Oko za oko. Je trest smrti v Česku reálný?

Při posledním průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky, který se konal v květnu loňského roku, se 38 procent lidí vyslovilo proti zavedení poprav v naší zemi. To ovšem nemění nic na tom, že většina Čechů ale trest smrti podporuje. Ve zmiňovaném výzkumu pro něj hlasovala více než polovina lidí. 

Debata s argumenty pro a proti, která se vede nejenom u nás se týká především trestu smrti za ty nejzávažnější trestné činy jako např. vraždy či znásilnění. I ti nejhorlivější zastánci poprav povětšinou nesouhlasí s trestem smrti za nenásilné trestné činy, přesto i takové jsou ve světě trestány tímto způsobem. 

Podle průzkumu centra nejvíce tazatelů souhlasilo s myšlenkou, že trest smrti  „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“ a že „bez trestu smrti nenapravitelní těžcí zločinci zabírají místo ve vězení a stát je musí živit z našich daní.“ Naproti tomu u spousty odpůrců trestu smrti zase zvítězila obava z justičního omylu a riziku zneužití. 

Ve světě se tedy ne vždycky popravuje za trestné činy. Jenom namátkou. V Číně dochází k popravám za narušení sociální stability i za hospodářské trestné činy. V Íránu se trestá smrtí projevování sexuální orientace a ve Vietnamu za politickou aktivitu. 

Obecně lze říct, že trest smrti má v Česku nejmenší podporu u vysokoškoláků a nábožensky orientovaných lidí. Naopak největší podpoře se těší mezi příznivci krajních politických stran a starších lidí. 

Trest smrti nemá ani podporu právníků. "Nad trestem smrti jsme nikdy neuvažovali. Myslím si, že u nás byla tato otázka jednoznačně vyřešena, a myslím si, že byla vyřešena správně," uvedl v minulosti někdejší předseda Nejvyššího soudu a právník Pavel Šámal.