Dvě třetiny světa si myslí, že korupce za poslední roky vzrostla

Praha - Šedesát procent lidí si myslí, že za poslední tři roky vzrostla v jejich zemi míra korupce. Ze zprávy Barometr světové korupce 2010 zveřejněné ve čtvrtek organizací Transparency International (TI) vyplývá, že Češi stejně jako zbytek světa považují za nejúplatnější politické strany.

Každý čtvrtý dotázaný se přiznal, že za poslední rok zaplatil úplatek. A to nejčastěji policii. "Toto číslo se za posledních pár let téměř zdvojnásobilo. Téměř každý třetí člověk, který měl co dočinění s policií, musel zaplatit úplatek," zdůrazňuje nejvíce znepokojující fakt Robin Hodess, výzkumný ředitel TI.

V 29 procentech případů úplatek inkasoval policista, u pětiny šlo o úředníky a 14 procent se týká soudů. Uplácí se ale také ve zdravotnictví a školství a na finančních úřadech. Navíc polovina respondentů si myslí, že jejich vláda nedokáže s korupcí bojovat. Tento názor sdílí 59 procent Čechů, za dostatečná považuje vládní protikorupční opatření jen 12 procent obyvatel ČR.

Více než polovina lidí uplácela v subsaharské Africe, což je více než kdekoliv jinde. Často se s korupcí setkávají obyvatelé Afghánistánu, Nigérie, Iráku a Indie. Zkušenost s úplatky má polovina z jejich obyvatel. Podobně v Kambodži a Libérii, z Dánů ovšem údajně nedal úplatek nikdo. Na spodních příčkách se umístily také Austrálie, Izrael, USA, Kanada, Německo, Norsko, Dánsko a také Chorvatsko, Gruzie nebo Brazílie. Úplatek tam dalo méně než šest procent dotázaných.

Z Čechů zaplatilo loni úplatek 14 procent dotazovaných, což ČR řadí do předposlední skupiny nejméně zkorumpovaných – tedy skupiny, v níž míra korupce dosahuje druhých nejnižších hodnot. Spolu s ČR se tím může pyšnit Francie, Čína, Bulharsko, Rakousko a Polsko.

Obyvatelé více než dvacítky zemí zaznamenali od roku 2006 výrazný nárůst v korupci. Týká se to Chile, Kolumbie, Keni, Makedonie, Nigérie, Polska, Ruska, Senegalu a Thajska.

Nejzkorumpovanější jsou politické strany – myslí si to 80 procent dotázaných oproti 71 procentům z průzkumu z roku 2004. Největší pokles důvěry pak zaznamenaly náboženské organizace – v roce 2004 je za úplatné považovalo 28 procent lidí, dnes tento názor zastává 53 procent dotázaných.

Největšího nárůstu korupce si všimli obyvatelé Evropy (73 procent) a Severní Ameriky (67 procent). Na druhou stranu braní úplatků je právě v zemích Evropské unie a Severní Ameriky nejméně časté, přiznalo ho jen pět procent dotázaných.

Oproti tomu o 11 procent oproti roku 2004 vzrostla důvěra v justici – za zkorumpovanou ji považuje 43 procent dotázaných.

Podobně jako v předchozích letech se ukázalo, že chudší lidé podplácejí častěji než bohatí, a to za běžné služby včetně vzdělání. Bohatí naopak častěji uplácí u soudů. Za posledních 12 měsíců dala úplatek třetina lidí mladších 30 let, naopak ve skupině lidí starších 51 procent šlo jen o pětinu.

Transparency International vyzpovídala letos v červnu a červenci téměř 92 tisíc lidí v 86 zemích světa. Otázky se týkaly posledního roku a zaměřily se na zkušenosti z jednání s 11 institucemi v devíti základních sférách- od celních služeb, přes daňovou správu, veřejné služby, až po nemovitosti, povolení a licence. Kromě policie se zástupci TI ptali také na zaměstnance státní správy, parlamentu, podnikatelský sektor, média, zaměstnance ve školství, církevní organizace, nevládní organizace a armádu.

OSN vyhlásila 9. prosinec Světovým dnem boje proti korupci a TI každoročně při této příležitosti vydává svou zprávu.

Související

Andrij Jermak

Jermak tvrdí, že se po rezignaci chystá na frontu

Někdejší šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak se po rezignaci chystá na frontu. Jermak odstoupil z funkce poté, co se o jeho osobu začaly intenzivně zajímat ukrajinské protikorupční úřady. Zelenského spolupracovník si postěžoval na nedostatek úcty. 
Volodymyr Zelenskyj Analýza

Museli si to odmakat i Češi či Slováci. Ukrajina potřebuje účinně bojovat proti korupci

Zatímco Ukrajina řeší jeden z nejhorších korupčních skandálů za poslední léta, stále existuje otázka, zda může uspět tam, kde jiné postsovětské státy selhávaly. Zkušenosti střední Evropy ukazují, že bez razantního potlačení klientelismu a nezávislé justice není evropská integrace možná. Česko a Slovensko musely svou důvěryhodnost tvrdě vybojovat, Rumunsko a Bulharsko platí za odkládání reforem dodnes. Ukrajina nyní čelí stejnému testu, je na ni ale kladen daleko větší geopolitický tlak.

Více souvisejících

Korupce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

včera

Víkendové počasí změnu nepřinese, vyplývá z předpovědi

Zítra začne poslední adventní víkend, zásadní změna počasí v Česku se ale během volných dní neočekává. Slunečno má být pouze na horách, v nížinách bude přítomna nízká oblačnost. Přes den se teploty budou držet nad nulou.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy