Výrobci šidí Česko. Potraviny a další produkty u nás jsou nekvalitní, v zahraničí si to nedovolí

Cílem projektu bylo porovnat vybrané potraviny z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska a zjistit, jestli se pod stejným názvem a obalem prodávají výrobky s rozdílnými vlastnostmi, např. složením, množstvím složek nebo hmotností výrobku.

„Testy, které provedli odborníci z renomované Vysoké školy chemicko-technologické, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující. Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ řekl podle resortu ministr zemědělství Marian Jurečka.

Odborná komise vybrala celkem 21 výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že z nich bylo 13 odlišných, 5 mírně odlišných a 3 byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo 5 výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení.

„Je téměř nemožné porovnat chuť potravin, protože ta je pro každého člověka individuální. Můžeme ale změřit množství jednotlivých složek. Zjistili jsme tak například, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát. V německých rybích prstech Iglo najde spotřebitel víc masa, než když si je koupí v České republice. Srovnávali jsme i prací prostředky, tam vyšlo, že ve stejně velkých baleních je rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahuje více aktivních látek, než ten, který pochází z českých, maďarských nebo slovenských obchodů,“ uvedl ministr Jurečka.

Není možné jednoznačně určit, že se v některé ze zemí prodávají výrazně kvalitnější potraviny. Rozdílné složení výrobků může být ovlivněno chuťovými preferencemi spotřebitelů v konkrétním regionu nebo dostupností místních surovin. Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší.

„Málokdo má čas pročítat veškeré údaje na potravinách a pamatovat si, jaké jsou uváděny na stejných potravinách v jiných zemích. Zákazník, a to kdekoliv v Evropské unii, si často vybere značku, kterou už zná a důvěřuje jí. Podle mě má právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To je, o co nám teď jde,“ řekl Jurečka.

Průzkum stál 498 520 korun včetně DPH. Ministerstvo si VŠCHT vybralo jako jeho autora podle zákona o veřejných zakázkách a zejména proto, že jde o nezávislou instituci, která má již se studiemi podobného typu zkušenosti.