Matka Tereza, přezdívaná také jako "Anděl z Kalkaty", byla činorodá, praktická a plně oddaná své věci, kterou bylo služba Ježíši Kristovi. I když neměla osobní majetek ani politickou funkci, patřila k nejmocnějším ženám minulého století a stala se legendou již za svého života.
I přes četná setkání s vysoce postavenými lidmi byla pro Matku Terezu vždy prioritou starost o bezmocné. Jim věnovala své dny, zatímco po nocích vyřizovala písemnou agendu ve své kalkatské kanceláři. Prožívala však i kritická období, v nichž bojovala s pocity prázdnoty, vyprahlosti modlitby a odmítnutí Bohem, jak dokládají její dopisy adresované nejbližším duchovním rádcům, zveřejněné před několika lety. Přesto snad nikdy neztratila svůj věčný úsměv, který k ní neodmyslitelně patřil, stejně jako modrobílé sárí.
Matka Tereza, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje 27. srpna 1910 v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu. Jméno Tereza (po svaté Tereze z Lisieux) přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu a dalších 17 let vyučovala na střední škole St. Mary's High School v Kalkatě.
K nápadu založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, přimělo Matku Terezu boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a pár rupií.
Matku Terezu následovaly další sestry. Papež řád Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950. Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce). Dodnes slouží jako hospic umírajícím na jejich poslední cestě, jedno, zda jde o hinduisty, muslimy či křesťany.
První dům mimo Indii otevřela Matka Tereza v roce 1965 ve Venezuele. Následovaly domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzanii, Austrálii a dalších zemích. V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v Československu - ve slovenské Čadci. V témže roce byla otevřena pobočka řádu v Praze. Dnes se zde starají o bezdomovce, zatímco sestry v Ostravě se zaměřují na práci s romskou mládeží. Československo navštívila Matka Tereza poprvé v listopadu 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška, vrátila se sem v květnu 1990 a znovu v prosinci 1992.
Řád, jehož byla Matka Tereza představenou 47 let (s malou přestávkou kvůli zdravotním potížím), má v současnosti přes 4500 členů ve více než stovce zemí. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky.
Matka Tereza za svou práci pro nejpotřebnější získala několik významných ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala také Nobelovu cenu za mír. Přesto měla celou řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Ty označovala za největší hrozbu pro pokoj ve světě. Kritici jí vyčítali také ochotu přijímat peněžité dary od diktátorů, jako například od haitského diktátora Jeana-Clauda Duvaliera. Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb.
Papež František se s Matkou Terezou osobně setkal v roce 1994 ve Vatikánu, jako tehdejší arcibiskup z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglio, a prohlásil, že "tuto ženu by rozhodně za nadřízenou mít nechtěl". Při pozdější návštěvě Albánie zopakoval, že na něj "tvrdost Matky Terezy dělala silný dojem, ale současně mu naháněla strach".
Podmínkou svatořečení, které papež František letos v březnu podepsal, jsou zázraky. První se měl stát 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze.
Díky uznání prvního zázraku se drobná agilní řeholnice Tereza stala již šest let po smrti jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak papež Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150.000 lidí, katolíků, ale i muslimů. Druhý zázrak misionářky potvrdila komise expertů loni v prosinci. Šlo o nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazílii v roce 2008, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.
Související
Maďar, Filipínec nebo Afričan? Svět řeší, kdo by mohl být příštím papežem, tady jsou favorité
Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak
před 1 hodinou
Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska
před 1 hodinou
Zemřel slavný novozélandský herec Sam Neill. Zazářil v Jurském parku
před 2 hodinami
Jak USA povedou válku s Čínou nebo KLDR? Experti důrazně varují Bílý dům
před 3 hodinami
Americká armáda zahájila další útoky proti Íránu. Zničili jste veškerou diplomacii, reaguje Teherán
před 4 hodinami
Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
Jubilejní šedesátý ročník karlovarského filmového festivalu v sobotu večer vyvrcholil slavnostním zakončením, kde byly předány ceny. Křišťálový glóbus získal film Padlé ovoce, udělena byla také tři čestná ocenění.
Zdroj: Jan Hrabě