Jančura přiznal: Jeden kmotr je stále mezi námi, a je to...

Poprask kolem toho, že jste zveřejnil na svých autobusech čísla premiéra Bohuslava Sobotky a ministra vnitra Milana Chovance, přehlušilo dění kolem rozhovoru, který jste poskytl serveru Aktuálně.cz. Původně byl zveřejněn celý, pak z něj ale najednou vypadla kritika Martina Romana. Víte proč k této úpravě došlo? A nenaštvalo vás to?

Upřimně, v Česku se mi to stalo už mockrát a nikdy jsem se nad tím nepozastavoval. Ale tím, že cokoliv ze mě vypadne, je trošku sledovanější, tak si toho někdo na internetu všiml a začalo se o tom komunikovat. Což je dobře, protože posledních deset let bylo téma Martin Roman a Škoda Transportatiton tabu. Já o Romanovi říkám, že to je muž, jehož jméno se nesmí vyslovit.

Psali jsme: Chovanec si na videu dobírá Jančuru, ten se mu vysmál: Pochybuju, že je slušný a chudý  

Jak jste vlastně zjistil, že ta část rozhovoru zmizela? Kontaktovala vás redakce?

On ten rozhovor vyšel celý a pak najednou zmizel. Ztratil se ze světa. Takže jsem kontaktoval novináře, ten mě odkázal na hlavního šéfredaktora a ten mi tak nějak řekl, že to jsou věci, které se nedají ověřit – což si nemyslím. Myslím si, že se ověřit dají a navíc jsou obecně známy. To, jaký je vztah Martina Romana ke Škodě Transportation. Tak jsem řekl oukej, tak to dejte pryč, ale hlavně ten rozhovor vydejte.

Takže to byl váš nápad tu pasáž vypustit, aby rozhovor alespoň částečně vyšel...

Ano, přesně tak.

Máte skutečně nějaké indicie, že za vším stojí Martin Roman? Co vás k tomuto názoru přivedlo?

Je obecně známo, že ČEZ, když tam seděl Martin Roman, nakupoval přes svoji dceřinou firmu Škoda Praha elektrárenské technologie od Škody Plzeň, tehdy Škody Power, věci bez otevřeného výběrového řízení. To je známo. Stejně tak je známo, že Martin Roman byl zároveň v dozorčí radě Českých drah. A České dráhy tehdy i dneska, jakmile mohou, od Škody Plzeň nakupují soupravy. Když je umí vyrobit, tak mají vždycky takové podmínky soutěže, že jediný na celém světě, kdo se může přihlásit, je právě Škoda Transportation.

A díky tomu, že se v tomto světě už nějakou dobu pohybuju, tak všichni politici sociální demokracie řeknou – to je rozhodnutí Martina Romana. Za vším vždy hledejme Martina Romana. Takže pak zbývá dokázat pouze vztah mezi Martinem Romanem a Škodou Plzeň, dneska Škodou Transportation, protože Škoda Power byla prodána Korejcům. A ten se dá najít. V Mladé frontě už někdy před pěti lety vyšel článek, který je svazuje. Martin Roman to samozřejmě popřel, co jiného. Ale vzhledem k tomu, že tam toho Romana pořád cítím, a od lidí, co pracují na železnici, prostě vím, že je tam stále aktivní.

Vy jste jeho jméno spojoval i s reorganizací policie...

Ve chvíli, kdy vidím, že je tady něco tlačeno na sílu, tak na mě vždycky vyhoukne ten Martin Roman. Takže to je samozřejmě taková moje indicie, že v tom může mít prsty právě on. Protože v minulosti se policisté snažili vyšetřovat jeho i Škodu Transportation, možná i ČEZ. Takže je možné, že teoreticky mohli na něco přijít. To byla totiž taková indicie, kdy jsem si řekl, jak velký kmotr nebo mafie to mohla být, když najednou spustila tak rychlý a zběsilý proces slučování policejních útvarů.

Dneska víme, že tady z těch klasických mafiánů nebo kmotrů typu Rittig nebo Janoušek jsou už všichni mimo vliv. Už jsou označeni, už s nimi ani nikdo nemá odvahu pracovat a byznysově jsou mrtví. Možná hledají vztahy k policii, aby něco zahlazovali, to určitě, protože jde o jejich trestně právní odpovědnost. Ale ten, koho vnímám z těch kmotrů, že stále žije a je stále mezi námi, je stále Martin Roman.

Mluvil jste o tom, že reorganizace je tlačena na sílu. To jsou ty podezřelé okolnosti, o kterých vy sám, i Nadační fond proti korupci, kde se angažujete, mluvíte?

Přesně tak. Poukazují na to i aktivisté sdružení v Rekonstrukci státu. Třeba i investigativní novinářka Sabina Slonková, které odešla od Babiše ne úplně v dobrém, a přesto se postavila na stranu pana Šlachty. A co je nejdůležitější, postavili se tam i státní zástupci, o kterých si myslím, že bychom měli být rádi, že takové státní zástupce máme.

Slováci měli jediného, který je nezávislý, tak jako my máme tři nezávislé. Za ně by na Slovensku byli rádi. Mají prokurátora, který je spolužák nebo kamarád Roberta Fica. A ve chvíli, kdy hlavní prokurátor má tu sílu zastavit jakékoliv vyšetřování, tak potom ta spravedlnost na Slovensku nefunguje. A to právě v Česku funguje. I ve chvíli, kdy má někdo z občanů pochybnosti,. Protože svět není černobílý, ani Šlachta není stoprocentní a není Ježíš Kristus a taky může mít vroubek. Ale ve chvíli, když si postavím na misky vah pana Chovance a proti němu ty tři stání zástupce, je pro mě jasné znamení, že pan Chovanec je ten zlý. Dělá kroky, které jsou intuitivně a selským rozumem velmi podezřelé. Takže jsou asi dělány pro nějakou mafii.

Za ta léta vím, jak funguje státní správa, je velmi pomalá, všechno tam trvá. Má svá kolečka, každý to připomínkuje a každý se snaží být strašně opatrný, aby něco nezvoral. Protože když to zvorá, přebírá za to zodpovědnost. A lidé ve státní správě, do čehož policie fakticky taky patří, jsou obecně opatrní posránci, proto je třeba strašně moc vyjádření, názorů a podpisů tak, aby se objevila jakási forma hromadné odpovědnosti. A tady se najednou státní správa chová tak nestandardně, že rozhodla strašně rychle. A díky tomu jsem přesvědčený, že to nebylo rozhodnutí těch samotných lidí, ale někoho zvenčí.

Ministr Chovanec uvedl, že je to proces, na kterém už pracují delší dobu, jen nebyl veřejně konzultován. Argumentoval tím, že to plně spadá pod kompetenci ministerstva vnitra a policejního prezidenta...

V lednu schválila vláda proces reorganizace policie do roku 2020 a v ní není údajně o slučování útvarů ani slovo, tudíž to je nová věc. Koaliční smlouva říká naprosto jasně, že jakékoliv strukturální změny, existence útvarů nebo jejich slučování je předmětem koaliční smlouvy. Tím pádem to není věc pravomoci ministra vnitra nebo policejního prezidenta, ale celé koalice. Takže oni na to mají zákonné právo, ale smlouva to upravuje a říká, že je tady odpovědnost celé koalice, aby tam byla nějaká diskuze a schválení.

Když to vezmu z druhé strany, z toho by vyplývalo, že je koaliční smlouva nad zákonem...

Zákon říká, co může, říká, že to má právo udělat. Ale ta koaliční smlouva upravuje, že to nebude rozhodovat jeden, ale skupina. To není nad zákonem, to je jeho upřesnění. Každý bod v koaliční smlouvě vychází z toho, že jsou zde nějaké zákony. A smlouva říká, jak se k těm věcem postavit, kterým směrem vláda půjde a tak. Takže neudělali nic protizákonného, ale udělali něco proti koaliční smlouvě, což znamená, že by ta vláda teoreticky měla padnout. Neměla by takhle fungovat, protože pak by ta smlouva byla zbytečná.

Myslíte si tedy, že by vláda měla padnout a že by Andrej Babiš měl od smlouvy ustoupit, jak dříve vyhrožoval?

On bojoval jako lev, což si myslím, že je dobře, protože jsem ho takhle dlouho neviděl bojovat. Často jsem ho kritizoval za jeho nedůraznost. Ale zase by byla škoda, kdyby ta vláda padla, protože ta vláda je nejlepší, která tady byla za dlouhou dobu.

Vraťme se zpět k těm vašim billboardům. Kdy vás poprvé napadlo, že tato telefonní čísla zveřejníte? Protože vzhledem k načasování to vypadá, jako byste tím přímo podpořil argumenty Andreje Babiše proti Milanu Chovancovi...

Ono se to nejdříve objevilo v Lidovkách, že se něco chystá. Ministerstvo financí řeklo, že ne. To bylo na začátku června. Chovanec tvrdil, že nic nechystá. Pár dní na to bum a bylo to venku. Nejdřív se do toho pustili státní zástupci a odborníci, Babiš se do toho připletl až o týden později. A v té době jsem já už připravoval tu kampaň. Mně takovou kampaň nedělají externisti, já jsem si ji do posledního slova a písmene vymyslel sám. Jakmile to Chovanec podepsal, což se stalo ve středu, tak Babiš už v tu chvíli v malém souboji prohrál, protože bylo podepsáno a vykonáno. A my jsme ty autobusy začali lepit v pátek, kdy už to bylo dokonáno. Jen v médiích to ještě nějakým způsobem rezonovalo.

Ministr vnitra na billboardy zareagoval videem. Zaznamenal jste ještě nějakou osobní reakci na tento krok právě ze strany Sobotky nebo Chovance? Nebo jiných politiků?

Nene, já jsem rád, že pan Chovanec v médiích řekl, že má rád lidi a že bude rád, když mu napíšou a že jim rád odpoví. Tím pádem, když měl někdo pochybnosti, jestli jsem to měl zveřejnit nebo ne, mi tímto pomohl, že mi to moje rozhodnutí nějakým způsobem zlegalizoval. Tam je potřeba říci, že mobil na pana Chovance byl veřejný už několik let, dal se najít v souvislosti s povodněmi, takže to nebylo tak úplně soukromé číslo. Žádné číslo veřejného politika není soukromé. On mají svůj soukromý život, ale ne telefonní čísla. Ta by měla být veřejná.

Pan Chovanec natočil takové video – a teď to řeknu s nadsázkou – o žluté zemi, žlutých polích, žlutých busech, žluté policii. Dobře, to bylo celkem fajn. Udělal tam zásadní chybu, kvůli které se stalo to video nedůvěryhodné - a to že se označil za slušného politika z Plzně. Myslím si, že spousta lidí stála názorově na jeho straně, že zveřejnění čísla je dost silné kafe, ale ve chvíli, kdy o sobě řekl, že je slušný politik, si tito lidé zase řekli, že to přehnal on, protože tomu nemůže nikdo uvěřit. Už z toho důvodu, že slušný politik ve věku 40 let nezačne studovat plzeňská práva, která má za devět měsíců hotova. Myslím, že lidé jeho vzdělání, nadhledu a věku zejména by měli vědět, že za devět měsíců asi nelze udělat vysokoškolský titul. A bránit se, že předtím měl udělaný nějaký kurz, který se počítá, je naivní. To hodně klip znevěrohodnilo a nahrálo mně.

Na sociálních sítích se objevily poměrně ostré komentáře. Například Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty vás označil za „spoluhráče Agrofertu" a tímto krokem podle něj míříme „víc na necivilizovaný Východ". Někdejší politik ODS a člen přípravného výboru Alternativy pro Česko Petr Štěpánek bilboardy označil za „estébáckou babišovskou reklamu" napsal, že nemá potřebu psát Chovancovi, ale vám, že jste „bezcharakterní prase". Je něco, co byste těmto a jiným kritikům vzkázal?

Myslím si, že se v žádném případě nestěhujeme na východ, ale spíš na západ. Na východě je politika občanům úplně uzavřena. Ti politici s občany takřka nemluví – kromě hodinových hovorů Putina nebo venezuelského prezidenta, které mají za úkol vymývat občanům mozky. Naopak na západě je velmi důležitý kontakt mezi občanem a politikem A my si musíme uvědomit, že jsme v době Facebooku a Twtteru, to znamená, že mladá generace vnímá to zveřejnění mobilu daleko víc v pohodě, protože dneska ve světě komunikuje každý s každým.

Ona ta smska je strašně efektivní nástroj komunikace, kdy během pár znaků jsem schopen poslat názor a ten dotyčný, třeba i politik, na to může odpovědět. Já jsem řekl důležitou větu, která je podle mě pravdivá – když politik ztratí kontakt s občany, tak má občan právo toho politika kontaktovat. A teď je možnost kontaktovat ho více způsoby. Každý občan má právo se setkat s premiérem, ale musí počkat, až na něj vyjde řada. Ale schůzka je neefektivní a je tam hodně ztraceného času... Politici na náměstí chodí vždycky až ve chvíli, kdy se potřebují ukázat před volbami, ale během těch čtyř let se moc neukazují, A ta smska je právě efektivní. A myslím si, že je to právo občana. Ale myslím si, že je taky povinnost občana se vyjadřovat s úctou a slušně, i když toho politika nemá rád.

Já mám tu osobní zkušenost, můj mobil je také veřejný, na internetu ho dohledáte a klidně ho můžete i zveřejnit. Slouží pro našich 11 milionů klientů ročně. A ti lidé mají právo mi zavolat nebo napsat. Třeba dneska mi zrovna volal pán, že se jim porouchal autobus a kdy jim pojede další. Tak jsem mu poslal smsku, že co vím z dispečinku, tak autobus už je přistaven. I ve chvíli, kdy se nám něco pokazí, něco pokazíme my nebo se nám něco nepodaří, tak jsou lidé naštvaní, ale přesto se chovají slušně. A myslím, si, že stejným způsobem, když je nějaký politik naštve, tak budu hodně vážit slova. Promyslí si to, pošle svůj názor ve větším klidu, než kdyby se ptal roztřeseným hlasem někde na náměstí. A pro toho politika to může být zajímavá zkušenost.

Jak to bylo s fotkou s Marianem Kotlebou a výrokem o nebyčejném fašistovi? A koho by si Jančura přál v dalším volebním období na Hradě? To se dozváte v druhé části rozhovoru, která vyjde na serveru EuroZprávy.cz v pátek 24. června.