Praha - Extremisté v Česku loni podle ministerstva vnitra uspořádali 323 akcí, což bylo o 44 víc než v roce 2014.
Hlavním tématem byla migrace, na němž chtěli získat nové stoupence zástupci krajní pravice a populistů. Počet extremistických trestných činů naopak loni meziročně mírně klesl o 26 na 175. Vyplývá to z aktuální zprávy o extremismu, kterou zveřejnil na webu odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Levicoví extremisté loni podle údajů z čtvrtletních zpráv o extremismu uspořádali 144 akcí, pravicoví extremisté 119 a populisté 60. Projevy na demonstracích se podle vnitra po celý rok příliš neměnily. "Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců," uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě za poslední čtvrtletí loňského roku. U krajní pravice se prý také stále častěji objevovala více či méně početná podpora a propagace politiky Ruska a prezidenta Vladimira Putina.
Podle vnitra na krajní pravici nadále stagnovala role Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejíž pozice atakovala Národní demokracie. "Národní demokraté, jakožto relativně nový subjekt tuzemské mimoparlamentní scény, sázeli na to, že jejich vazby na extremistickou scénu nejsou širší veřejnosti dosud příliš známé," stojí v aktuální zprávě o extremismu. U krajní pravice také podle vnitra stagnuje neonacistický proud, zároveň se tato část politického spektra posouvá blíže k populistům. Tento směr představuje právě Národní demokracie.
Související
Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila
Více než touha po míru se dopouštějí papírového terorismu. Extremismus v ČR podle ministerstva posiluje
extremismus , Demonstrace kvůli uprchlíkům
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák