Pražský hrad by měl být součástí národního majetku, o církevních restitucích se mělo hlasovat v referendu, ukázal výzkum

První dotaz se týkal státnosti Pražské hradu. Sedmdesát sedm procent respondentů odpovědělo, že Hrad za státní symbol jednoznačně považuje, 18 procent se proti tomuto postoji ohradilo.

Druhý dotaz se zabýval souhlasem s návrhem, aby se areál Pražského hradu stal majetkem státu a některé budovy od soukromých osob a římskokatolické církve byly kvůli tomu vykoupeny. Kladný postoj zastává přes padesát procent dotázaných (57 procent), čtvrtina zvolila variantu „nevím" a zbylých 18 procent by s vykoupením nesouhlasilo. Aby Pražský hrad jako symbol státnosti byl součástí národního majetku (jako je tomu například u hradu Karlštejn či svatováclavských klenotů) odpovědělo kladně 81 procent respondentů. Devět procent odpovědělo negativně a desetina se nedokázala přiklonit ani k jedné z variant.

S tvrzením KDU-ČSL, že případné vykoupení domů od církve bude znárodněním, souhlasilo 16 procent respondentů, opačný názor zaujala rovná polovina. Třicet čtyři procent vybralo variantu „nevím, neumím odpovědět". Nadpoloviční většina (58 procent) z odpovídajících považuje zákon o převedení areálu Pražského hradu do majetku státu, podaný ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou, za správný krok. Šestadvacet procent má opačný názor (spíše a rozhodně nesouhlasí) a 16 procent si nedokázalo vybrat ani jednu z variant.

Poslední dvě otázky se zabývaly tématikou církevních restitucí. V jejich rámci církve dostanou majetek v hodnotě 75 miliard korun a dále 59 miliard korun jako náhradu za nevydaný majetek, plus úroky. „Hodnotíte současných více jak 1.600 restitučních žalob církví na stát jako oprávněné, nebo jako zneužití mechanismu spravedlivého narovnání?" Největší počet respondentů (27 procent) vybralo odpověď, že „církve pouze zneužívají mechanismus spravedlivého narovnání". Čtyřiadvacet procent dotázaných zvolilo možnost „žaloby mi nepřijdou jako nejlepší způsob řešení situace" a třetí nejčastější variantou (22 procent) byla ta neutrální: nevím, neumím odpovědět.

Poslední otázka zjišťovala míru zapojení občanů do církevních restitucí. Podle deseti procent respondentů jsou spravedlivé a nemělo by se na nich nic měnit, devět procent s nimi rovněž souhlasí, ale rádo by se k nim mělo možnost vyjádřit. Že „církevní restituce nejsou spravedlivé a vadí mi, že jsme se nemohli vyjádřit například v referendu" uvedlo 38 procent dotázaných a pro pětinu (21 procent) jde o „obyčejný tunel". Dvaadvacet zbylých procent se nedokázalo přiklonit ani k jedné z navrhovaných možností.