Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém zasedání na konci března rozhodla o pokračování režimu tzv. devizových intervencí, které mají za cíl udržet korunu poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň však její šéf Jiří Rusnok připustil upuštění od intervencí kdykoliv v průběhu dubna. Toto oznámení vzbudilo diskuzi, jaké dopady bude opuštění od intervenční politiky banky mít.
Původně se předpokládalo ukončení umělého oslabování koruny někdy v polovině letošního roku. ČNB udržuje režim oslabené měny od listopadu 2013. Od té doby do letošního ledna tak docházelo k intervencím v celkovém objemu až 1,3 bilionu korun, informovala ČTK.
Podle statistika Richarda Hindlse však tato měnová politika ČNB byla hrubým zásahem, který do ekonomiky nepatří. Předpokládané opuštění intervencí vnímá negativně. „Předpokládám fluktuaci koruny, chaos,“ řekl pro Český rozhlas. Zmínil také to, že vliv na další stabilitu měny může mít vzrůstající cena ropy. Nelíbí se mu ani fakt, že ČNB ukončení nezveřejní ještě před rozhodnutím. Stanovisko, že k ukončení dojde někdy během dubna chápe jako faktor, který pouze zvyšuje nejistotu.
Intervence měly zvýšit konkurenceschopnost i mzdy
ČNB si od intervencí slibovala zejména přesměrování poptávky z dováženého na domácí zboží. Intervence totiž způsobily zvýšení dovozních cen a potažmo i finálních cen dováženého zboží. Přínosem měly být výhodnější podmínky pro český export, který se stává konkurenceschopnějším. To vede k větším investicím českých firem, které oživují výrobu a v konečném důsledku tak mohou růst mzdy zaměstnancům těchto firem.
Po ukončení intervencí se však situace může změnit. „Exportéři a importéři jsou teď na stejné lodi a nebudou si jisti vůbec ničím. Ti, kdo se vůči měnovým výkyvům pojistili, mohou být klidnější“ poznamenal Hindls.
V případě nestabilní koruny ČNB opět zasáhne
ČNB očekává, že oznámí ukončení intervencí na jednom ze svých řádných měnových zasedání bankovní rady. V případě očekávaného kolísání kurzu koruny je prý banka připravena tlumit nestabilitu intervencemi. Pokud by koruna oslabila, může například ČNB zvýšit úrokové sazby.
Vývozci ve spojitosti s předpokládaným ukončením intervencí očekávají, že měsíc po ukončení se bude kurz koruny pohybovat někde mezi 26,00 až 26,50 korunami za euro. Většina jich očekává oznámení o ukončení v polovině dubna, konkrétně podle průzkumu Asociace exportérů 13. dubna. I vývozci však připouštějí, že koruna může být nestabilní a na čas i oslabená přes 27 korun za euro. Asociace dále uvádí, že intervence skutečně pomohly českému exportu. Vývoz na začátku letošního roku stoupl meziročně o 6,7 % a dovoz se loni snížil o 0,2 %.
Podle Otty Daňka z Asociace exportérů bude mít kromě ukončení intervencí vliv na stabilitu koruny také vyšší cena ropy nebo zatím ne zcela známá ochranářská politika Trumpovy administrativy. Důsledek ukončení intervencí nevidí jako bezproblémový. „Posílení koruny vůči euro o 1 korunu ročně připraví exportéry o 147 miliard korun a HDP Česka o 18 miliard. Na druhé straně přinese dovozcům 129 miliard korun,“ uvedl pro finanční portál Patria.
Levněji bude na e-shopech a v cestovních kancelářích
Koruna zaznamenala zvýšenou volatilitu již včera, před dnešním pravidelným jednáním bankovní rady ČNB, které může, ale nemusí rozhodnout o ukončení intervencí.
Do jaké míry pocítí ukončení intervencí lidé ve svých peněženkách, není jasné. Podle ekonomů budou dopady vesměs malé, posílení koruny bude totiž spíše omezené. Výraznější posílení koruny a s ním spojené zlevnění dovozu se očekává až v roce 2018. Lidé tak mohou postupné snižování cen zpočátku pocítit alespoň na zahraničních e-shopech.
Předpokládá se, že dojde také k oživení zájmu o dovolené v cizině. Důležité je, zda bude posílení koruny dlouhodobé. Pokud ano, zájezdy by měly postupně zlevňovat. Češi si ale budou muset zvyknout na to, že bude kurz koruny vůči euru spíše nestálý.
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
ČNB , Jiří Rusnok (guvernér ČNB) , intervence , kurzy měn , Asociace exportétů , peníze
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 1 hodinou
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 5 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 6 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 8 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek