ROZHOVOR | Jak se dělá kvalitní alkohol? Lihovarník Žufánek nejen o mýty opředeném absinthu

ROZHOVOR - Svojí práci miluje a vyrobí si jen to, co mu chutná. Martin Žufánek založil stejnojmenný lihovar a tvrdí, že každý produkt vyrobí přímo on sám či jeho nejmladší bratr. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz se rozpovídal o tom, co dělá kvalitní absinth, jak ho poznat od "barveného svinstva" a prozradil, jaká byla letos úroda.

Jak jste se vlastně dostal k výrobě alkoholu?

V naší rodině má výroba alkoholu dlouho tradici. Stejně, jako u většiny dalších rodin z malých vesnic na Moravě. Každá rodina tu má aspoň pár ovocných stromů a pálení k tomu neodmyslitelně patří. Já a moji bratři jsme ale první generace, která to dělá legálně.

Co se za ty roky změnilo?

Změnilo se toho spousta. Lidé začali kupovat legální, tedy řádně zdaněné destiláty a komerční slivovice přestala být symbolem horšího produktu, než ta domácí. Zcela neskromně říkám, že jsme na tom měli velký podíl. V roce 2000 jsme byli snad jediný lihovar, který destiloval pouze své vlastní ovoce do podoby čistého ovocného destilátu bez jakéhokoliv přídavku lihu. Prostě slivovice, na jakou jsme byli zvyklí z domácího pálení. Největší změna přišla až po metanolové aféře v roce 2012. To byl ten zlomový okamžik, kdy si lidé uvědomili, že po alkoholu z nelegálního zdroje můžou dokonce umřít. Přestala je zajímat cena a začali se vůbec poprvé zajímat o to, kdo daný produkt vyrobil, v jakých hygienických podmínkách a z jaké suroviny.

Ovlivňují vás nějak restrikce? Ať už je to EET, protikuřácký zákon nebo to, že se v průběhu let zvýšila spotřební daň na líh.

Zcela upřímně moc ne. Ty naše produkty se od samého začátku prodávají pouze v barech a restauracích. Kvůli ceně jsme nepatřili moc do těch nejlevnějších hospod, které EET nepřežily.

Je podle vás v současném podnikatelském prostředí možné rozjet projekt, jako je lihovar od nuly?

Troufnu si říct, že bez obrovského finančního zázemí to není možné. Kdybychom měli otvírat v této době, tak by to jednoduše nešlo. Lihovar není vinařství, je to velmi přísně hlídaný provoz. Odvádíme vysokou spotřební daň, aktuálně 285 Kč za litr čistého alkoholu a Celní úřad si to velice pečlivě hlídá. Vstupní náklady jsou obrovské, ať už na samotné destilační zařízení, skladovací nádrže a požární zabezpečení. Nám samotným trvalo 12 let, než se to začalo obracet k lepšímu a mohli jsme investovat do rozšíření.

V čem se lihovar Žufánek liší od všech ostatních?

V přístupu k samotným produktům. Zní to jako klišé, ale vyrábíme jen to, co bychom si sami chtěli koupit a nebo pít. Nikdy jsme nepoužili náhražku čehokoliv. Všechny ovocné destiláty jsou pravé ovocné destiláty. Všechny naše bylinné destiláty a likéry jsou pouze z bylin. Byli jsme první výrobci původního destilovaného absintu a stejně tak jsme dnes v podstatě jediní výrobci ginů v London dry kvalitě. Když je špatný rok na ovoce, tak daný produkt jednoduše nedestilujeme. Proto u nás dochází velice často k vyprodání a dlouho se čeká na další ročník. Jakýkoliv náš produkt vyrábí pouze dva lidé, já a můj nejmladší bratr Jan. Každý produkt s názvem Žufánek vyrobil opravdu Žufánek.

Nedávno váš absinth slavil desetileté výročí. Proč jste vybral tento nápoj a začal ho vyrábět?

Impulzem byla touha. Touha ochutnat jeden z nejslavnějších alkoholických nápojů vůbec. Ten slavný nápoj prokletých básníků a umělců. V roce 2007 na českém trhu neexistoval jediný destilovaný absint z bylin. Pouze lihoviny v barvě ústní vody. A když něco není, tak jsme si to museli vyrobit sami. Výsledkem byl tak velký úspěch, že dnes patříme mezi nejuznávanější světové výrobce absintu a po 10 let byl St. Antoine náš nejúspěšnější exportní produkt. Jeho pozicí otřásl až nedávno gin.

Jak dlouho jste pracoval na jeho receptuře?

Tři roky. První dvě šarže byly spíš pokusy úplného začátečníka. Absint u nás neměl vůbec žádnou tradici, nikdo ho nedestiloval, neměl jsem tedy kde nabrat zkušenosti. Až za běhu jsem se naučil všechny postupy a upravil poměry bylin tak, abych byl spokojený hlavně já sám. Je to poprvé, co to říkám, ale na příští rok chystám první změnu receptu po 7 letech. Moje chutě a preference se vyvíjejí, a proto do dalšího ročníku chystám drobnou změnu. Změnu, kterou občasní pijáci absintu ani nepostřehnou, ale pro mě osobně to bude vylepšení již tak skvělého absintu.

O absinthu koluje mnoho mýtů a bývá démonizován. Setkáváte se například s tím, že by se lidé ptali, zda způsobuje halucinace?

Na trhu neexistuje žádný jiný produkt, kolem kterého by se točilo tolik mýtů a pověstí. Žádný jiný produkt nebyl zakázaný téměř 100 let. I teď, 10 let co jej vyrábíme, se objeví na degustaci někdo, kdo s nějakým mýtem vyrukuje. Mezi největší mýty je právě thujon a halucinace. Ne, přátelé ne, absint vám žádné halucinace nepřivede. Vysoký obsah alkoholu v láhvi je kvůli velké koncentraci bylin. Absint je v podstatě sirup, který se před samotnou konzumací ředí studenou vodou nejčastěji v poměru 1:3. Ve výsledku pijete sklenici vychlazeného bylinného nápoje s obsahem alkoholu kolem 25 %. Jednoduše z jedné 0,5l láhve vyrobíte 2 litry nápoje. Pokud měl někdy někdo halucinace, tak pil nekvalitní neředěný absint barvený modrou skalicí a podobným svinstvem.

Jak se pozná pravý absinth od různých náhražek?

Pravý absint je vždy destilát bez cukru a barvený pouze bylinami. Napoví vám tedy barva. Žádný pravý absint nemá barvu ústní vody, žádná modrá či nepřirozeně zelená. V láhvi by neměly být žádné zbytky bylin, žádné větvičky pelyňku, žádné semena koriandru. To jsou všechno šidítka ukazující rádoby přírodní podobu. Zajímejte se o složení a před koupí si v telefonu vyhledejte nějakou recenzi nebo zkušenosti.

Co si myslíte o tzv. Bohémském absinthu, který neprochází destilací?

Toleruji ho. Kvalitní maceráty jsou poctivě vyrobené a mají svoje příznivce. Spočívají v macerování bylin v lihu, následné filtraci a doslazení. Je to absint na půli cesty. Pravý absint je vždy destilovaný, protože destilací se zbavíme hořkých látek z bylin. Nemusíme tedy výsledný produkt sladit, aby se dal pít. Já říkám, že destilace je nejčistší forma filtrace. Je to zároveň nejnákladnější forma výroby, takže málokterému výrobci se do toho dobrovolně chce, když už mu zákazníci kupují tento „polotovar“.

O který alkohol je mezi Čechy největší zájem?

Jednoznačně ovocné destiláty. Bez naší slivovice a hruškovice bychom to až do nedávna nezvládli. Jen díky jejím prodejům jsme si mohli dovolit experimentovat s absintem a ginem.

Do které země v současné době nejvíce dovážíte?

Dříve to bývalo Rusko, ale po pádu rublu je to Německo a Itálie.

Ovlivňují vás nějak sucha a vysoké teploty posledních let?

Dramaticky. Na počasí jsme závislí ze všeho nejvíc. Morava je nejsušší místo v ČR a je to čím dál horší. Jsme střechou Evropy, voda odsud odtéká k sousedům. Navíc kvůli extrémně špatnému vedení zemědělství dochází k neuvěřitelné erozi půdy. Ta ztrácí zadržovací funkci a voda po ní stéká jako po betonu.

A jaká byla úroda letos?

Nejhorší za 17 let našeho fungování. I kvůli tomu začínáme vyrábět více bylinných destilátů. Letos jsme představili docela revoluční řadu nových průtahových destilátů, takzvaných geistů. Destilujeme suroviny, které by nás ještě před pár lety nenapadly. Sicilské citrony, český kmín, marockou mátu či moravskou salátovou okurku.

Pije pan Žufánek občas produkty Žufánkova lihovaru?

Jak občas? Pije je neustále! Ne, že by kvůli práci musel, ale on je opravdu zbožňuje. U nás už vůbec nepijeme pivo, ale zato spotřeba gin & toniku je obrovská. Otevřeně říkám, že až mi jednou přestane chutnat absint, tak jej přestaneme vyrábět. I kdybychom mohli prodávat desetitisíce lahví ročně.

Baví vás ještě po tolika letech vaše práce?

Nedokážu si vůbec představit, že bych dělal něco jiného. V práci trávím veškerý čas, domů se chodím pouze navečeřet a vyspat. V areálu firmy bydlíme a tak to není nic složitého.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Alkohol Martin Žufánek

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy