ROZHOVOR | Jan Hrušínský: Nikdy nemůžete být na straně lidí, kteří chtějí dostat svět zpátky do minulého století

ROZHOVOR - S hercem a ředitelem Divadla Na Jezerce Janem Hrušínským jsme si povídali o aktuálním dění, politice i uprchlické krizi. Jaký by podle něj měl být ideální prezident České republiky? A je podle něj naše země v bezpečí?

Jste sice umělec, to ale neznamená, že se nezajímáte o dění kolem sebe. Odkud nejčastěji čerpáte informace o aktuálním dění?

Asi jako každý. Z dostupných zpravodajských zdrojů, hlavních deníků, televizního zpravodajství, internetu a podobně.

V Česku se v posledních týdnech a měsících hovoří o některých zásadních věcech, jako je protikuřácký zákon, evidence tržeb nebo změny ve školství, kdy by měl být povinný poslední rok mateřské školky. Mluví se o inkluzi ve vzdělávání. Sledujete tyto debaty? A co vás z toho nejvíce zajímá?

Znepokojuje mě, že v naší zemi poslední dobou přibývá příliš mnoho nejrůznějších omezení základních svobod a občanských práv. Dokonale nám to stát předvedl např. při nedávné návštěvě čínského prezidenta. Zhoršují se podmínky pro svobodné podnikání, pro svobodný život. Porušování základních demokratických pravidel a principů přestává být nenápadné a pozvolné, ale děje se přímo před našima očima, což považuji za mimořádně nebezpečné.

Prezident Miloš Zeman budí některými svými výroky značné kontroverze. Při návštěvě čínského prezidenta třeba uvedl, že vztahy mezi oběma zeměmi byly špatné, protože minulá vláda „podléhala tlaku Spojených států a Evropské unie. Teď jsme znovu nezávislá země a formulujeme svou zahraniční politiku, která je založena na našich vlastních zájmech". Souhlasíte s jeho slovy?

Nesouhlasím bohužel s většinou jeho slov a činů. Jestliže člověk, který vystupoval v prezidentské kampani jako horlivý zastánce EU, což po svém zvolení zakončil velkolepým vyvěšením evropské vlajky na Hradě, dnes bez jakéhokoli oprávnění pronáší vámi zmíněná slova, volá po referendu o vystoupení z EU, opětnému zadrátování našich hranic a zcela nepokrytě usiluje o přimknutí České republiky k Rusku a komunistické Číně, považuji to za nečestné jednání, kterého se dopouští především na lidech, kteří mu v přímé volbě dali svůj hlas. Podaří-li se mu opravdu naši zem vrátit zpátky do minulého století, doplatí na to paradoxně i ti, kteří ho nyní podporují. 

Vy sám jste se na sociálních sítích do Miloše Zemana poměrně ostře pustil. Doslova jste uvedl, že „ze své lahve vypustil džina fašismu a extrémismu". Co přesně tím máte na mysli?

Naše rodina byla tvrdě postižena v době nacismu. Mnoho mých blízkých příbuzných bylo zavražděno v koncentračních táborech. Nikdy bych nevěřil, že v 21. století bude prezident České republiky zvát na Pražský hrad „židobijce" a současného tvůrce seznamu českých Židů, nevěřil bych, že prezident naší republiky bude zpochybňovat a bagatelizovat události ze 17. listopadu 1989, nevěřil bych, že bude zesměšňovat svobodu slova, že se při výročí 17. listopadu ostentativně postaví na tribunu vedle extrémisty a xenofoba, který chce zavádět koncentrační tábory a z lidí mlít masokostní moučku, nevěřil bych, že se znovu začnou v Praze objevovat hákové kříže, nevěřil bych řadě jiných událostí, kterých jsme díky tomuto prezidentovi dnes a denně nedobrovolnými svědky.

Když je řeč o prezidentovi, začíná se spekulovat o tom, kdo by se o tento post mohl v nadcházejících volbách ucházet. Máte vy osobně favorita? A jaký by podle vás měl český prezident vlastně být?

Žádného favorita zatím nemám. Prezidentem by měl být inteligentní, vzdělaný a slušně vychovaný člověk, který bude nesobecky hájit zájmy České republiky a jejích spojenců. Člověk, který bude mít na zřeteli lidská práva a dle svých možností bude přispívat ke kvalitnějšímu životu na této planetě.

Spory se teď vedou také o účasti ministra kultury Daniela Hermana na sudetoměckém sjezdu. Hermana sudetské Němce například oslovil „milí krajané", vyslovil také hluboké politování nad všemi událostmi, které se jim po válce staly. Jaký je váš názor na toto podle některých „neustálé omlouvání"?

Podívejte se, kdo ty spory vede. Komunisté, estébáci a proruské zpravodajské weby. Zločinci. Možná ještě bojovníci za svobodu paní Bobošíkové, ne? Popírači holocaustu a extrémisté jim nevadí, ale pan Herman ano. Pokud je mi známo, dnešní sudetští Němci nemají žádné územní ani majetkové požadavky vůči ČR a Německo už dost dlouho není nacistickou zemí Adolfa Hitlera. Možná si toho soudruzi v zápalu internacionálního boje nevšimli. Pan Herman se mi v tomto smyslu jeví jako kultivovaný a čestný člověk, který se nebojí hájit zájmy naší země a dobrých vztahů s našimi sousedy. Kéž by politiků, kteří se nebojí být čestní, bylo víc.

Velkým a dlouhodobým tématem jsou uprchlíci. Silné emoce teď budí skupina uprchlíků z Iráku, která byla nejprve ubytována v Česku. Pak se ale rozhodla, že se vydá do Německa a nakonec domů do Iráku. Padala slova o tom, že si neváží pomoci a že nejde o skutečné uprchlíky. Jaký je váš názor?

Nevím, jak vy, ale já jsem na vlastní oči ani jednoho uprchlíka v České republice ještě neviděl. Jistě, několik jich tu objektivně bylo. Jestliže se nakonec ze zoufalství rozhodli raději vrátit zpátky, odkud přišli, tak nevím, na co si všichni ti svatí válečníci proti islámu stěžují. Zase se podívejte, kdo tyhle nenávisti vyvolává. Nedávno nějaký člověk volal, že na jednom nádraží je bomba. Ukázalo se, že to není pravda, policie ho ještě ten den vypátrala a za šíření poplašné zprávy mu hrozí tři roky vězení. Nepodmíněně. To je v pořádku. Na druhé straně jsme dnes a denně svědky, jak řada lidí v čele s prezidentem republiky, šíří neověřené poplašné zprávy, že se přes Česko povalí statisíce imigrantů, mezi nimiž budou teroristé, kteří všem uřežou hlavy a vyhodí všechny do vzduchu! A nic. Žádná policie, žádné nepodmíněné tresty, žádná ochrana občanů před poplašnými zprávami, žádné zbavení úřadu pro permanentní překračování pravomocí veřejného činitele, nic. Vystrašit záměrně starší lidi k smrti nebo zblbnout ty méně vzdělané není u nás, jak vidíme, velký problém. Ale je to odporné. Obávám se, že do příštích voleb to bude čím dál tím horší.

Řecko začalo na základě dohody s Tureckem vracet migranty do Turecka. Myslíte si, že to problémy s velkým přílivem migrantů do Evropy vyřeší? A jste spokojen s tím, jak EU a Česko řeší problémy s uprchlíky?

Evropa dělá celou řadu chyb, má špatnou ochranu vnějších hranic, má mnoho problémů, které mně nejsou lhostejné, včetně nesmyslné evropské, ale promiňte, i české byrokracie. Vadí mi špatná informovanost o příčinách uprchlické krize. Když vidíte celá syrská města srovnaná se zemí, vidíte krutost diktátora Asada, s níž systematicky vyvražďuje statisíce vlastních lidí, milion dětí zůstalo v Sýrii bez rodičů, a když k tomu připočtete následky ruského plošného bombardování syrských měst (asi bratrská pomoc, ne?), řekl bych, že byste také utíkali. Vadí mi, že věci nejsou nazývány pravými jmény a kolem pravdy se na veřejnosti často chodí, jako kolem horké kaše.

Přesto všechno je evidentní, že bezpečnost naší země, zachování naší svobody a demokracie je možné jedině, zůstaneme-li členy Evropské unie a NATO. Nikdo jiný nemůže naši bezpečnost zajistit a nikdo jiný to ani nemá v plánu. Podívejte se, co Rusové dělají na Ukrajině, připočtěte k tomu vlastní zkušenost s mnohaletou Sovětskou okupací Československa a zjistíte, že nikdy nemůžete být na straně lidí, kteří chtějí dostat svět zpátky do nejkrvavějšího století v dějinách lidstva.

Díky za rozhovor.

Související

Ondřej Vetchý ve filmu Výjimečný stav.

RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce

Jan Hřebejk poprvé od trilogie Zahradnictví z roku 2017 natočil film pro kina. Je jím komedie Výjimečný stav, která skrze osobní osudy nabízí pohled do zákulisí Českého rozhlasu. S nadsazeným tónem ohledává apelativní téma dezinformací, ústředním motivem je však lidská žárlivost. Jde o dobře ukočírovanou taškařici? Nebo se podnětný základ vytrácí?

Více souvisejících

Jan Hrušínský rozhovor

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy