Kajínek musí být v šoku. Co vše se změnilo pro člověka, který byl 23 let ve vězení?

Praha - Prvních 24 hodin na svobodě má za sebou Jiří Kajínek, kterého omilostnil prezident Miloš Zeman poté, co si propuštěný vězeň včetně vazebního zadržení odseděl 23 let za dvojnásobnou vraždu. Policie jej zadržela v roce 1994, v roce, kdy byla založena Galerie Rudolfinum v Praze, kdy začala první rusko-čečenská válka, kdy matematik Andrew Wiles rozluštil extrémně složitou Fermatovu větu a kdy se shodou okolností narodila dcera prezidenta Zemana Kateřina. To je ale pouze začátek toho, o co vše Kajínek přišel.

Kajínek měl za sebou kriminální minulost už dříve. Odseděl si několik měsíců za drobnější přestupky, zlom ale přišel v roce 1994, kdy byl vzat do vazby kvůli podezření ze spáchání dvojnásobné vraždy. Od té doby se na svobodu nepodíval, nepočítáme-li jeho slavný útěk z Mírova. 

Za posledních 23 let se svět změnil k nepoznání. Škodu Favorit dnes už na silnici téměř nepotkáte, slavné priory prakticky zmizely a pevné linky vystřídaly mobilní telefony a internet. Nic z toho asi pro Kajínka není zcela neznámé, sám včera upozornil, že ač v izolaci, má o vnějším světě docela dobré podvědomí, k dispozici měl na cele například PlayStation, přesto si bude muset zvyknout na to, že svět už není stejný jako dřív.

Necelý rok po uvalení vazby na Kajínka na tokijské metro zaútočila jedem sarinem teroristická sekta Óm šinrikjó. Microsoft uvedl na trh Windows 95 a vznikla první Wikipedie. Internet u nás tehdy ještě nebyl tak masově rozšířený jako dnes, teď už je ale nedílnou součástí našich životů a bude bezesporu jednou z věcí, se kterou se Kajínek dříve či později setká. Jestli se s ním bude chtít naučit zacházet je ale zcela na jeho uvážení.

Podobná situace nastává v případě mobilních telefonů. Kajínek bezesporu ví, jak fungují, to, že člověk sedí ve vězení neznamená, že nedrží krok s dobou, přesto to pro něj bude nová zkušenost. Bezdotykové telefony, infinity displeje, tablety, samořiditelná auta, elektromobily, to vše jsou věci, se kterými se odsouzený trestanec běžně nesetká. A možná ani chtít setkat nebude.

Kajínek ale nepřišel jen o technologický pokrok. Změnila se móda, materiály užívané v oděvnictví, způsoby trávení volného času, potraviny, byť se to nemusí na první pohled zdát, vše prošlo určitým vývojem a i cigarety stojí dnes jinak než dříve. A i chutnají jinak, ale to se Kajínka ostatně netýká. Upozornil, že je nekuřák.

Za posledních 23 let se také odehrála celá řada válek. Namátkou jmenujme například válku v Čečensku, Kongu, v Afghánistánu, v Pákistánu, Iráku, Gaze, Sýrii, na Ukrajině a na mnohých dalších místech. Stručně uveďme, že za dobu, kterou strávil Kajínek ve vězení, se ve světě odehrálo více než pět desítek válek a ozbrojených konfliktů.

I na politické scéně bylo živo. Kajínek neskrýval své zklamání nad dosavadními českými prezidenty, logicky s výjimkou Miloše Zemana, prakticky vzato ale přišel o druhou Klausovu vládu v pozici premiéra, o vládu Josefa Tošovského, Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Jana Fischera, Petra Nečase a Jiřího Rusnoka. Otázkou opět zůstává, jestli je o co stát.

Jaké pocity se odehrávají ve vězni, který je po dvou desítkách let propuštěn na svobodu, si asi jen těžko dokážeme představit. Vývoj, kterým dnes a denně procházíme, na propuštěné trestance dopadne dříve či později s drtivou razancí. Změnily se zákony, systém dávek, hypotéky, bankovnictví, úvěry, a mnoho dalšího. Ostatně s ekonomickými věcmi se Kajínek asi setká brzy, jedny z jeho prvních kroků by měly vést na Úřad práce, a i když má těsně před důchodem, odpracováno toho zrovna moc nemá.

Problematické je také odvyknout si na vězeňský režim. Člověk si může vstát kdy chce, udělat si k jídlu na co má chuť, na druhou stranu je ale nucen postarat se sám o sebe. Co si spousta lidí neuvědomí je fakt, že ve věznicích je víceméně vše zajištěno. Na svobodě se o sebe ale musíte postarat sami, a proto je důležité nezvlčet a mít plán. Bez něj totiž brzy zjistíte, že nejen ve vězení existuje řada omezení a pravidel, která je potřeba dodržovat.

Specifickou otázkou je intimita a mezilidské vztahy. Vězni většinou do styku s velkou řadou žen nepříjdou a sex se navzdory zažitým vtípkům o upadeném mýdle ve sprše v base také moc nepěstuje. Ostatně vzpomeňme, kam vedly první kroky podnikatele Ivana Jonáka poté, co jej propustili po 18 letech. Dá se předpokládat, že většina z nás by po takové době myslela na to samé.

Ostatně sám Kajínek v jednom z dřívějších rozhovorů přiznal, že intimita a sex mu chybí. Není divu, vězni sice mají za dobré chování určité možnosti, jak si užít formou nestandardní návštěvy, doživotně odsouzení vězni si ale takový luxus musí odpustit.

Jak bude Kajínek trávit následující dny a týdny je otázkou, na kterou nezná odpověď možná ani on sám. Před věznicí hovořil o nabídkách práce, nic bližšího ale neuvedl. Pravděpodobně se ale bude seznamovat s tím, co vše se za poslední roky událo, co vše na něj čeká za každým rohem, a třeba si z dlouhé chvíle přečte i nějakou populární vědeckou studii napsanou ve stylu "Američtí vědci zjistili, že...". Podle databázového serveru Web of Science bylo totiž za dobu, kterou strávil Kajínek ve vězení, publikováno celosvětově zhruba 40 milionů studií.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Česká republika Lidé Věznice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

USS Gerald R. Ford

CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu

Americká armáda dokončila přípravy na možný úder proti Íránu, který by mohl být zahájen již během nadcházejícího víkendu. Podle informací z Bílého domu a vojenských zdrojů jsou vzdušné i námořní síly v oblasti Blízkého východu v plné pohotovosti. Konečné slovo má však prezident Donald Trump, který zatím k autorizaci přímé vojenské akce nepřistoupil a o dalším postupu intenzivně uvažuje.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou

Vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo mezinárodní ohlas. Jeho diskuse s Hillary Clintonovou, bývalou šéfkou americké diplomacie, neunikla ani pozornosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se k celé záležitosti vyjádřil prostřednictvím příspěvku na své sociální síti.

před 4 hodinami

včera

včera

Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.

včera

Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková

Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku

Až do první střelby finišmanky české štafety Terezy Vinklárkové to vypadalo na nečekanou českou biatlonovou medaili v olympijské Anterselvě. Právě české kvarteto Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková více než tři čtvrtiny středečního závodu bojovalo o bronz, až první střelba vleže v podání Vinklárkové tuto naději Češkám bohužel odstřelila. I tak z toho ale nakonec bylo nejlepší české biatlonové umístění na těchto olympijských hrách, konkrétně páté místo. Zlato nepřekvapivě po suverénním výkonu braly Francouzky i přes trestné kolo Benadové, druhé skončily Švédky a třetí Norky.

včera

Francouzský hokejový tým

Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko

V předkole olympijského hokejového turnaje v Miláně nedošlo k žádnému překvapení a očekávaní favorité svých duelů postoupilo mezi nejlepší osmičku. Kromě Česka, které se natrápilo s Dánskem, si čtvrtfinále zahrají jednak hokejisté Německa a Švýcarska, kteří se ve svých předkolech poradili s největšími outsidery turnaje, tedy s Francií a Itálií, a také hokejisté Švédska, kteří pro změnu domů poslali Lotyše.

včera

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

včera

Český hokejový tým

Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení

Byla to prohra, se kterou možná většina českého národa počítala,ale byla to prohra se ctí. Po ne příliš výrazných výkonech v předešlých zápasech přišlo na řadu veledůležité čtvrtfinále hokejového olympijského turnaje v Miláně s hvězdně nabitou Kanadou. Málokdo čekal, že s takovýmto nabitým kádrem budou Češi schopni hrát vyrovnaný zápas. Ale skutečnost opravdu nakonec byla. Navíc v zápase dokonce dvakrát svěřenci kouče Radima Rulíka vedli, ve třetí třetině však Kanaďané poslali duel do prodloužení a i když i v něm měli Češi velkou šanci na výhru, v 62. minutě o všem rozhodl bekhendovým zakončením Marner.

včera

Lubomír Metnar

Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti

Ministr vnitra Lubomír Metnar se na tiskové konferenci vyslovil pro snížení hranice trestní odpovědnosti, která je v současnosti nastavena na patnáct let. Svůj postoj odůvodňuje dlouhodobým trendem, kdy se věk pachatelů neustále snižuje, zatímco míra jejich brutality a agresivity naopak narůstá. Metnar se v tomto ohledu opírá o své dřívější zkušenosti z policie, kdy se na ostravském oddělení vražd s násilným chováním mladistvých osobně setkával.

včera

včera

včera

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

včera

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

včera

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

včera

Robert Fico

Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu

Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.

včera

Placení, tržby, ilustrační foto Prohlédněte si galerii

Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0

Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.

včera

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy