Kajínek prozradil pikantní detaily ze života ve vězení. Jak vypadají intimní chvíle trestanců?

Praha – Jiří Kajínek ve druhém díle kontroverzního dokumentárního seriálu Já, Kajínek televize Prima promluvil o podmínkách ve vězení i o tom, jak se mu podařilo utéct. Prozradil také některé intimní detaily ze živote českých vězňů.

Kajínek hned v úvodu zavzpomínal na to, kterými věznicemi prošel. Kromě Mírova a Pankráce si poseděl třeba v Hradci Králové, Na Pouchově, v Ruzyni, na Borech v Karviné i v Rýnovicích, odkud byl nakonec propuštěn. V řadě těchto zařízení přitom pobýval opakovaně.

Prozradil také, že ředitel mírovské věznice Milan Kohoutek mu hned při příjezdu řekl, že si o Kajínkovi myslí, že je nevinný. A vzápětí dodal, že o to víc si ho bude hlídat, protože má mnohem větší motivaci k útěku. Sám Kohoutek už ale tato slova potvrdit nebo vyvrátit nemůže, v prosinci 2004 vypadl z okna své kanceláře - podle policie spáchal sebevraždu. „Ještě než jsem utekl z vězení, tak jsem byl ten nejhlídanější vězeň v republice. Všichni vězni byli na vycházce, volně se pohybovali. Jen já chodil se svázanýma rukama a nohama,“ postěžoval si Kajínek.

Přísnější v jeho případě prý byly i prohlídky cely. Celou dobu prý u sebe neměl ni fotografie svých blízkých, aby mu je dozorci nebrali a nesmáli se jim. Dostával také celou řadu dopisů, na které se snažil do 14 dnů odpovědět. Když tak učinil, roztrhal je a spláchl do záchoda. Toto opatření dělal od doby, kdy jeden takový dopis hodil roztrhaný do koše a ten se přesto později objevil slepený v médiích.

„Chodily mi fotografie žen, které byly oblečené i neoblečené. Jsem heterosexuální muž, pro něhož není popudlivé, když mu žena pošle nahou fotku. Nevidím na tom nic špatného,“ vysvětloval Kajínek. Ve vězení podle něj běžně vznikaly homoseuxální vztahy. „Dělaly se tam i svatby. Proti homosexuálům nemám nic a proti heterosexuálům, kteří se homosexuálně chovají, nemám taky nic. Ale nemusím se na to dívat, nemusím to čuchat,“ přiznal.

Jednou prý přímo v akci ve své cele přistihl svého spoluvězně s jiným mužem. Následně se pohádali a Kajínek je podle svých slov zbil tak, že oba skončili na jednotce intenzivní léče. „Krev byla všude, i na stropě,“ řekl. „Jediné, co jsem chtěl, ať to dělají někde, kde nejsem já. Bachaři se homosexuálním chováním vězňů baví. Dokonce jsem viděl bachaře, který dával vězňům drogy, aby je mohl š*kat sám,“ komentoval bývalý vězeň život za mřížemi. On sám byl prý celých 23 let odkázán na masturbaci, protože na rozdíl od ostatních nikdy nedostal povolení přijmout pětihodinovou nestandardní návštěvu, při které mohlo docházet k intimnímu styku. 

Mluvil také o cestách, jak se do věznic dostávají mobilní telefony a drogy. Drtivá většina drog i mobilů podle něj pochází od Vězeňské služby. Kajínek prý na vlastní oči viděl, jak bachaři házejí balíky přes zeď na místa, kam vězni nemůžou, a odkud si je pak zase vyzvedávali a dál distribuovali mezi vězně.

Do detailů také popisoval, jak probíhal jeho slavný útěk z Mírova. Do věznice si prý nechal přinést pilku, kterou přepiloval mříže. K útěku si pak od vězňů, kteří pracovali na výrobně žaluzií, kupoval provázek. Vše prý shromažďoval asi půl roku, pilku schovával v kovové skříni, kde ji nebylo možné odhalit, provázky si zašíval do matrace, kterou mu jako jednu z mála věcí v cele dozorci pravidelně neměnili. 

Utéct s ním měl ještě jeden vězeň – Martin Vlasák. Ten byl prý ale zbabělý a měl strach, že se ručně vyrobené lano utrhne. Takže nakonec zůstal v cele. Na útěk měl 20 Kajínek vteřin – stihnout se to prý dalo, ale on se zdržel úpravou lana, takže se vrátil bachař z pochůzky a viděl ho. Pak po něm začal střílet. „Já byl rozhodnutej, že tam radši umřu, než abych tam zůstal,“ vzpomíná.

Když se dostal za zeď věznice, měl na jednom místě připravenou zbraň, kterou prý mohl dozorce zastřelit, ale neudělal to. Na silnici pak na něj čekalo auto, které jej odvezlo do Prahy. Když tedy v televizi ukazovaly záběry, jak jej psovodi hledají v okolí věznice, Kajínek už vše sledoval právě z hlavního města.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Kauza: Kájínek Rýnovická věznice Věznice

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy