Vojska Varšavské smlouvy přijela do Československa "zabránit kontrarevoluci"

Praha - Vojska Varšavské smlouvy přijela do Československa "zabránit kontrarevoluci". Obrodný proces Pražského jara u tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Brežněva příliš pochopení nenašel.

Už v březnu 1968 se v Drážďanech sešli straničtí a vládní představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR aby projednali situaci v tehdejší ČSSR, která se podle nich vyvíjela nebezpečně a ohrožovala podle jejich mínění celý socialistický tábor.

Pozvolné uvolňování poměrů totiž nabralo tempo v lednu 1968, kdy se do čela komunistické strany dostal Alexandr Dubček, pod jehož vedením přijali českoslovenští komunisté akční program. Jeho hlavní myšlenka zněla: lidem nikoli vládnout, ale sloužit. Své výsadní postavení si má strana zajistit nikoli mocenskými, ale demokratickými prostředky, uváděl dokument. Právě on mobilizoval československou společnost.

V novinách se stále častěji začala objevovat kritika předchozího vývoje v padesátých a šedesátých let. Definitivním krokem pak bylo v létě toho roku zrušení cenzury. Lidé mohli poprvé navštívit své příbuzné v do té doby těžko dostupné západní Evropě. Po zvolení generála Ludvíka Svobody prezidentem se neoficiálním heslem té doby stalo "Se Svobodou za svobodu".

Vývoj v Československu ovšem začaly pečlivě sledovat stranické špičky ve východním bloku, především v Sovětském svazu. Člen sovětského politbyra a předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin přijel v květnu 1968 do Československa. Pod záminkou léčebného pobytu zjišťoval rozložení sil v KSČ a do Moskvy hlásil, že v republice podle něj neexistuje zdravé jádro, o něž by se sovětští či pravověrní domácí komunisté mohli opřít.

V podobném duchu informoval i tehdejší velvyslanec SSSR v Praze Stěpan Červoněnko. Tvrdil, že pokud půjde "příprava daným směrem, budou na blížícím se sjezdu poraženy zdravé síly, dojde k rozvratu strany".

K tvrdým kritikům poměrů v ČSSR patřili také první tajemník Polské sjednocené dělnické strany Wladyslav Gomulka a šéf Jednotné socialistické strany Německa Walter Ulbricht.

Počátkem srpna 1968 se konala v Čierné nad Tisou klíčová schůzka československých představitelů se sovětským vedením. Na schůzce byla československá delegace upozorněná na to, že má odpovědnost za socialismus v zemi, byly ji doporučeny některé změny ve vedoucích funkcích a byla varovaná před dalším uvolňováním poměrů v zemi.

18. srpna 1968 jednali představitelé států východního bloku v Moskvě, kde padlo definitivní rozhodnutí. Situace v ČSSR se musí řešit vojensky. Za dva dny, přesně 20. srpna 1968 ve 23.00 hodin, překročila vojska pěti států Varšavské smlouvy hranice země.

Do odpoledne 21. srpna pak obsadila všechna důležitá místa v zemi včetně budov rozhlasu, Československé televize a celostátních deníků. Česká tisková kancelář byla obsazená až ve 23.40 hodin 21. srpna. Ministr obrany Martin Dzúr vydal rozkaz, aby nikdo nekladl odpor, tedy československá armáda, milice ani veřejná bezpečnost.

Vrcholní představitelé vlády a komunistické strany ČSSR podepsali 27. srpna 1968 v Moskvě takzvaný Moskevský protokol. Schvaloval invazi sovětských, maďarských, polských, východoněmeckých, bulharských a polských vojsk 21. srpna téhož roku jako "bratrskou pomoc", která měla zabránit kontrarevoluci v ČSSR. Skutečným důvodem sovětské invaze však byla obava moskevského vedení z vývoje v Československu.

Na definitivní konec Pražského jara se názory různí. Někteří za konec považují srpen 1969, kdy se na rozehnání vzpomínkových protestních akcí použily již pouze československé bezpečnostní složky. Jiný názor se přiklání k dubnu 1969, kdy byl odvolán Alexander Dubček a na jeho místo nastoupil Gustav Husák. Avšak nejčastěji se za definitivní konec Pražského jara považuje prosinec 1970, kdy ÚV KSČ přijalo dokument s názvem Poučení z krizového vývoje, který zahájil čistky a takzvanou normalizaci společnosti.

Související

Jiří Ovčáček

21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček

Ruská kritika toho, že Česko zařadilo 21. srpen mezi památné dny, je nepřijatelná. Okupaci Československa v roce 1968 a její oběti je nutné si připomínat, ne na ně zapomenout, uvedl mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Tiskové oddělení ruského ministerstva zahraničí ve středu uvedlo, že český krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.
Češi zakončili připomínku 50. výročí srpnové okupace velkolepým koncertem

Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968

Ruská diplomacie se dnes ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů ČR Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.

Více souvisejících

1968

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

Boeing 787 Dreamliner společnosti Air India - Ilustrační fotografie.

Záhada zřícení letu AI171: Druhá černá skříňka letadla Air India nalezena

Vyšetřovatelé v Indii získali druhý záznamový přístroj z havarovaného letadla společnosti Air India. Hlasový záznamník z kokpitu má odhalit poslední slova pilotů před pádem Boeingu 787-8, který se ve čtvrtek zřítil v Ahmadábádu. Počet obětí podle úřadů mezitím stoupl na 270. Informuje server The Economic Times.

včera

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Po poslancích se už i senátoři shodli na tom, jaké návrhy na udělení státních vyznamenání předloží prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu předá metály jako každý rok na konci října. Již z návrhů se dá vytušit, že ani tentokrát nebudou mezi vyznamenanými chybět známé osobnosti ze šoubyznysu. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Italská fotbalová reprezentace už má mít nového trenéra. Po Spallettim ji má převzít Gattuso

Po zápasech kvalifikace na fotbalové MS v rámci červnového reprezentačního srazu, kterých byl účasten jako reprezentační kouč Itálie Luciano Spalletti, byl právě tento šestašedesátiletý italský stratég italskou fotbalovou asociací z funkce trenéra národního týmu odvolán. Osudná mu byla hned úvodní nečekaná prohra s Norskem 0:3 a ani se nečekalo, jak dopadne pondělní duel s Moldavskem (2:0). Nyní je italská reprezentace blízko tomu, aby ji trénoval Gennaro Gattuso.

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Zmizela beze stopy. Policie měla opět otevřít případ pohřešované Ivany

Policie po osmadvaceti letech obnovila vyšetřování případu zmizení Ivany Koškové z Liberecka, které se beze stopy ztratila, když jí bylo pouhých 14 let. Informovala o tom stanice CNN Prima News. Kriminalisté z týmu Tempus měli spustit pátrání na několika místech a za pomoci nejmodernější techniky. 

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Povstání v Los Angeles? Trump se mýlí. S protesty je to jinak

Protesty v Los Angeles provází vlna dezinformací, deepfake snímků a konspiračních teorií, které zkreslují rozsah a příčiny nepokojů. Násilné střety jsou přitom omezeny na několik malých lokalit, přesto některá média i administrativa prezidenta Donalda Trumpa líčí situaci jako plošné povstání. Ukazuje se však, že většina protestů je reakcí na násilné policejní razie proti migrantům.

včera

včera

včera

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum

Bitcoinová kauza zatím preferencemi koalice Spolu nijak výrazně neotřásla. Seskupení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ztratila oproti předchozímu šetření jen dvě desetiny procenta, vyplývá z nového průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Na prvním místě je nadále hnutí ANO, do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest uskupení. 

včera

včera

včera

včera

Američané proti Trumpovi. V den přehlídky vyšli lidé do ulic, protesty nekončí

Zatímco americký prezident Donald Trump pořádal ve Washingtonu vojenskou přehlídku k výročí 250 let od založení americké armády, po celé zemi probíhaly demonstrace proti jeho způsobu vykonávání prezidentského úřadu. Trump varoval, že „nepřátelé Ameriky“ (tedy kdokoliv, kdo nesouhlasí s jeho režimem) pocítí tvrdou sílu. V některých státech vedených republikány guvernéři předem signalizovali, že bezpečnostní složky potlačí jakékoli protesty, které budou považovat za násilné.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy