Praha - Jiří Dienstbier je symbol statečnosti, symbol nového Československa, člověk, který bude vedle Jana Masaryka vzorem pro všechny budoucí ministry zahraničí a diplomaty, prohlásil v pátek šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) během pietního aktu v Senátu.
"Provázela ho skromnost, láska a otevřenost. Byl opravdu otevřené a široké liberální mysli," řekl o Jiřím Dienstbierovi Schwarzenberg. Právě proto byl podle něj uctíván a také proto zanechal u všech, kteří ho zažili jako ministra zahraničí, tak hlubokou památku a požíval velké úcty. Schwarzenberg mimo jiné vyzdvihl Dienstbierovo vlastenectví. "Ztratil jsem přítele, kterého jsem si vážil," řekl.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) si u zesnulého kolegy vážil pracovitosti a odbornosti. "Z jeho práce těží ministerstvo zahraničí dodnes," uvedl Štěch. Úmrtí Dienstbiera je podle něj obrovskou ztrátou pro celý Senát, nejen pro klub sociální demokracie. "Měl schopnost sbližovat díky své přirozené autoritě a respektu," uvedl.
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) ve svém smutečním projevu mluvil přímo k Dienstbierovi a vzpomínal na společné zážitky. Dienstbier podle něj celý život odmítal lepší nabídky a místo toho se vždy vracel tam, kde na něj čekalo riziko: "Vracel ses domů, abys českému národu otevíral svět."
Pithart zesnulému senátorovi také poděkoval za to, že měl tu čest být jeho dlouholetým přítelem. "Za celoživotní odvahu a důslednost setrvat jsem se ti vždy obdivoval. Za tvé umění nenosit v srdci zášť tě budu vždy ctít," uzavřel svůj projev místopředseda horní komory parlamentu.
Slovenský vicepremiér Rudolf Chmel ocenil Dienstbierovu statečnost a odvahu. "Jiří Dienstbier byl státníkem neopakovatelného osudu, zastáncem svobody a bytostným demokratem," řekl. Svět podle něj přišel o výjimečného státníka a intelektuála. "Na tvůj odkaz nezapomeneme," zakončil.
Osobní přítel zesnulého senátora bývalý šéf německé diplomacie Hans-Dietrich Genscher uvedl, že Dienstbier byl "velký Evropan" a vyzdvihnul jeho lidskost. "Nikdy nezapomeneme na tebe, tvou lidskost a vizi Evropy, kterou někteří na Západě považovali za naivní," řekl.
"Dělal svět lepším a setkání s Jiřím dělalo člověka lepším. Ztělesňoval to nejfantastičtější duchovno Česka," uvedl ve svém projevu šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik. Také on patřil k osobním přátelům Dienstbiera.
Pietní akt začal v poledne státní hymnou. S projevy postupně vystupili přední osobnosti politického a veřejného života v Česku i zahraničí.
Kromě rodiny se rozloučení se senátorem zúčastnil také prezident České republiky Václav Klaus, jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Havel, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), premiér Petr Nečas (ODS) nebo apoštolský nuncius a zároveň doyen diplomatického sboru Diego Causero či slovenský ministr zahraničních věcí Mikuláš Dzurinda.
Mezi zúčastněnými byli také senátoři, socioložka Jiřina Šiklová, režisér Jan Kačer či herec Jan Potměšil.
V sále zazněl také Dienstbierův hlas prostřednictvím nahrávky jeho rozhlasového rozhovoru z loňského listopadu. Pietní akt zakončily čestné salvy.
Během dopoledne se s prvním polistopadovým ministrem zahraničí rozloučila veřejnost, do Valdštejnského paláce si našlo cestu na pět set lidí, kteří se mohli zapsat do kondolenční listiny.
Pohřeb se bude konat odpoledne po smutečním aktu v Senátu. Na přání rodiny není určený pro veřejnost.
Jiří Dienstbier zemřel po vážné nemoci v sobotu 8. ledna. V Senátu působil od roku 2008 jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Původní profesí byl novinář. Až do roku 1968 byl zahraničněpolitickým komentátorem Československého rozhlasu, pak byl vyhozen ze zaměstnání i z komunistické strany. Až do listopadu 1989 nemohl vykonávat novinářskou profesi a živil se jako noční hlídač a topič. V letech 1979 až 1982 byl jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vězněn za "podvracení republiky".
Byl také jedním z prvních signatářů Charty 77, pracoval jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec, spoluzaložil Československý helsinský výbor a napsal několik knih.
Aktualizováno 26. listopadu 2024 8:21
Strom pro Prahu na Staroměstském náměstí už stojí. České vánoční trhy 2024 se blíží
Související
Česko bude mít dětského ombudsmana? Babiš oprášil roky starý návrh
Medaile Za zásluhy o diplomacii: Petříček vyznamenal Schwarzenberga či Vašáryovou
Jiří Dienstbier , Karel Schwarzenberg
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek