Důchod ve znamení chudoby? I senioři si mohou najít práci

Pokud hledáte práci v pozdějším věku, vaše první kroky by měly směřovat na inzertní portály nebo do pracovních agentur. Ty své klienty v databázi uchovávají cca 10 let, a mohou vám pomoci najít práci i opakovaně.

Nemějte také jen jednu verzi životopisu a motivačního dopisu. Dokument upravujte podle toho, na jakou pozici se hlásíte. Přebytečné informace mažte, zejména ty, které s danou prací vůbec nesouvisí. 

Myslete také na evidenci toho, kdy a kam jste zasílali svůj životopis a na jakou pozici jste se hlásili. Není výjimkou, že se potenciální zaměstnavatel ozve až po měsíci. 

Pokud vám v životopise vznikla díra, například mateřská dovolená, delší nezaměstnanost, péče o rodiče apod., vyplňte do něj, co jste v té době dělali. Nestyďte se za to, že jste kvůli nemocnému otci dva roky nechodili do práce, naopak. 

Někteří personalisté radí neuvádět v životopise svůj věk ani fotografii. Nikdo vám to nařídit nemůže a je pravděpodobné, že se dočkáte většího množství nabídek na pohovory, jiné firmy vás ale kvůli těmto chybějícím informacím mohou odmítnout dříve, než vás vůbec dostanou šanci poznat.

Životopis přesto pište co nejstručnější. Neslouží k tomu, aby jste pracovní pozici získali, ale k tomu, aby vás firma přijala k ústnímu pohovoru. Musíte zaujmout, až na osobním setkání budete mít možnost životopis rozvést a upozornit na svoje přednosti.

Problematické mohou být jazyky. Většina lidí dnes alespoň jeden světový jazyk ovládá, starší generace zejména němčinu a ruštinu, ti mladší naopak angličtinu. Neznalost největšího světového jazyka ale není nevýhodou, naopak. Řada firem požaduje právě znalost němčiny či stále se rozšířující ruštiny. Zároveň ale nepřehánějte a uvádějte popravdě, jak velkou znalost daného jazyka máte.

Myslete také na motivační dopis, v němž je prostor napsat to, co se vám nevešlo do strukturovaného životopisu. Uveďte, jaké jsou vaše přednosti, a zejména to, že můžete nastoupit ihned, pokud tomu tak je. Obecný náhled na seniory v práci je dnes prolínán obavou z toho, že se nepřizpůsobí moderním technologiím a rychlým pracovním procesům. Proto, jste li aspoň trochu přizpůsobiví a ovládáte-li počítač, nezapomeňte to vyzdvihnout.

Jste-li přizváni na pohovor, zjistěte si informace o společnosti, pro kterou chcete pracovat. Personalista se vás také zeptá na vaši představu o odměně, pokud ale nevíte, o jak vysoký plat si zhruba máte říct, podívejte se na průměrné platy různých profesí v ČR.

Na pohovoru buďte klidní a uvolnění. Vynechejte přehnaná gesta, nepřehánějte to se sebevědomím, ale ani pokorou. Mluvte o věcech, které jsou pro práci důležité nebo vám v získání zaměstnání mohou pomoci. Zejména týká-li se to osobních věcí, na které se personalisté nesmějí ptát.

Pokud narazíte na otázky, v nichž nevíte nebo neumíte to, co po vás firma požaduje, obraťte to ve svou přednost. Nevymýšlejte si, ale naopak stočte řeč na to, co umíte a co vám jde, nezapomeňte zmínit, že jste učenliví a jak byste danou informaci, kterou neznáte, dohledali nebo se naučili.

Nebojte se ani otázky týkající se budoucnosti. Pokud se vás personalisté zeptají, kde se vidíte za dva roky, nemyslete na svůj věk ani zdraví a odpovězte popravdě. Na tuto otázku totiž neexistuje správná odpověď. A navíc, nikdo stejně neví, co se za ty dva roky stane.