Polovina českých dětí nemá svůj vzor

"Chceme-li přinést nějaké pozitivní změny do oblasti trávení volného času dětí a do problematiky dětí a mládeže vůbec, musíme znát aktuální stav, a to není možné bez realizace rozsáhlého empirického výzkumu. Data, která jsme výzkumem získali, tu dlouhodobě chyběla," vysvětlil důvody, proč výzkum vznikl, jeho garant Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže.Průzkum například ukázal, že nejpříjemněji se ve své rodině cítí děti ve věku 10 až 12 let. Jejich rodiče se i více zajímají o jejich názory, výsledky ve škole a volný čas.V rodinách s vyšší vzdělanostní úrovní pociťují děti více soukromí, naopak děti rodičů s nižším vzděláním častěji uváděly, že jsou v domácnostech, kde žijí, hádky."My na ministerstvu se nedíváme na mládež jako na problém, ale jako na investici do budoucna," uvedl v úterý ředitel odboru pro mládež ministerstva školství Michal Urban. "Podle statistiky máme 2,5 milionu lidí ve věku do 26 let. To je obrovská skupina a každý stát by měl mít politiku, jak s touto skupinou obyvatel pracovat," dodal.Z průzkumu dále vyplynulo, že některou z volnočasových aktivit navštěvuje pravidelně alespoň jednou týdně 74 procent dotázaných dětí. Nejsilnější věkovou skupinou, která tyto aktivity provozuje, jsou děti ve věku 10 až 12 let. Mladší k volnočasovým aktivitám často ještě nedospěly, starší je zase opouštějí, protože je již přestaly bavit.Zatímco dětí vysokoškolsky vzdělaných rodičů do nějaké organizované volnočasové aktivity pravidelně dochází 86 procent, v případě dětí rodičů bez maturity je to 58 procent."Polovina českých dětí také ve výzkumu uvedla, že má svůj vzor. Třetina ale naopak žádný vzor nemá a dalších 14 procent dětí neuvedlo žádnou konkrétní osobu," přiblížila jedna z garantů výzkumu Hana Maříková.Naprostá většina dětí ve věku šest až 15 let se cítí být ve svém životě šťastná (47 procent rozhodně a 46 procent spíše). Tři procenta oslovených dětí odpověděla, že spíše šťastné nejsou a čtyři procenta, že nejsou šťastné rozhodně. I v této otázce má vliv výše vzdělání rodičů a s ní související socioekonomický statut rodiny. Čím lépe je rodina situována a čím vyššího vzdělání rodiče dítěte dosáhli, tím častěji dítě uvedlo, že se cítí být v životě rozhodně šťastné.Děti odpovídaly i na otázku, co považují za nejdůležitější. Jako první možnost uvedly šťastnou rodinu a dobré přátele. Zatímco v případě dětí do 12 let následuje odpověď dobře se učit, u věkové kategorie 13 až 15 let je třetí nejdůležitější odpovědí mít hodně peněz.Víra v boha a zájem o politiku stály spíše na okraji zájmu dětí ve věku 10 až 15 let. Pokud ale uvedlo, že je pro něj důležité věřit v boha a zajímat se o politiku, bylo z rodiny, kde má alespoň jeden z rodičů vysokoškolské vzdělání.Výzkum, zjišťující hodnotovou orientaci u dětí ve věku šest až 15 let, garanti rozdělili do pěti tematických okruhů. Byly jimi rodina, škola, volný čas, média a životní postoje.Průzkum se rozdělil na dvě části. Kvantitativní část se konala formou kvótního výběru a zúčastnilo se jí 2238 respondentů. Kvalitativní se zúčastnilo více než 100 dětí a měla formu 12 skupinových rozhovorů.