Konec oslabené koruny? Nestálé kurzy můžou způsobit chaos, zájezdy možná zlevní

Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém zasedání na konci března rozhodla o pokračování režimu tzv. devizových intervencí, které mají za cíl udržet korunu poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň však její šéf Jiří Rusnok připustil upuštění od intervencí kdykoliv v průběhu dubna. Toto oznámení vzbudilo diskuzi, jaké dopady bude opuštění od intervenční politiky banky mít.

Původně se předpokládalo ukončení umělého oslabování koruny někdy v polovině letošního roku. ČNB udržuje režim oslabené měny od listopadu 2013. Od té doby do letošního ledna tak docházelo k intervencím v celkovém objemu až 1,3 bilionu korun, informovala ČTK.

Podle statistika Richarda Hindlse však tato měnová politika ČNB byla hrubým zásahem, který do ekonomiky nepatří. Předpokládané opuštění intervencí vnímá negativně. „Předpokládám fluktuaci koruny, chaos,“ řekl pro Český rozhlas. Zmínil také to, že vliv na další stabilitu měny může mít vzrůstající cena ropy. Nelíbí se mu ani fakt, že ČNB ukončení nezveřejní ještě před rozhodnutím. Stanovisko, že k ukončení dojde někdy během dubna chápe jako faktor, který pouze zvyšuje nejistotu.

Intervence měly zvýšit konkurenceschopnost i mzdy

ČNB si od intervencí slibovala zejména přesměrování poptávky z dováženého na domácí zboží. Intervence totiž způsobily zvýšení dovozních cen a potažmo i finálních cen dováženého zboží. Přínosem měly být výhodnější podmínky pro český export, který se stává konkurenceschopnějším. To vede k větším investicím českých firem, které oživují výrobu a v konečném důsledku tak mohou růst mzdy zaměstnancům těchto firem.

Po ukončení intervencí se však situace může změnit. „Exportéři a importéři jsou teď na stejné lodi a nebudou si jisti vůbec ničím. Ti, kdo se vůči měnovým výkyvům pojistili, mohou být klidnější“ poznamenal Hindls.

V případě nestabilní koruny ČNB opět zasáhne

ČNB očekává, že oznámí ukončení intervencí na jednom ze svých řádných měnových zasedání bankovní rady. V případě očekávaného kolísání kurzu koruny je prý banka připravena tlumit nestabilitu intervencemi. Pokud by koruna oslabila, může například ČNB zvýšit úrokové sazby.

Vývozci ve spojitosti s předpokládaným ukončením intervencí očekávají, že měsíc po ukončení se bude kurz koruny pohybovat někde mezi 26,00 až 26,50 korunami za euro. Většina jich očekává oznámení o ukončení v polovině dubna, konkrétně podle průzkumu Asociace exportérů 13. dubna. I vývozci však připouštějí, že koruna může být nestabilní a na čas i oslabená přes 27 korun za euro. Asociace dále uvádí, že intervence skutečně pomohly českému exportu. Vývoz na začátku letošního roku stoupl meziročně o 6,7 % a dovoz se loni snížil o 0,2 %.

Podle Otty Daňka z Asociace exportérů bude mít kromě ukončení intervencí vliv na stabilitu koruny také vyšší cena ropy nebo zatím ne zcela známá ochranářská politika Trumpovy administrativy. Důsledek ukončení intervencí nevidí jako bezproblémový. „Posílení koruny vůči euro o 1 korunu ročně připraví exportéry o 147 miliard korun a HDP Česka o 18 miliard. Na druhé straně přinese dovozcům 129 miliard korun,“ uvedl pro finanční portál Patria.

Levněji bude na e-shopech a v cestovních kancelářích

Koruna zaznamenala zvýšenou volatilitu již včera, před dnešním pravidelným jednáním bankovní rady ČNB, které může, ale nemusí rozhodnout o ukončení intervencí.

Do jaké míry pocítí ukončení intervencí lidé ve svých peněženkách, není jasné. Podle ekonomů budou dopady vesměs malé, posílení koruny bude totiž spíše omezené. Výraznější posílení koruny a s ním spojené zlevnění dovozu se očekává až v roce 2018. Lidé tak mohou postupné snižování cen zpočátku pocítit alespoň na zahraničních e-shopech.

Předpokládá se, že dojde také k oživení zájmu o dovolené v cizině. Důležité je, zda bude posílení koruny dlouhodobé. Pokud ano, zájezdy by měly postupně zlevňovat. Češi si ale budou muset zvyknout na to, že bude kurz koruny vůči euru spíše nestálý. 

Související

Více souvisejících

ČNB Jiří Rusnok (guvernér ČNB) intervence kurzy měn Asociace exportétů peníze

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy