Marek Eben jako prezident? Češi chtějí dostat na Hrad moderátora

Praha - Známý moderátor, herec a zpěvák Marek Eben je vůči politickým událostem zdrženlivý a ve velké míře je nijak nekomentuje. Na rozdíl od svých uměleckých kolegů je ale právě tím Čechům sympatický a nedělá si prakticky žádné nepřátele, naopak. Někteří lidé se rozhodli, že by jej rádi viděli na Hradě, a začínají se za tímto účelem organizovat.

"Jsem absolutně pro! Naše země by si nemohla přát lepšího prezidenta! Potřebujeme člověka moudrého, nadčasového, nestranného a čestného. Potřebujeme Marka Ebena!" Tak zní jeden z komentářů ve facebookové skupině, v níž tisíce lidí podporují kandidaturu slavného moderátora na Hrad. Kandidaturu, o které se spekulovalo už v minulých prezidentských volbách.

Tehdy se ale Eben až tak velké podpory nedočkal. Na internetu sice vznikaly různé petice, které se snažili hudebníka přimět k boji o Hrad, většinou ale čítaly pouze několik stovek hlasů. Nyní je situace jiná a lidí, kteří by si přáli mít Ebena za prezidenta, jsou tisíce. 

Důvody jsou poměrně prosté. Eben je považován za inteligentního a rozumně smýšlejícího člověka, který je Čechům sympatický svými názory i vystupováním. Ostatně i proto se zařadil na žebříček možných kandidátů Kroměřížské výzvy, která ale nakonec upřednostnila například velvyslance Petra Koláře nebo vysokoškolského pedagoga Marka Hilšera.

Ani to ale Čechy neodradilo a v dalším žebříčku, tentokrát na portálu Prezident21, Ebena zařadili mezi kandidáty jako je Jan Švejnar, Jiří Pospíšil nebo Tomáš Halík. Ostatně zde si Eben nevede vůbec špatně a podle unikátní hlasovací metody, kterou se snaží prosadit miliardář Karel Janeček, se nachází na čtvrtém místě.

Sám Eben se ale do politiky nehrne a jako takovou ji ani příliš nekomentuje. Loni sice jakožto nově zvolený král olomouckého Majálesu promluvil před davem studentů a sliboval jim, že se své nové funkce zhostí opravdu zodpovědně, čímž zesměšnil vládnutí Miloše Zemana, na dlouhou dobu to ale byl jeho poslední "politický" počin.

Serveru EuroZprávy.cz se do uzávěrky články vyjádření Marka Ebena sehnat nepodařilo, přesto se zdá, že ačkoliv je mezi Čechy oblíbený, on sám kandidovat nehodlá. Už dříve navíc uvedl, že být prezidentem znamená jednu velká oběť, neboť takový člověk by měl potlačit své ego a být služebníkem národa. On ale prý takové sklony k obětování nemá.

Pokud by se přesto rozhodl kandidovat, musel by sehnat 50.000 podpisů od občanů, stejně jako ostatní kandidáti. A je otázkou, jestli by Ebena, kdyby k tomu skutečně došlo, tak velké množství lidí podpořilo. Ve hře jsou i další jména a Češi s napětím očekávají, jestli se do dalšího boje o Hrad pustí zejména současná hlava státu Miloš Zeman.

O místě na Hradě uvažuje například i dlouholetý senátor ODS Jaroslav Kubera, který ale zatím nechce spekulovat o tom, zda bude sám za sebe kandidovat příští rok na prezidenta. Dosud se mu nepodařilo přesvědčit manželku, aby s ním žila na Hradě. 

Mezi další kandidáty patří textař, producent a bývalý spolumajitel sázkové kanceláře Michal Horáček, lékař a občanský aktivista Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek nebo performer Milan Kohout. O křeslo hlavy státu projevili zájem i další, zatím ale o své možné kandidatuře moc nehovoří.

Volby prezidenta by se měly konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Kandidáty by proto bylo třeba nominovat do poloviny letošního listopadu. Většina Čechů považuje i nadále za nejvhodnější způsob výběru prezidenta přímou volbu a tento názor ve společnosti sílí. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.

Související

Miloš Zeman, prezident ČR

Průzkum: Úřad prezidenta ztrácí na významu. Zeman nezvládá krizi, myslí si většina Čechů

Prezidentský úřad pro Čechy v poslední době ztrácí na významu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října. Současná hlava státu, Miloš Zeman, podle lidí nezvládá činnost v koronavirové krizi. Dvě třetiny dotázaných mu za to daly - při známkování jako ve škole - čtyřku, či pětku. Jasný favorit pro příští prezidentské volby se zatím nerýsuje.

Více souvisejících

Marek Eben prezident čr češi

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy