Kajínek rozděluje společnost. Pro jedny může být hrdinou, pro jiné zůstane zločincem

Zatímco novináři už několik dní vartují u bran jablonecké věznice Rýnovice, odkud by měl být po avizované milosti prezidenta Zemana propuštěn momentálně asi nejmedializovanější vězeň Jiří Kajínek, lidé si na různých úrovních sdělují názory na tento případ.

O Kajínkově životě a případu, který vedl k jeho uvěznění, existuje nejen několik dokumentů, ale i celovečerní film Petra Jákla ml., podle scénáře, který sepsal on sám a Marek Dobeš. Už v době jeho uvedení se hovořilo o zajímavém námětu, za kterým samo zpracování značně kulhalo. Světlo světa spatřila i publikace Pravda o Kajínkovi (ve stejném roce jako film, tedy 2010), v níž dvojice zkušených autorů Josef Klíma a Janek Kroupa znovu celý případ probrali.

Jiří Kajínek proslul především útěkem z věznice Mírov a od té doby se zájem o jeho případ postupně zvedal. Stále častěji se hovořilo o tom, že musel "padnout" kvůli vyšším zájmům, zrovna tak se tvrdilo, že jeho kauza prorůstala do hodně vysokých kruhů a Kajínek se stal pouze obětním beránkem. Bohužel neprávem se z něj postupně stával "lupič gentleman", ačkoliv se o něm v žádném případě takovým tónem mluvit nedá. Kajínek svou kriminální minulost má, jenom by bylo nespravedlivé, aby pykal za něco, co doopravdy nespáchal.

Podobně to vnímá i veřejnost - není divu, že lidé pohybující se na hranici zákona a často i za ní mohou sdílet pochybný obdiv. Ostatně velice dobře do ve svém filmu Takoví normální zabijáci (Natural Born Killers, 1994) vystihl Oliver Stone. Není to ale pouze o držení palců nespravedlivě odsouzenému, roli tu hraje podvědomý odpor k autoritám a mnohdy i nesouhlas s vládní politikou, který pro takové lidi muži mimo zákon mohou představovat. 

Pokud bychom si shrnuli některé názory, které jsme za posledních pět dní posbírali, vzorek určité části veřejnosti udělení milosti a propuštění Kajínka vnímá jako věc správnou, protože v samotném případě dvojnásobné vraždy panuje velké množství nejasností. Jenže zároveň se tito lidé obávají, že propuštěním mediálně známého vězně případ tiše a nenápadně vyšumí do ztracena, nebude zájem se o něj dále zajímat.

Další část pak vnímá Kajínka jako chronického zločince, který nejspíš nevraždil. Připouštějí, že v tomto případě měla dávno proběhnout revize procesu, ale stejně jako první skupina se domnívají, že jsou ve hře vyšší cíle a šetření by mohlo skončit nepříjemným odhalením. Na rozdíl od předchozí názorové skupiny se ale domnívají, že si odsouzený a každou chvíli omilostněný muž nezaslouží takovou publicitu a vnímají ji jako důkaz úpadku společnosti. 

Poslední názorová oblast vnímá Kajínka jako nebezpečného pachatele, který - ať už vraždil nebo ne - může znamenat nové a poměrně dost vážné potíže. Nejde jenom o možnost, že by se mstil, což by měla zmírnit sedmiletá "ochranná" podmínka (jako by něco takového skutečného kriminálníka mohlo zastavit). Jsou tu ale ještě jiné varianty - pokud Kajínek skutečně doplatil něčí zradu, může dojít k situaci vice versa: v ohrožení se může ocitnout on, protože jeho propuštění může vést k dalšímu prověřování případu, v němž by Kajínek hrál roli korunního svědka. Jsou i tací, kteří Kajínka berou jako obratného a trpělivého manipulátora, který postupně a po malých krůčcích směřuje za svým cílem. 

Kdo může s čistým svědomím říci, jaká je pravda? Lze zcela vyloučit, jednu, druhou, třetí či čtvrtou variantu? Ostatně ze světa a historie známe případy, kdy se mnozí vysoce postavení politici bili v prsa a dávali v sázku svou čest, aby se pak dozvěděli, že byli hanebně oklamáni. Případ Johna Fitzgeralda Kennedyho a profesora Borghoorna můžeme vybrat jako jeden z mnoha, kdy byla situace zpočátku zcela jasná a posléze se diametrálně změnila...

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek film Kajínek Josef Klíma Rýnovická věznice

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 54 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy