liberci zasáhl blesk
před 1 hodinou
Situace v Rafahu je žalostná. UNRWA zastavila veškerou činnost
před 2 hodinami
USA tlačí na Izrael, aby ukončil válku: Dosáhli jste všech svých cílů
před 2 hodinami
Japonsko zasáhlo silné zemětřesení. Udeřilo v oblasti, kde v lednu umírali lidé
před 3 hodinami
Ruské ministerstvo obrany se po úplatkářských kauzách reorganizuje. Prigožinův splněný sen, píše CNN
před 3 hodinami
Počasí na řadě míst zastavilo vlaky. Problémem jsou sesuvy či podmáčené tratě
před 5 hodinami
Předpověď počasí na týden: Začne bouřkami, teploty každým dnem porostou
včera
Severní Korea přestane s posíláním balónů s odpadky. Jih ale varovala
včera
VIDEO: Dvě ruská obrněná vozidla zničena americkým Bradleym
včera
Rusko utrpělo „nejvyšší měsíční“ ztráty od začátku války
včera
Trump je ochoten jít do vězení, ale varoval před reakcí Američanů
včera
Zelenskyj obviňuje Rusko a Čínu z maření summitu ve Švýcarsku
včera
NATO je připraveno se bránit proti Rusku, zopakoval Scholz
Aktualizováno včera
V Liberci udeřil blesk do zámeckého parku. Zraněných je 18 lidí
včera
Aby si Sparta začala hledat nového trenéra. Podle médií se měl Priske dohodnout s Feyenoordem
včera
Stormy Daniels prolomila mlčení. Řekla, jaký trest pro Trumpa by uvítala
včera
Izraelci pokročili v operaci v Rafáhu. Navzdory návrhu na příměří
včera
Rusky mluvící cizinci napadli v Praze sbírku pro Ukrajinu + VIDEO
včera
Události Petra Nutila: Důchody, koks a eurovolby
Milí moji, je tu další neděle a s ní i další vydání souhrnu toho nejpodstatnějšího, co by vám za uplynulý týden nemělo uniknout.
Zdroj: Petr Nutil