Praha - Téměř šestina Čechů (14,8 procenta) si přeje návrat expředsedy úřednické vlády Jana Fischera do politiky. Naopak nejmenší zájem je o bývalého premiéra a ministra vnitra Stanislava Grosse (0,7 procenta), vyplývá to z průzkumu SANEP zveřejněného ve čtvrtek.
Za Fischerem na druhém místě skončil exprezident Václav Havel, jehož návrat do vrcholné politiky by rádo vidělo 8,3 procenta dotazovaných. Na třetím místě se pak umístila bývalá šéfka Unie svobody Hana Marvanová.
"Mezi politiky, u nichž byl částí veřejnosti projeven zájem o jejich návrat, se na předních příčkách umístil i expremiér a bývalý šéf ČSSD Miloš Zeman," uvádí průzkum. Zemana by zpátky uvítalo 6,8 procenta dotazovaných.
V první desítce se podle průzkumu umístil také bývalý premiér úřednické vlády v roce 1998 Josef Tošovský (6,7 procenta), exministryně školství Petra Buzková (6,5 procenta), bývalý ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec (5,3 procenta), expředseda ODA a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda (4,9 procenta), ministr vnitra a bývalý šéf US-DEU Jan Ruml (4,9 procenta).
Žebříček oblíbenosti pak uzavírá expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (4,3 procenta), který letos neúspěšně kandidoval do Senátu.
Nejmenší zájem kromě Grosse projevili respondenti o návrat bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého (1,3 procenta) nebo exministra vnitra Jaroslava Tvrdíka (1,2 procenta).
Průzkum proběhl ve dnech 25. až 29. října a zúčastnilo se ho 5 860 dotázaných ve věkové kategorii 18 až 69 let.
Související
Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020
První vláda bez ČSSD, ODS a bez důvěry? Podívejte se, kdo nám šéfoval doposud
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák